Přijdete o úspory v bance? Politici zděšeni z krádeže za bílého dne

Jak informovala ČTK, ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur (zhruba 256 miliard korun). Kypr však má dle požadavku EU k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur. Tyto peníze má podle původního oznámení získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur a 6,75 procenta u vkladů nižších. Zavedení daně porušuje pravidlo pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur.

ParlamentníListy.cz oslovily české politiky, kteří se zabývají hospodářskou politikou a problematikou EU, zda s navrhovaným opatřením Evropské unie souhlasí a zda by podobný postup měl být cestou a řešením i pro další státy EU. Většina z nich to považuje za velmi nebezpečný precedens, který se může aplikovat i v dalších zemích EU, a někteří to označili i za krádež.

Je to kruté. Cesta k RVHP

„Toto zdanění depozit je velmi nestandardní a zejména ve vztahu k drobným střadatelům kruté. Je to házení problémů bank a vlády na lidi,“ myslí si místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

„Je to zoufalý čin, se kterým nelze souhlasit,“ uvedl stručně předseda sněmovního Hospodářského výboru Milan Urban z ČSSD.

„Je to pro mě šok. Chudáci běžní Kypřané. Byl jsem tam a fandím jim. Jen trochu začali dávat zemi dohromady po hrůzné turecké invazi. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Snad i u nás si lidé uvědomí, kam se můžeme dostat, pokud nebude klíčovou podmínkou odpovědnost. Jen to nakonec nemusí být jen 10 procent v případě volby populistů. Prosím, aby se ČSSD touto kyperskou hrůzou neinspirovala. Mládek k tomu má nakročeno,“ řekl pro ParlamentníListy.cz místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a místopředseda hospodářského výboru František Laudát.

„Vnímám to jako další kamínek na cestě k znovuobnovení RVPH,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bureš.

Podle europoslance ČSSD Libora Roučka EU nepožaduje žádné vyvlastnněí části vkladů v kyperských bankách. "Požaduje jen, aby se Kypr podílel na své záchraně částkou 5,8 miliardy eur. Je na kyperské vládě, jakým způsobem to udělá. Může zdanit vysoké vklady nad 100 tisíc eur. Do budoucna se nabízí i možnost zavést daň z finančních transakcí po vzoru 11 zemí eurozóny. Nepředpokládám, že model, který bude uplatněn při záchraně Kypru, bude použit v budoucnu v jiných zemích. Kypr je jedním z daňových rájů a bylo by krajně nemravné, aby se na ´záchraně´ bankovních vkladů například ruských oligarchů podíleli z velké míry řadoví evropští daňoví poplatníci," dodává Rouček.

Krádež za bílého dne. Idioti

„Jak by mohl soudný člověk něco takového schválit? Je to test. Absurdní, strašlivý test toho, co si může Brusel v takzvané ochraně a budování nového evropanství dovolit. Na Kypru vzplane okraj ochrany svobody nás všech. Idioti, kteří se budou culit při pomyšlení na ztráty pana Bakaly a dalších zhruba dvou tisíc českých firem, by měli vědět, že na konci jsou oni. Kypr nebyl vybrán náhodně stejně jako si kolektivizace a zestátňování bralo své v dávkách,“ říká poslanec Michal Doktor.

Podle poslance ODS Aleše Rádla se jedná o překročení Rubikonu: "S tím, kdo si jednou osvojí takové způsoby vládnutí, je to jako s tygrem, který jednou sežere svého prvního domorodce. Už se nezastaví. Já myslím, že jediné pozitivum tohoto požadavku EU je v tom, že kdo bude i teď ještě podporovat pokračování evropské integrace, dělá to jen proto, že jsou mu tyto socialistiko-totalitní metody vlastní a jen nám to zatím není schopn přiznat."

„Je to pro mě velmi vážný znak pro to, jak bude do budoucna fungovat eurosocialismus v EU vedené bývalým předsedou portugalské komunistické strany, revolučního předvoje pracujících, pana Barrosa. Pokud eurosocialismu dojdou vlastní peníze, prostě je někde znárodní. V tomto případě soukromým vkladatelům bank na Kypru. Obávám se, že tomuto systému, který přerozdělováním a dotacemi ničí trh, politickým zavedením eura ničí finanční a ekonomickou stabilitu evropských zemí, budou finance docházet stále častěji a pak se může tato znárodňovací taktika použít i v dalších zemích. Je to krádež,“ zlobí se nezávislý pravicový poslanec Radim Fiala.

