„Situace na trhu není ideální a my se ji snažíme vyřešit,“ popisuje snahy Ministerstva zemědělství jeho náměstek Jindřich Šnejdrla. Podle něj by právě mohly pomoci „vlaječky“, které by označovaly původ výrobku. Jenže ne každý s ním souhlasí.
„Vlaječky mají význam opravdu minimální a k ničemu,“ odvětil mu v pořadu Máte slovo na ČT Zdeněk Juračka. Předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu se zastal i ekonom Miroslav Ševčík. Pro mnoho lidí totiž spíše než původ začíná být důležité jiné kritérium. „Bohužel musím říct, že naprostou většinu zákazníků v České republice zajímá cena a až poté kvalita,“ řekl s tím, že jedině lidé s vyššími příjmy hledí na prvním místě na kvalitu.
„Rozhodujícím kritériem bohužel u 30 procent je cena,“ popsal pak vlastní zkušenosti provozovatel malé samoobsluhy Stanislav Sadil. Podle něj jsou to většinou důchodci, sociálně slabší lidé a matky samoživitelky. „Koupí německý jogurt v akci, i když by radši koupili český o tři koruny dražší,“ vysvětloval.
Kvůli tomu pak podle něj skomírá venkov, kde je utlumená i výroba. „V říjnu, když by tady měla vrcholit sklizeň, tak dováží jablka z Chile,“ stěžoval si majitel obchodu. Zde mu přisvědčil i Juračka, podle něhož se zemědělci začali chovat ekonomicky. „Já jim to nevyčítám, ale je to samozřejmě pravda,“ řekl.
Situaci pak jasně popsal prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Ze zemědělců se mnohdy stali spíše dodavatelé ze zahraničí. „Na jablka jsme stoprocentně samostatní,“ řekl na jednu stranu. Jenže na druhou podle něj prodejci nastavují nesmyslné ceny, za které zemědělci nemohou jablka prodávat. Nakonec k tomu ale sklouznou, protože než aby ovoce vyhodili zkažené, alespoň utrží to málo. Ti „ekonomičtější“ se ale raději přeorientují na výhodnější dovoz.
„Dneska je poptávka po levných potravinách, a když je nabídka ze zahraničí a já ji nekoupím, tak ji koupí konkurence,“ krčil rameny Juračka.
Je škodovka český výrobek?
Otázka pak ale také je, co vůbec je český výrobek? Co když se určitý jogurt tváří jako český, ale když si zákazník přečte podrobnosti, zjistí, že je vyroben z německého mléka? nadhodila moderátorka Michaela Jílková.
„Je Bohemia Sekt český výrobek? Je škodovka český výrobek, když ho vyrábí Němci?“ nadhodil Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle něj je také důležité si stanovit určité hranice.
Například u hovězího masa je nutné mít jakýsi „rodný list“, kde je napsané, kde zvíře vyrostlo či kde se zpracovalo. To musí mít pak řezníci vyvěšené pro zákazníky. Za to dokonce ministerstvo pochválil i Juračka, podle něhož se alespoň tato oblast řeší dobře. „Já jsem mu dneska tolik nadával, tak ho musím i pochválit,“ dodal s úsměvem na adresu náměstka Šnejdrly.
Co se týče kvality, rozhodování je už horší. Zde provozovatel samoobsluhy popsal svůj zážitek. Do rukou se mu dostal jahodový džem z jedné skandinávské země. „Tam byla krásná namalovaná jahoda. Bylo tam německy napsáno, že je to džem,“ vysvětloval Sadil. Když se ale podíval do složení, bylo v něm 1 procento jahod a 34 procent jablek. „To si nekoupíte jahodový džem, ale sterilovaná jablka,“ dodal naštvaně.
Juračka zde doporučil, aby se zákazníci orientovali podle uznávaných označení výrobků, například Česká kvalita. „Jinak je strašná inflace značek, člověk se v tom nevyzná – každý produkt má vlaječku,“ míní.
Agrární analytik Petr Havel zase doporučil označení Regionální potravina, zde si lidé mohou být prý ještě jistější, že jde o český výrobek. Nejlepší je pak podle něj „potravina, která je vyrobena pokud možno nebo úplně z českých surovin na území ČR“. Doporučil jít po už zavedených značkách s tradicí. Ale samozřejmě se mohou najít i výjimky, a tak by zákazník měl číst co nejvíce informací. „Přeji divákům dobrou chuť u českých výrobků,“ dodal na závěr ironicky ekonom Ševčík.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
