Zdá se, že pro mnohé lidi se souboj Zemana se Schwarzenbergem stal soubojem o Kalouska. Řada lidí, zvláště na levici, se domnívá, že je Schwarzenberg loutka v rukou ministra financí. Také si to myslíte?
V žádném případě! Tandem Schwarzenberg-Kalousek je jeden z nejpozoruhodnějších projektů polistopadové politické scény. Originalitou tento nápad směle snese srovnání s opoziční smlouvou. Jde o velmi účelné spojení konzervativního paternalisty s liberálním radikálem. To je ostatně zjednodušený model bloku, který vynesl do Bílého domu Ronalda Reagana. Právě toto rozkročení umožnilo TOP 09 ukousnout část elektorátu, která tuto stranu vynesla do Sněmovny.
Přesto se zdá, při porovnání aktivit předsedy a místopředsedy TOP 09, že se jedná především o Kalouskovo dítě – ať již jde o struktury odloupnuté od KDU-ČSL, nebo každodenní aktivity.
Opakuji: Schwarzenberg – to není Kalouskova loutka. Mezi těmito dvěma politiky je hluboké souznění zájmů. Je to spojení Kalouskovy pracovitosti a Schwarzenbergovy zdánlivé blazeovanosti, které nejen umožňuje TOP 09 dosahovat volebních výsledků, ale také naplňovat zájmy sponzorů a zahraničních spojenců.
Například zahraničí. To je oblast, která Miroslava Kalouska nezajímá. Jenže bez podpory Schwarzenbergových konexí v zahraničí by neustál souboj s Alexandrem Vondrou. Tandem Schwarzenberg-Kalousek je velice dobře vyladěná symbióza zájmů.
Dá se vyjádřit toto propojení i ve zpětné vazbě?
Mnoha příklady. Nejnověji v otázkách takzvaných církevních restitucí. Přijatý zákon ještě může být zvrácen rozhodnutím soudu, či může být zastaveno jeho plnění po nových volbách do Sněmovny. Je proto třeba jednat. Kalousek právě přišel s nápadem dát za tzv. církevní restituce – ve své podstatě církevní daň na hříšný národ – státní obligace. Jejich prodej učiní „restituce“ nezvratnými. Zároveň v současném pojetí představují obligace legalizaci zisků z šedé a černé ekonomiky. Z tunelování, jiných kriminálních aktivit a hazardu. Nemluvě o prodeji těchto obligací do zahraniční, odkud pak jejich zaplacení budou vymáhat způsobem, jako to dnes činí německé a francouzské banky v Řecku.
Toto je tandem Schwarzenberg-Kalousek v každodenní praxi.
Psali jsme:
Ovšem zvolení Schwarzenberga prezidentem by tento tandem mohlo rozdělit.
Jak praví Balzac, nic nesvazuje tolik jako nečestné dluhy.
Pravdou je, že Miroslav Kalousek jede na tygru. Až spadne, tygr se zamyslí. Teda, jestli umí myslet. A to Kalousek, jeden z nejchytřejších aktérů na české politické scéně, velmi dobře ví. Proto tolik emocí kolem Vlasty Parkanové a Martina Bartáka. Schwarzenberg na Hradě pro něho představuje pojistku. Znamená ale také resuscitaci TOP 09. To by si měli uvědomit v ODS a v KDU-ČSL. Oživení TOP 09 může totiž proběhnout jen za cenu odebrání části voličů těmto dvěma stranám.
Velkým tématem druhého kola prezidentských voleb se staly dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Myslíte si, že je to tak správně?
Téma je to vpravdě osudové. Je zároveň pozoruhodné, kolik nejasností je kolem této otázky. Předně, odsun Němců se opírá o mezinárodní dohody, především o článek XII. Protokolu postupimské konference tří velmocí o odsunu německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska. K těmto závěrům se dnes hlásí nejen všechny vítězné mocnosti, ale i Spolková republika Německo. Také pravděpodobnost, že by se někdo po více než 60 letech chtěl vrátit, nebo že by některý z potomků odsunutých Němců toužil přestěhovat se do českého pohraničí, je malá.
