Pokud někdo hledá důvody, proč pana Smetanu z Olomouce nestíhat, dají se uvést některé příklady. On maloval na plakáty s politiky tykadla a vousy, vytvářel karikatury, vyjádřil svérázně svůj názor.. Logická námitka, ničí soukromý majetek. No dobrá, ale….

Krátká procházka po hlavním městě, nejen po něm a s obdivem prohlížíme zrekonstruované fasády, opravené parky a jinak zkrášlené domy. Pohled bývá pokažen „uměleckými“ hieroglyfy sprejerů.

Ano, sprejeři. Kolik zničených fasád, a to i těch čerstvě opravených.  Sprejeři také ničí soukromé majetky, obce a městské části vynakládají nemalé prostředky na odstranění těchto malůvek, ale nikde není slyšet o soudech s těmito ničiteli. Argument, že se sprejeři nedají dopadnout, pokulhává, zejména v Praze, kde kamery jsou na každém kroku. Přitom hodnota majetku poničeného barvami bude bez pochyby větší, než hodnota poničených plakátů. U budov se přitom jedná o obecně uznávané hodnoty, na rozdíl od všude přítomných plakátů, ať reklamních nebo s politiky, které se nám doslova vnucují svými syntetickými úsměvy a sliby jejichž platnost většinou končí s termínem konání voleb. Není tedy od věci zahájit diskusi, co občana, který cestuje například ve veřejném dopravním prostředku, pobuřuje víc, zda „galerka politiků“ jakkoliv upravená nebo „obraz“ vytvořený vášnivým vyznavačem sprejování.  A jak se na „kulturní obrazce“ vytvořené sprejerem nebo upravené plakáty recesistou dívá police či soud?  Je to opravdu stejný a spravedlivý pohled?