Ústavní soud může zamíchat výsledkem eurovoleb, pod dvěma poslanci se třesou židle. Hovoří známí právničtí experti

25. 6. 2014 21:07

Nejvyšší správní soud navrhne Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Dá se odhadnout, jak se ÚS zachová? Může dát podnět, aby se mandátů ujali Ondřej Liška (Strana zelených) a Pirát Ivan Bartoš? „Myslím, že to spíše zrušeno nebude, zejména ne ve vztahu k volbám, které už proběhly,“ naznačil odborník na ústavní právo Jan Kysela. „Je proti duchu každého slušného práva, že zpětná působnost neexistuje,“ zdůraznil k problému bývalý předseda Senátu a právník Petr Pithart.

Ústavní soud může zamíchat výsledkem eurovoleb, pod dvěma poslanci se třesou židle. Hovoří známí právničtí experti
Foto: Radim Panenka
Popisek: Evropský parlament ve Štrasburku

Toto úterý bylo zveřejněno stanovisko Nejvyššího správní soudu (NSS), který hodlá navrhnout Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu na základě podnětu Strany zelených a také na základě stížnosti České pirátské strany.

Volební senát NSS podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška shledal, že sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek.

Podle předsedy volebního senátu Jana Passera může nyní ÚS rozhodnout v poměrně širokém rozmezí. Ovšem pětiprocentní hranici může zrušit jen pro budoucnost, poznamenal k tomu Passer.

I přesto se však spekuluje o tom, že by ÚS nakonec přece jen mohl průlomově zasáhnout do výsledků voleb, což by se stalo v případě, kdy by dal podnět, aby se mandátů ujali Ondřej Liška (Strana zelených) a Pirát Ivan Bartoš. V tom případě by ale zase museli ze svých postů europoslanců odejít Miroslav Poche (ČSSD) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Zatím ale volební senát NSS nevyhověl návrhu na předběžné opatření, které by Pochemu a Zdechovskému zabránilo začít vykonávat tyto své mandáty.

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

  • Piráti
  • Připraven na zteč!
  • mimo zastupitelskou funkci

Správní soud nyní kvůli nejasnostem v postupu obě řízení přerušil a počká si až na verdikt ústavních soudců. Lze ale již nyní předjímat, jak Ústavní soud rozhodne?

Kysela: Verdikt ÚS se dá obtížně odhadnout

„Já si myslím, že se to dá předvídat relativně obtížně s přihlédnutím k tomu, že je onen soud nový, jsou tam noví lidé, a v kauzách souměřitelného buď významu ústavního nebo politické citlivosti jsme zatím neměli možnost si Ústavní soud v tomto novém složení otestovat. Tak proto se to dá dost obtížně predikovat,“ odvětil ParlamentnímListům.cz na výše uvedený dotaz ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie Jan Kysela.

„Zhruba o některých ústavních soudcích tuším, co si myslí, ale u nich zase nevím, zda v určitých rovinách přemýšlí i nadále, když jsou teď soudci Ústavního soudu, neboť nějakým směrem na ně mohlo zapůsobit i prostředí soudu. Takže je to v tomto ohledu obtížně předvídatelné. Relativně obtížně předvídatelné je to i z hlediska dosavadní judikatury Ústavního soudu, protože se v ní dají najít dvě linie, které mají vztah k volbám. První se hodně váže na přezkum konkrétních voleb v různých volebních stížnostech. V tomto se mi ale zdálo, že je Ústavní soud velmi zdrženlivý a v podstatě přenechává volebnímu procesu, ať si dopadne, jak chce, pokud jsou respektovány nějak elementární limity. A pak je druhá linie judikatury, která se týká spíše abstraktního přezkumu zákona o volbách. Tady je ale soud o něco méně zdrženlivý ve smyslu, co nařizuje Parlamentu, aby v zákoně bylo nebo nebylo,“ zmínil dále Kysela.