„Považuji to za krádež za bílého dne. Ti, kdo půjčují nesolventnímu nespolehlivému dlužníkovi mají nést riziko, nikoli zákazníci bank. Věřitelé Kypru mají standardní mechanismy. Pokud je situace Kypru za hranou, cestou je státní bankrot. I za cenu, že věřitelé nedosáhnou na všechny své pohledávky. Je to jejich riziko. Také nepůjčím po uši zadluženému sousedovi bez naděje návratu. To by nebyla půjčka, ale dar,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ČSSD Stanislav Huml.

Šílené, nepřijatelný precedens

Senátor ODS Petr Bratský považuje myšlenku na konfiskaci peněz vkladatelů za naprosto šílenou. „Nejen ruští miliardáři, ale i drobní střadatelé začnou přesouvat své vklady do bank mimo EU. Tím mohou zcela zničit evropské hospodářství. Předávání informací protikorupčním orgánům trvalého bydliště vkladatelů vítám,“ vysvětluje senátor.

„Je to do určité míry akt zoufalství EU, který způsobí útok na kyperské banky a odplynutí významné části vkladů do zahraničí. Je to možné jen v relativně malém státě. Jinde bych to už raději nezkoušel. Veřejnost na opatření tohoto typu reaguje velmi bouřlivě,“ míní předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek.

„Je samozřejmě podstatné, že došlo na přímé ´znárodnění´ části soukromých vkladů, ale za zásadní považuji to, že k takovému rozhodnutí došlo na setkání ministrů financí eurozóny - tedy ´mimo Kypr´ a mimo kyperskou politickou reprezentaci, ovšem s přímým dopadem na vkladatele do kyperských bank. Rozhodnutí zřejmě vyústí v další prohloubení nedůvěry finančních trhů i běžných občanů ve schopnost eurozóny vyřešit své zásadní potíže. Netroufám si tvrdit, s jakou intenzitou se může zvolené "řešení" přelít do jiných problematických částí eurozóny, ale zdá se, že v nestabilní a eurem zdecimované EU je už možné cokoliv,“ říká člen ekonomického výboru Evropského parlamentu Ivo Strejček.

„Je to krádež a není to řešení pro stát. Nepřijatelný precedens. Doufám, že to kyperský parlament neschválí,“ uvedl europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf.

Projev diktátorství EU

„Myslím, že cesta, byť částečného vyvlastňování vkladů, neposiluje důvěru v euro, ani Evropskou unii samotnou,“ myslí si poslanec ODS David Šeich.

Podle poslance TOP 09 Václava Kubaty je opatření EU mimořádně nešťastné: „Přinese mimořádný otřes především na straně drobných a středních střadatelů, a to nejen na Kypru.“

Podle europoslance ODS Hynka Fajmona se jedná o bezprecedentní negativní krok z hlediska ekonomického i politického a právního: „Je to projev diktátorských ambicí EU. Jak je možné v právním státě někomu bez zákona zabavit majetek nebo peníze? Navíc při platnosti evropského zákona na kompletní ochranu vkladů v bankách. Je to tvrdá rána demokracii a svobodě v celé Evropě.“

Rozhodne kyperský parlament

„Nesouhlasím s tím, že by se sáhlo na vklady do pojistného limitu 100 tisíc eur. Požadavek spoluúčasti nad tuto sumu považuji za opodstatněný,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Jan Březina.

"Copak nám někdo pomáhal v řešení české bankovní krize? Václav Klaus si s tím musel poradit sám. Něco to daňového poplatníka stálo, ale bylo to řešení z dlouhodobého hlediska úspěšné a nekladlo žádné nároky na další státy Evropy. Stejným způsobem mají postupovat i země EU. Jakákoli generalizující řešení jsou absurdní cestou do pekel. Desetiprocentní vyvlastnění - a proč ne 20procentní? A nebo 51procentní? Dávat peníze na sanaci dluhů Řecka, Kypru a dalších států je hloupý nesmysl, který se obrátí proti dobrému úmyslu ´pachatele´," uvedl poslanec ODS Pavel Bém.

Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna ale opatření EU podporuje: „Souhlasím. Doufám, že to nejsou poslední takovéto kroky.“

Rozhodnutí o vyvlastnění části vkladů vyvolalo na Kypru protesty a ministři eurozóny ještě v pondělí v noci vydali prohlášení, ve kterém požadují, aby drobní střadatelé s vklady nižšími než 100 tisíc eur byli od daně osvobozeni a místo toho se zvýšila daň u vyšších vkladů. Kypr tak nyní uvažuje o zvýšení daní pro střadatele s vyššími úsporami, v tomto případě se však obává odlivu peněz od zahraničních subjektů. Dvě třetiny vkladů v zemi jsou ze zahraničí. Není také ještě vůbec jisté, zda kyperský parlament celou věc schválí.