Šéf České spořitelny: sKarta je nejvýhodnější karta na trhu

Podle problémů, které zakoušeli pracovníci úřadů práce počátkem letošního roku s novým informačním systémem sociálních dávek a úředníci registru vozidel v polovině roku, se dá říci, že oblast informačních technologií je pro stát problémová. Nehrozí podobný kolaps systému výplaty sociálních dávek přes sKarty? Prostřednictvím jakého systému probíhá výplata dávek?

V první řadě je třeba říci, že Česká spořitelna není dodavatelem žádného informačního systému. Výplatu sociálních dávek realizujeme na vlastních systémech, které se v České spořitelně osvědčily a fungují tu už roky. Upravili jsme je tak, aby splňovaly náročné požadavky tendru, zejména pokud jde o robusnost systému a počet vyplácených dávek.

Když už zmiňujete výběrové řízení vypsané Ministerstvem práce a sociálních věcí na provozování systému sKaret, co vedlo Českou spořitelnu k tomu, že se do soutěže přihlásila? Tušili jste možné problémy?

Veřejné obchodní soutěže jsme se účastnili proto, že máme nejvíc klientů a mezi nimi tudíž i nejvíce příjemců dávek, to byl ten hlavní důvod. Musím připomenout, že výběrového řízení se účastnily i další dvě největší banky působící v České republice a nebyla to rozhodně soutěž šitá na míru spořitelně. Navíc podotýkám, že veškeré služby spojené s výplatou sociálních dávek prostřednictvím sKaret poskytujeme státu bezplatně.

Parlament projednává v současné době ve stavu legislativní nouze zákony, které mají přechodně umožnit výplatu některých dávek i bez sKarty. Jak to ovlivní váš byznys?

V podstatě nijak. SKarta má dvě funkce - identifikační a platební. Nemyslím, že by změny posledních dní nějak ovlivňovaly naše původní předpoklady. Systém funguje hladce, vydáváme karty a naše čísla – jak nákladová, tak výnosová – nemusíme nijak měnit. Stát však udělal při přípravě zákona několik legislativních chyb, které je třeba napravit.

Skutečně se neobáváte, že aktivních uživatelů karet nyní bude podstatně méně, protože spousta lidí bude sKartu mít jen jako průkazku v peněžence?

Ne, naše kalkulace stála od samého počátku na předpokladu, že si lidé zvolí, zda budou využívat platebních funkcí karty, anebo si peníze budou posílat na svůj účet v jiné bance. Na to nemá vliv opatření, které jsme nyní udělali. Nadále platí, že lidé budou využívat platebních funkcí karty podle toho, jak pro ně budou atraktivní a výhodné. Současné podmínky a nastavení sKarty z ní dělají nejvýhodnější a nejpříjemnější platební možnost v České republice, takže věřím, že by lidé poté, co si zváží všechny možnosti, budou využívat sKarty tak, jak jsme na začátku předpokládali.

Jak toho chcete dosáhnout? Projekt sKarty vnímá veřejnost negativně. Neobáváte se, že spojení s ní poškodí jméno České spořitelny u lidí?

Ano, negativní dopad se na nás nepřímo a nezaslouženě může přenést. Nikdo ale nemůže říci jedinou konkrétní věc, kterou bychom porušili. My jsme ten systém nenavrhovali, naopak ministerstvo si dost tvrdě nadiktovalo své představy. Žádná z bank neměla možnost ovlivnit model ministerstva. Chystáme kampaň, která seznámí veřejnost s výhodami sKarty. Už v létě jsme řekli, že domlouváme partnery, kteří nabídnou slevy držitelům sKarty, když si u nich nakoupí. Zatím nemohu více prozrazovat, ale věřím, že pozitivní věci převáží a sKarty ztratí negativní nádech.

Ale přesto - většina příjemců dávek, kteří už sKartu dostali, si je přesměrovala na svůj účet a neplatí jimi…

Zatím jsme nevěnovali žádnou velkou energii na marketingovou podporu využívání platební funkce sKaret. Nechali jsme jejich držitele, ať si to sami osahají. Čísla však potvrzují růst počtu plateb sKartou v obchodech. Například v listopadu bylo provedeno více než 7100 plateb. Proti předchozímu měsíci to je pětkrát víc. Celkem už lidé zaplatili sKartou nákupy za 4,4 miliónu korun. Doposud si platební funkci sKarty aktivovalo 30 procent uživatelů, kterým byla přes ni vyplacena dávka. Také na výběry z bankomatů si majitelé sociálních karet zvykají rychle, i tam jde každý měsíc o několikanásobné nárůsty. Celkem si z nich vybrali už přes 120 miliónů Kč, většinu z našich bankomatů. Navíc od 1. prosince mají držitelé sKaret u nás zdarma všechny výběry, nejen jeden ke každé dávce, což atraktivitu sKaret zvyšuje.