Je tu ale jiný problém: dekrety znárodnily majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Ten restituovat a prodat – to je sen mnoha bojovníků proti dekretům prezidenta Beneše. A nebavíme se o miliardách, ani stamiliardách. Mluvíme o bilionech korun. V prezidentských volbách si zahráváme s ekonomickou a sociální budoucnosti národa.
Znovu připomínám všem, kdo při pohledu na televizní obrazovky ztrácejí historickou paměť: Češi žádnou světovou válku nezačali. Ani ji neprohráli. Až dosud…
Podle vašich výroků se zdá, že prezidentské volby nejsou ničím jiným než budováním obrany a přípravou kořistnických výprav nějakých majetkových skupin.
To jsem nechtěl a omluvám se, jestli jsem takovýto dojem vyvolal. Zápas Zeman versus Schwarzenberg – to je především souboj principů. Nejde o půtky hodného dědečka a hašteřivého důchodce z Vysočiny.
V předcházejícím rozhovoru pro Parlamentní listy jste označil Zemana za sociálního demokrata. Kam byste v učebnicích zařadil Schwarzenberga?
Schwarzenberg je představitelem konzervativního směru myšlení z dob, kdy tento ideový proud ještě nevstřebal liberální prvky. Představuje aristokratický konzervatismus, který se formoval jako reakce na Velkou francouzskou revoluci. Je to kosmopolitismus postavený na zásadě „jsem doma tam, kde mám majetek“. Proto odmítání Švehlovy a Masarykovy pozemkové reformy a požadavek návratu šlechtického a církevního majetku. Proto víc porozumění pro odsunuté Němce než pro Čechy vyhnané z pohraničí, než pro bratry Čapky, Vančuru nebo Hašlera.
Kalousek má ale mnohem více zkušeností z praktické politiky. Proto se Schwarzenberg jeví jako Kalouskova loutka.
Ale kdeže! Patří k mediálním kouzlům kampaně, že je Schwarzenberg představován jako tabula rasa, vzor politické nevinnosti. Pomineme-li zahraniční aktivity před listopadem 1989, po listopadu dělal kancléře na Hradě, za ODA byl senátorem, za Zelené ministrem zahraničních věcí a teď je za TOP 09 prvním místopředsedou vlády a kandidátem na prezidenta. K charakteristice Schwarzenberga se dá bez zaváhání použit slavný výrok lorda Palmerstona, že Británie nemá stálé spojence, ale jen stálé zájmy.
Ovšem řada lidí je přesvědčena, že Schwarzenberg dokáže lépe než kdokoliv jiný představit naší zemi v zahraničí.
Samozřejmě, ovšem pouze u vybraných státníků či podnikatelů – a až příliš často v rozporu s elementárními zájmy této země. On prosadil – mírně řečeno nestandardně – na vládě uznání Kosova. Byl jedním z nejvýznamnějších bojovníků za umístění americké vojenské základny na území České republiky. Během několika dní změnil stanovisko k bombardování Libye, neboť jej k tomu vyzvali jeho zahraniční přátelé. Neváhal při poslední návštěvě Washingtonu slibovat vyslání českých vojáků do Sýrie – což byla jasná výhružka intervencí v zemi, s nimiž má Česko diplomatické styky. Jeho rusofobie představuje koktejl tradičního antislovanství habsburské šlechty a studenoválečnických stereotypů.
Jsou lidé, kteří Schwarzenbergovi nezapomenou dvojí metr při posuzování lidských práv. Nikdy nevynechá příležitost zaútočit na Východ či na Kubu. Budiž, kritika může pomáhat. Jak ale reagoval, když jej poslankyně Kateřina Konečná coby ministra zahraničních věcí požádala o pomoc při objasňování osudu 562 srbských dětí, žen a mužů z Kosova, u nichž je závažné podezření, že byli zavražděni za účelem odebrání orgánů k prodeji do západní Evropy? Projevil ostudný nezájem…
Psali jsme:
Nejde totiž o nahodilosti. Naopak. Jde o jasnou linii, která je v rozporu s českými národními zájmy.
