„Bohužel v hlavní sledované oblasti je třeba uvést, že ačkoli obecně se trh mění, sankční podmínky pro spotřebitele zůstávají u bank na stejné úrovni, některé bankovní domy dokonce lehce přitvrdily,“ popisuje Patrik Nacher, majitel serveru bankovnipoplatky.com výsledek provedené analýzy. Navíc – v hlavním kritériu – poplatku za upomínku – to vypadá, jako by na bankovním trhu panovala vzácná jednota, až na několik málo výjimek.

Banky se nepoučily

„Když jsem před rokem přišel s první analýzou, věřil jsem, že to pro banky bude lehké upozornění, aby v této oblasti začaly více reflektovat proklientský přístup. Jak se ale dnes ukazuje, banky odmítají opustit své stojaté vody a až na několik výjimek věří, že čeští spotřebitelé jim zůstanou i nadále pasivně věrní,“ hodnotí Nacher. A jak dodává, postupně začne probíhat generační obměna, která by mohla v oblasti spotřebitelských úvěrů hrát právě v neprospěch klasických bank.

Ty prohrávají také díky své poplatkové politice – mnoho z nich totiž stále od spotřebitelů vybírá poplatek za poskytnutí (vyřízení) půjčky, nebo dokonce měsíční poplatky za vedení účtu, který je nedílnou součástí úvěru. Právě poplatky za poskytnutí úvěru, nebo měsíční vedení účtu jsou zásadním přežitkem na straně bank, kterého by si spotřebitelé měli všímat. U sedmi klasických bank autoři analýzy spočítali, že k úvěrovému produktu vyžadují také platbu za vedení účtu, který je ale vlastně k půjčce zbytečný. Šest klasických bank má také poplatek za poskytnutí úvěru. Tyto poplatky naopak nemají ani nově vstoupivší banky, ani značkové nebankovní společnosti. I kdyby se přitom pohybovala měsíční platba za účet v průměrné výši kolem 50 korun, ročně spotřebitel zaplatí o 600 korun více za produkt, který si neobjednal a který nepotřebuje. Při délce splácení 60 měsíců už celková částka činí 3 tisíce korun.

Nepočítající kalkulačky

U celkem 15 zkoumaných subjektů jsme se při letošní analýze zaměřili také na další oblasti, jak banky a značkové nebankovní domy se spotřebiteli komunikují a co jim sdělují. „Ačkoli se může zdát, že v komunikaci například na internetu není velkého rozdílu, pohled pod pokličku ukazuje, že tomu tak není. Ani kalkulačky, které dnes již standardně snad všichni poskytovatelé úvěrů nabízí, nemají stejnou kvalitu. Spotřebitelé by se měli například soustředit na to, zda poté, co do kalkulačky zadají potřebné údaje, jim na konci vyjde celková cena, včetně všech poplatků, nebo zda se bude jednat o základní nabídku, ke které bude například potřeba připočítat poplatek za vyřízení úvěru, poplatek za měsíční vedení konta a mnohé jiné,“ varuje Nacher před některými kličkami, kterých se dopouštějí poskytovatelé úvěrů.

Draze může například vyjít, pokud budete potřebovat v úvěrových materiálech s bankou provést jakoukoli změnu – třeba proto, že se přestěhujete, rozvedete, či budete mít například nový občanský průkaz. „Podle našeho zjištění většina bank takové administrativní úkony zpoplatňuje nemalou částkou. Přitom pokud byste jejich změnu neohlásili, mohli byste se vystavit dalším sankcím a potížím,“ popisuje Nacher jedno z mnoha úskalí, které na spotřebitele u bank a jejich úvěrových produktů číhá. Dalším je například většinou stále zpoplatněné předčasné splacení úvěru. Maximální výše poplatku za předčasné splacení, kterou po vás může banka či úvěrová společnost požadovat, je sice omezena zákonem o spotřebitelském úvěru. Zatímco značkové nebankovní společnosti a nové banky většinou nabízí možnost předčasně splatit úvěr bez jakékoli sankce, klasické banky stále využívají právě maximálně možnou sazbu.