Podle předsedy Strany soukromníků Rostislava Senjuka se Drábkovi povedl husarský kousek. Předseda sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda novelu platnou od letošního roku rovněž vítá.
Podle něj ministr Drábek udělal velký kus práce, když vypustil první vlaštovku ve směru k vymanění se od běžné socialistické praxe, která u nás byla poslední desetiletí možná. I zaměstnavatelé podle Senjuka chtějí, aby se jejich zaměstnanci měli dobře. Nechtějí ale podporovat podvodníky a příživníky.
Konečně někdo hnul s těmi bolševickými kretény
„Čili to je husarský kousek, který se panu ministrovi povedl, přinutit tyhle bolševické kretény, k alespoň trochu nějakým povinnostem, aby zde byly také nějaké nějaké postihy a nejenom vyzdvihovány práva zaměstnanců na úkor zaměstnavatelů,“ řekl ParlamentnímListům.cz na adresu odborů kritizujících zákoník práce Rostislav Senjuk.
On sám, se bez zákoníku práce prý obejde. „U mě lidi přijdou a řeknou: Hele mě tady píchá, já to udělám zítra nebo v sobotu... No tak řeknu, tak se sbal, stejně by ta práce stála za prd... Ale uznávám, že to asi není standardní jednání zaměstnavatelů,“ dodal Senjuk.
„Tyhle spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci rozdmýchávají odbory tím, že spojují ty šmejdy a hajzly s obyčejnými poctivými lidmi,“ dodal Senjuk s tím, že lidé bez morálního kreditu jsou mezi zaměstnavateli stejně jako mezi zaměstnanci.
Podle Bedřicha Dandy nový zákoník práce umožní větší pružnost pracovního trhu. Nicméně Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR by prý rádo vidělo i tvrdší zákoník práce v narovnání vztahu zaměstnanec zaměstnavatel. „A to není myšleno vůbec proti zaměstnancům. Jde prostě o to, že riziko v podnikání je tak velké, že nemůže být všechno přeneseno jen na bedra zaměstnavatele,“ řekl ParlamentnímListům.cz Danda.
Ještě pracovní knížky, to by bylo žůžo
To, co by ale podle něj zaměstnavatelé viděli v zákoníku práce doopravdy rádi, je v podstatě pracovní knížka. „To je běžné v evropských civilizovaných zemích, že zaměstnanec, když žádá o zaměstnání, má v papírech i hodnocení jak pracoval jinde. Tomu se ale odbory šíleně brání,“ konstatoval Danda.
Ten odmítá, že zaměstnanec je dnes rukojmím zaměstnavatele a ze strachu o zaměstnání nemá šanci se bránit. „Pokud mám pocit, že by mě mohlo poškodit, že bych se podepsal pod nějaký podnět pro inspektorát práce, je možné takové udání poslat anonymně a garantuji vám, že inspektorát vašeho zaměstnavatele i bez vašeho jména pěkně provětrá,“ tvrdí Danda.
Zaměstnanci mohou udávat anonymně
„S tím jsme se setkávali třeba u obchodních řetězců, kde zaměstnanec řekl, já tam mám blbý kšeft, ale alespoň nějaký kšeft, tak se nenechám kvůli stížnosti vyhodit,“ uvedl příklad. „A tady v tom případě je to přesně ta situace, kdy je možné dávat anonymní podněty. Neexistuje, dám-li podnět bez podpisu, že tam a tam se dějí takové a takové nepravosti, že by se to nepřešetřilo,“ míní Danda.
"Ta argumentace, že se bojí, ano, tomu rozumím a ruku na srdce, podepsat se pod stížnost na inspektorát, to by mi jistě u zaměstnavatele nepomohlo. Ale opakuji, podpis není nutný a dám vám třeba písemně, že inspektorát to bude řešit,“ uzavřel Danda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