Z televizních debat a z papírových médií ale takovýto obraz Schwarzenberga nelze sestavit. Nezdá se vám, že tato skutečnost předurčí výsledek voleb?
Zdá se, že máte pravdu – kampaň je do značné míry soubojem zdravého rozumu s médii, především s veřejnoprávní televizí.
Chcete říci, že Česká televize manipuluje?
V politice bývá velmi obtížné rozlišit, co je produktem hlouposti, ideologických předsudků a cílené manipulace ve prospěch nějaké zájmové skupiny. V případě veřejnoprávních médií je největší problém spojení jejich ideologické předpojatosti s rozpadem výuky dějepisu na základních a středních školách. Nejde tedy jen o vlastní kampaň, ale o dlouhodobé rozmělňování národních zkušeností, tedy i rozbíjení tradičních rámců české politické kultury.
V televizních debatách zatím otázky míří především k procedurálním záležitostem výkonu prezidentské funkce. Tam těžko naleznete rozdíl mezi kandidáty. Je to záměr, nebo hloupost či náhoda? Když se pak kandidáti, především Zeman, snaží otevřít otázky politické a sociální, nejen že jen vypadá agresivně – on musí být útočný.
Podle vašich slov se zdá, že Miloš Zeman musí prohrát, protože se mediální oligarchové spojili…
Ne. Existuje limit každé propagandy – tím je osobní zkušenost. V daném případě zkušenost s touto koaliční vládou asociálních reforem a církevních restitucí. Zkušenost se Schwarzenbergovou podporou rozbíjení Srbska či umístění části protiraketového systému k ochraně USA u nás.
Bariéru osobního prožitku lze překonat pouze davovou psychózou. V zásadě se celá kampaň dá shrnout do otázky, zda se „pravdoláskovcům“ podaří vyvolat u nerozhodných masovou psychózu, která by je přivedla k obdivu Karla Schwarzenberga. Až se z kocoviny proberou, může být pozdě.
Neměl byste ale zapomínat, že vedle televize a papírových médií v této volební kampani hrají velkou roli sociální sítě.
Máte pravdu, je to nový prvek. Sociální sítě do značné míry zastupují agitaci. Je to ale často deformovaná, odosobněná náhražka. Osobně se domnívám, že je role těchto sítí velká, ale přeceňuje se. Množství postojů v krátkých větách často zastiňuje obsah či absenci analýzy. Nejednou jde o postoje lidí, kteří nedorostli volebního práva. A jejichž dvě věty se jeví stejně významné jako rozbor z pera zkušené docentky politické ekonomie.
Internetová agitace má nulový dopad, když se naučíte vnímat virtuální svět jako něco jiného, než je svět reálný. Nebo když jej prostě vypnete či nepustíte si jej domů. Cena vyjádření na sítích naopak stoupá, když se o nich zmíní klasické sdělovací prostředky – když se agitace stává propagandou. Nezapomeňte, že na internetových serverech oslovíte maximálně desetitisíce, pomocí televize statisíce až miliony lidí.
Zdá se ale, že spojení aktivit na sociálních sítích s prohlášením řady umělců na podporu Schwarzenberga znamená nebývalou sílu...
Samozřejmě. Propaganda vždy směřuje především k citům a symbolům, méně k logice a faktům. Zvláště propaganda, která postrádá argumenty. Líbivé obrázky vybraných umělců nahrazují důkazy a zakrývají skutečný program. V této zemi to bylo přece použito mnohokrát.
Když vidí nějakou rezoluci s podpisem umělce rozumný člověk, bere tento podpis jako informaci o umělci, ne jako zprávu o zvýšení pravdivosti rezoluce. Pravdivost či chybovost textu se měří rozborem obsažených faktů a způsobu jejich propojení.
Jak odhadujete výsledek voleb?
Zeman.
Ovšem nezapomínat, že prohra je možná. Ale vzdát se? Nikdy!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
