Po celodenním projednávání zákona o církevních restitucích ho senátoři odmítli. Postavilo se proti němu 43 ze 77. Premiér Petr Nečas však věří, že poslanci zákon přesto protlačí. Potřeboval by jich ale minimálně 101, přičemž při červencovém hlasování jich měl jen 93.
Kritici pocházeli především z řad sociálních demokratů. Ti zákonu často vyčítali, že způsobí neústavní nerovnost mezi restituenty. Navíc jim vadí finanční kompenzace za ostatní majetek, která je prý o 54 miliard korun nadhodnocená.
Navíc opozice kritizuje i celkový rozsah majetku, který se má církvím vrátit. Bojí se totiž, že se prolomí hranice 25. února 1948.
„Za co, Bože, trestáš tento prostý lid? Za to, že jste občané volili TOP 09 a Starosty?“ ptal se například Vladimír Dryml z ČSSD. „Komu bude pan Kalousek nyní posílat své složenky, protože půjde o zadlužení šesti tisíci Kč na hlavu každého občana této země? A ví vůbec pan Kalousek, že na to tento stát nemá?“ dodal.
Do diskusí se ale zapojil například i Jiří Čunek. "Pozorně poslouchám celý den rozpravu a nenašel se jediný senátor či senátorka, který by řekl, že církevní restituce nemají být. Všichni řekli, že v nějaké formě mají být," prohlásil.
Zákon počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.
Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
ANO
NE