Podle jeho soudu je ale nynější řízení vyvolané NSS kapku hybridní a nedá se dopředu určit, jestli se Ústavní soud přichýlí spíše k judikatuře vázané na volební stížnosti anebo spíše na abstraktní přezkum.

„Můj soukromý dojem ale je, že to spíše zrušeno nebude, zejména pak ne ve vztahu k volbám, které už dopadly, proběhly. Ovšem je to jen pocit, který není úplně opřený o nějaké jisté vědění,“ řekl dále Kysela.

Kdyby ale přece jen ÚS rozhodl o zrušení hranice a navíc retroaktivně, jak by se to podle něj poté řešilo? Přišli by již dva zvolení europoslanci Miroslav Poche a Tomáš Zdechovský o mandáty?

Kdyby věc NSS zamítl, byla by také možnost stížnosti u ÚS

„Ve vztahu k tomuto je to krajně nešťastný důsledek rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, protože on i když by ony volební stížnosti zamítl, tak stejně pak by ti konkrétní stěžovatelé měli možnost obracet se na Ústavní soud cestou ústavní stížnosti. Ale to už by nemělo bezprostřední dopad na věc, o které mluvíte, tedy na to, kdo vlastně bude europoslancem, nebo nebude europoslancem, jestli by mu mohl být odebrán mandát a tak dále. Bylo by to vlastně z hlediska právní jistoty - zdá se mi - řešení lepší, komfortnější. Ovšem Nejvyšší správní soud udělal tohle, což znamená, že ještě dříve, než rozhodl o tom, jestli vyhoví, nebo zamítne, tak do toho Ústavní soud vtáhl. Ovšem tím přinejmenším teoreticky otevřel i možnost změn ve složení kontingentu českých poslanců EP, kterou já považuji za velmi nešťastnou,“ zauvažoval právník Kysela.

On sám by spíše šel tou cestou - bez ohledu na to, jestli by nechal nebo nenechal pětiprocentní klauzuli - která by zabránila, aby případné zrušení mělo dopad na volební výsledky.

„Ve chvíli, kdy by tam pětiprocentní klauzule nebyla, tak by ony volby nakonec také mohly dopadnout úplně jinak. Řada lidí totiž přizpůsobuje své voličské chování tomu, jestli ona strana má nebo nemá šanci a tak spousta lidí volí strany, které mají nad pět procent nebo se pohybují kolem pěti procent. Když by tam žádná omezující klauzule nebyla, tak by spousta voličů mohla říci, že za těchto okolností by tedy bývali nevolili stranu, kterou volili, ale úplně jinou stranu, a to by na volby pak vrhlo dosti neblahý stín. Proto si myslím, že by rozhodování ÚS mělo být zacíleno do budoucna, to znamená když zrušit klauzuli, tak bez vztahu k těm volbám, které už proběhly,“ poznamenal Kysela.

Proč se to neřešilo dříve?

Na dotaz, proč se hranice pěti procent neřešila už dříve, jen pokrčil rameny:

„Mně připadalo, že existuje poměrně široká shoda na tom, že není problém, jak je to teď nastaveno. Ten důvod, že se to řeší až nyní, může být v tom, že se až dvě strany ocitly poměrně blízko pod pětiprocentní hranicí, s čímž se nehodlají smířit. Ale rozhodně bych netvrdil, že tady existovala nějaká dlouhodobá shoda, že je klauzule protiústavní, a teď to konečně někdo řekl nahlas.“

Kysela nakonec přiznal, že kdyby on sám musel nyní v plénu Ústavního soudu rozhodovat, tak by to pro něj byl velmi tvrdý oříšek.