Další výhradou vůči sKartě jsou obavy o bezpečnost údajů příjemců dávek. Jak byste je vyvrátil?

Údaje, které o příjemcích dávek dostáváme, nemají žádnou komerční hodnotu a ani je nechceme nijak využívat. Jsou to jen nezbytné údaje, které slouží k tomu, abychom mohli založit technický účet, nechat vyrobit kartu a přitom dostát ustanovení zákona o platebním styku a zákona proti praní špinavých peněz. Na vše se přitom vztahuje bankovní tajemství, tedy velmi přísný zákon o bankách a nad tím vším i zákonem stanovená ochrana osobních údajů jako taková.

Budete držitelům sKaret nabízet další bankovní produkty?

Klienti, kteří využívají platební funkce sKarty, přicházejí k našim službám přirozeně. Buď u bankomatu, nebo mohou platit na terminálech u obchodníků, zdravotně postižení pak mohou přijít na přepážku spořitelny. Nemáme ale vůči nim zaměřenou jakoukoliv cílenou kampaň.

Jaké jsou kromě poplatků od obchodníků za platby sKartami další zdroje vašeho zisku z tohoto projektu? Spekuluje se o tom, že můžete krátkodobě zhodnocovat peníze svěřené od státu…

Tyto peníze se u nás neohřejí. Tam si ministerstvo nastavilo dost tvrdé podmínky a neposílá nám je s žádným předstihem, ale pouze tak, abychom je mohli lidem bezprostředně podle jmenného seznamu převést z technického účtu tam, kam si zvolili. Navíc roční objem vyplacených dávek je zhruba 80 miliard korun. Pro srovnání: my za rok zpracujeme ve svém platebním styku 6 tisíc miliard korun čili jestli máme v České spořitelně 6000 miliard nebo 6080 miliard, to já opravdu prakticky nepoznám, přestože to říkám s respektem, jelikož se to týká více než miliónu občanů. A navíc těch 80 miliard je okamžitě klienty nějakým způsobem zužitkováno. Vedle toho, že se na technickém účtu prostředky neohřejí, banka by nemohla nyní na této věci vydělávat ani kvůli obecně nízkým úrokovým sazbám na peněžním trhu.

Neobáváte se vzhledem k prohlášením opoziční sociální demokracie, že její případná vláda projekt sKaret zruší či výrazně omezí?

Nechci na toto téma spekulovat. Mohu jen konstatovat, že už dnes má stát k dispozici docela dobře postavený, funkční a velmi robustní systém na výplatu sociálních dávek, ať už se dostanou k jejich příjemcům jakýmkoliv způsobem. Systém, který bude pro držitele sKaret přátelský, uživatelsky příjemný a ekonomicky výhodný, jsme postavili na základě vítězství v soutěži pro stát zadarmo a je možné ho rozšiřovat. Potvrzuje to i připojení České pošty zajišťující rozesílání dávek složenkami. V případě potřeby státu pak můžeme samozřejmě hýbat s celou řadou parametrů. K výsledné podobě projektu se došlo až po dlouhé době, a to i na základě kritických výhrad. Když se podíváme na to, kam ten systém dospěl nebo dospěje během několika měsíců, jeho zrušení nebo omezení by nedávalo smysl. Byla by to pro všechny škoda.

Je sKarta pro Českou spořitelnu čistě bankovním produktem nebo má ještě další rozměr?

Snažíme se dělat věci tak, aby vždy měly i sociální přesah. Česká spořitelna vznikla v roce 1825 jako banka pro lidi, s nimiž tehdejší banky nechtěly mít nic společného. Spořitelny byly pro ty, kteří se živili prací. Také vymyslely tehdy neuvěřitelnou inovaci, která se jmenovala vkladní knížka. Dneska to zní legračně, ale byla to největší inovace bank v 19. století. Až později spořitelna začala být klasickou bankou se vším všudy. Od svých kořenů se ale odtáhnout nechceme.

Podnikáme tak, aby to bylo etické, sociálně přijatelné a pro společnost maximálně příznivé. Když jsme se na začátku rozhodovali o sKartě a zvažovali všechny výhody a rizika, byl to jeden z faktorů, proč jsme se rozhodli ucházet se o tento projekt. Říkali jsme si, že z hlediska historie a nějakého závazku ve své historii nepovažujeme za možné o tuto službu pro stát neusilovat.