Přehnali to senátoři, když chtějí žalovat Klause za velezradu?Anketa
Hospodářské noviny nejspíš nemůže ze sympatií k Václavu Klausovi podezírat vůbec nikdo. Přesto na jejich názorové stránce redaktor Petr Honzejk jednoznačně odsoudil pokus hnát prezidenta před soud pro velezradu a označil jej za výraz konjunkturalismu a právního bezvědomí.
Alespoň jeden z osmadvaceti žalobnických senátorů by prý měl národu vysvětlit, co je velezrádného na využívání svých pravomocí. „Velezrada je přece narušení něčeho zásadního, na čem stojí demokratický právní stát,“ píše Honzejk. To v tomto případě ani náhodou naplněno není, dokonce ani ta možnost odškodnění od amnestovaných tunelářů nebyla zničena, pouze ztížena.
Současný pokus je prý ještě horší, než nedávná snaha lékaře Jana Hnízdila zbavit prezidenta Klause svéprávnosti. Ten byl alespoň vtipný, ze senátorů kape jen žluč a zaťatost.
Podobně ostře se do navrhovatelů, zejména Jiřího Dienstbiera, pustil v Lidových novinách Martin Weiss. Zejména strhal Dienstbierovo prohlášení, že žaloba má sloužit hlavně k zamezení kompetenčním sporům do budoucna, a když byl dotázán, zda je kvůli tomu nutné vinit hlavu státy z velezrady, tak vykoktal, že ten termín „velezrada“ je hodně nešťastný.
Podle Weisse je velmi těžko představitelné, že by sedmdesát čtyři tisíc občanů podepisovalo petici za upřesnění kompetencí ústavních činitelů. A stejně těžko představitelné je, že by Jiří Dienstbier navrhoval změnu jednoho slova v Ústavě. Byť o tom navrhovatelé pokrytecky mlčí, jedná se prý jednoznačně o „součast velkolepého masopustu u příležitostí Klausova odchodu.“ Je to akce podobného druhu, jako vynášení Morany z Hradu či rozdávání narcisů.
Weiss poznamenává, že protagonisty senátní žaloby je těžké brát vážně. Na Klause si troufli, až když už stojí ve dveřích, až dodatečně si vymýšleli důvody žaloby (přičemž šátrali hodně hluboko v archivu, aby to nevypadalo jako úplné fiasko), nebyli si schopni ani spočítat podpisy pod návrhem a ve finále se většina z nich bála svůj podpis přiznat.
Dostali jsme se prý do úrovně, kdy je oponent nejen kritizován, ale rovnou rituálně odsuzován a vylučován ze slušné společnosti či z národa. Tito lidé se opájejí vlastními dramatickými gesty, a když se jich na to zeptáte, odpovědí, že Klaus si to začal. Čímž se podle Weisse dostáváme na úroveň fňukání na základní škole.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