„Nemám v tom zcela jasno, jak bych rozhodoval, to nepředstírám. Připadá mi poměrně závažná jak argumentace o porušení v rovnosti volebního práva, která existuje vždy, stejně tak mi připadá relativně podstatné zamýšlet se i nad tím, jaká míra roztříštěnosti Evropského parlamentu je žádoucí, nebo nežádoucí. Takže vám nejsem schopen říci, jak bych rozhodoval. Hodně by ovšem záleželo na tom, jak by vypadala konkrétní podání. Také by záleželo na tom, o čem se s kým radím a jak se rýsují nějaké postoje uvnitř Ústavního soudu. Mám ale pocit, že bych nyní klauzuli pěti procent nerušil, že nacházím nějaké důvody v její prospěch. Ale není to zase silný, nebo nějak přesilný pocit,“ dodal Jan Kysela.

Dlouholetý poslanec, někdejší předseda Senátu Petr Pithart, který momentálně přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, se ParlamentnímListům.cz svěřil s tím, že má tentýž názor na věc jako Nejvyšší správní soud.

Pithart: Hranice pěti procent smysl nemá

„Mám tentýž názor jako Nejvyšší správní soud. Mám za to, že by Ústavní soud měl rozhodnout, tak jak Nejvyšší správní soud navrhuje, protože ona pětiprocentní klauzule nemá v Evropském parlamentu skutečně žádný smysl, není to nic srovnatelného s podporou většiny a menšiny vládě. Ve směru k EP nic takového neexistuje, bylo to jenom mechanicky převzato. Jenže zároveň nejsem pro to, aby Ústavní soud rozhodl, že se budou opravovat výsledky voleb do Evropského parlamentu. To je proti duchu každého slušného práva, že prostě zpětná působnost neexistuje,“ zdůraznil k problému Pithart.

Už v minulosti podle něj ÚS podobná rozhodnutí udělal, kdy ale zároveň řekl, že to vše bude platit až od nějakého data. Pokud tedy pětiprocentní hranici u voleb do EP ÚS zruší, tak pak to musí být s tím, že to nemůže platit zpětně.

„Rozhodnutí ÚS se bude týkat až příštích voleb. To znamená, že se před příštími volbami do EP musí upravit příslušný volební zákon, aby to s předstihem platilo. Je to správné, protože pětiprocentní klauzule vůbec nemá v Evropském parlamentu, který vlastně je parlament svého druhu, žádný účel, žádný rozumný smysl,“ poznamenal Pithart.

I on se zamyslel nad tím, proč se o pětiprocentní hranici nehovořilo již dříve.

„Když se ptáte na to, proč až tak pozdě, tak já se ptám, proč se tedy představitelé menších stran už před volbami nedomáhali této opravy? Tady asi zaspali všichni, nejenom zákonodárci, nejenom Ústavní soud. Koneckonců měli to ti zelení, stejně tak i Piráti hlásit dopředu, že je něco špatně. Stačilo by, kdyby to řekli jen rok dopředu, tam už si dovedu představit, že by se to změnilo podobně, jako se to stalo ve Spolkové republice Německo, kde to také Ústavní soud zkorigoval, zrušil tuto bariéru. Dokonce se to tam stalo teprve před časem, takže nejsme sami, kdo tady má zpoždění. Asi se málo přemýšlelo, vzala se analogie z klasického parlamentu, kterým ale Evropský parlament není,“ doplnil Petr Pithart.

Až šestnáct volebních stížností...

Nejvyšší správní soud dostal celkem šestnáct volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Ty ale prý nijak nemohly ovlivnit volbu konkrétních kandidátů. Mezi chyby patří třeba zjištění volební komise v Praze 9, která nezapočítala dva preferenční hlasy pro kandidáta ČSSD Jana Straku; v Lysovicích na Vyškovsku šest hlasů určených Straně svobodných občanů přičetla komise nakonec jiné straně, konkrétně Komunistické straně Československa.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Dovoz i vývoz se v říjnu meziročně snížil

8:35 Český statistický úřad: Dovoz i vývoz se v říjnu meziročně snížil

Podle předběžných údajů skončila v říjnu 2016 bilance zahraničního obchodu se zbožím v národním poje…