V rámci Evropské unie se již nedá počítat s tím, že jinou strukturu výdajů mají země, které se svým členstvím v unii řadí mezi ty „staré“ země a jinou pak unijní nováčci. Struktura výdajů domácností v jednotlivých zemích EU se totiž sbližuje. „Především je to patrné při rozdělení zemí na dva bloky – staré a nové země,“ uvádí ČSÚ ve své nejnovější analýze.
Co se týče potravin a nealkoholických výdajů, tak v Česku byl pokles tohoto podílu výdajů mezi roky 2000 a 2010 třetí největší – skoro o čtyři procentní body. „Vyšší byl jen na Slovensku a v Lotyšsku, kolem šesti procentních bodů,“ uvádí ČSÚ.
Autobusy a kina nás stojí všechny stejně
Naopak za dopravu, kulturu a rekreaci za posledních deset let vynakládají země EU zhruba stejně: u nás se podíl obou položek za deset let snížil asi jen o jeden procentní bod.
Téměř všechny země EU – kromě Švédska a Estonska - ale naopak dávají stále více peněz za bydlení. I tady je ale Česko výjimkou. V ČR totiž nájmy vzrostly za posledních deset let až o 6,4 procentního bodu. Alarmující však je, že podíl výdajů na bydlení navíc v Česku přesáhl už průměr EU a to o 3,8 procentního bodu .
„Projevily se tak deregulace cen bydlení, nárůsty cen vodného a stočného vyvolané investicemi do vodovodní soustavy i ceny stále dražšího plynu. Rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi v podílu výdajů na bydlení z celkových výdajů domácností se prakticky k roku 2010 vyrovnaly,“ vysvětlil k tomu ČSÚ.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
