Sdělovací prostředky se po necelém čtvrtstoletí vracejí k jednotnému pohledu na to, co se děje, co nás obklopuje, s čím se musíme v běžném životě vypořádávat. Mediální odborník a bývalý člen i místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek proto říká, že hlavní proud české žurnalistiky nenabízí žádné alternativní názory.
„Čtenář nemá možnost si sám vybrat, čemu chce věřit. Je mu předkládána jedna jediná ´pravda´. Jedna pravda o opoziční smlouvě, jedna pravda o amnestii, jedna pravda o jediném správném prezidentském kandidátovi. Třiadvacet let po sametu jsou naše média opět názorově unifikovaná, jen trochu jinak než kdysi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Štěpánek.
Vytratil se smysl pro povinnost nezávisle a komplexně informovat
Politický a mediální komentátor Českého rozhlasu a vysokoškolský pedagog v oblasti medií Petr Žantovský podotýká, že mnozí novináři se sice cítí být příslušníky nějakého elitního klubu, ale ve skutečnosti žádnou elitu nepředstavují. „Spíš se u nich smíchává diletantismus, nevzdělanost, ignorance, neznalost problémů a často i lhostejnost vůči realitě okolo nás ve smyslu povinnosti nezávisle, nestranně, a pokud možno komplexně, popisovat skutečnost. To je většině novinářů upřímně jedno,“ nešetří v reakci pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský kritikou.
Psali jsme:
Jako příklad si bere prezidentskou volbu, během níž novinářům nešlo o to, jaké jsou společenské pohyby, jaká je dynamika ve společnosti, jestli je tu nějaká sociální koheze nebo naopak rozpad společenských struktur. „Řekli si, že jejich kandidátem je Karel Schwarzenberg, protože nemají rádi Klause ani Zemana a ani opoziční smlouvu, a kdokoli bude proti nim, tak je jejich. Ať už to byl v minulosti Sokol, Pithart, Švejnar, vždy to fungovalo úplně stejně. A žádnou opravdu věcnou argumentaci v tom nelze hledat,“ konstatuje Petr Žantovský.
Za krasořečněním o občanské společnosti se skrývá prosazování elitářských zájmů
Sdělovací prostředky v Česku se dlouhodobě projevovaly podporou toho, co je spojováno s Václavem Havlem, a naopak odmítáním toho, co je připisováno Václavu Klausovi. „Jsou za tím politické a ekonomické zájmy jasně definovatelných osob a skupin. Dlouhodobě platí, že tyto skupiny nemilují volnou, otevřenou politickou soutěž a pod závojem krasořečnění o občanské společnosti dosti brutální způsobem prosazují své vlastní elitářské zájmy. S demokracií to nemá nic společného,“ vysvětluje Petr Štěpánek.
To bývalý ředitel České televize Jiří Balvín si vysvětluje náklonnost médií ke všemu spojenému s Václavem Havlem tím, že byl jako populární osoba v disentu úzce napojen na kulturní frontu. „Když tady nastoupila řádná politika prezentovaná řádnými politickými seskupeními, tak to se najednou volnomyšlenkářům nelíbilo, ti by rádi ´nepolitickou politiku´. Ale nemůže to probíhat jako permanentní mejdan, kdy se budeme scházet v kavárnách a budeme rozhodovat o tom, kdo se nám líbí a kdo se nám nelíbí. To této ´kulturní frontě´ vadí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Balvín.
Lidé kolem Václava Havla vnukli novinářům, že jsou něco víc
To Petr Žantovský přičítá podporu médií lidem spojovaným s Václavem Havlem tomu, že oni dokázali dávat novinářům na vědomí, že patří k něčemu takovému, jako je elitní klub, a že je k němu počítají. „Vnukli jim představu, že jsou něco víc, než opravdu jsou, a že mají jiný typ povinností. Tohle lichocení funguje velmi dobře u každého ješitného člověka a novináři jsou extrémně ješitní,“ podotýká Petr Žantovský, co také může stát za novinářskou přízní.
Ale tendenční informování, které bylo patrné i během prezidentské volby, se může sdělovacím prostředkům také nevyplatit. „Za ´zločinem´ obvykle následuje trest. Myslím, že ten brzy přijde v podobě dalšího poklesu prodeje tiskovin a poklesu poslechovosti a sledovanosti elektronických médií. Někteří ´novináři´ přijdou o práci. Akce vzbuzuje reakci a lidé si hledají alternativní zdroje informací. V době internetu už je to daleko jednodušší než dříve,“ předpovídá Petr Štěpánek médiím chmurnou budoucnost.
Odliv od papírových médií teď bude masívnější než kdykoli v minulosti
Také Jiří Balvín poukazuje na to, že už při prezidentské volbě dala společnost najevo, že ačkoli byl jednoznačně v médiích protežován Karel Schwarzenberg, tak většina volila Miloše Zemana. „To se v důsledku může odrazit na nákladu tisku, sledovanosti jiných médií. Pokud bude pokračovat kampaň proti novému prezidentovi, který jako jediný v historii nebyl zvolen ani ne třístovkou zákonodárců, ale téměř třemi miliony občanů, tak se to může proti médiím obrátit. Lidé si mohou říci, že už toho mají dost a že to už dál nebudou číst,“ upozorňuje Jiří Balvín.
Ing. Miloš Zeman
Petr Žantovský očekává, že negativní informování o Miloši Zemanovi vyprchá stejně, jako opadlo o Václavu Klausovi po jeho prvním zvolení prezidentem v roce 2003. „Tehdy panovala velká hysterie několik měsíců. Ani tohle nemůže mít energii dlouhodobě, protože by to musel někdo neustále něčím živit, a to si myslím, že nenastane. Ale co se týče důvěry k novinám, tak ony si zatloukly těmi vyhlášeními před volbami hodně velký hřebík do své rakve. A odliv od papírových médií teď bude masívnější než kdykoli v minulosti,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
