Laudát připomíná, že Česká republika poté, co si prošla velkou bankovní krizí, má stabilní bankovní sektor a funguje zde nyní kvalitní dohled České národní banky a nemáme problémy, jaké mají ostatní státy EU.
Vstupem do bankovní unie by Česko již nemohlo na banky dohlížet a navíc by zahraniční matky mohly přeměnit české dcery ve své pobočky, ze kterých by volně mohly vysávat vklady českých vkladatelů, což nyní nemůžou, ač se o to postranními způsoby některé z nich pokouší.
Došlo k pokusu o vybrání hotovosti českých střadatelů
„Bankovní dohled ČNB nás nedávno v parlamentu upozornil, že došlo k pokusu o vybrání hotovosti, respektive aktiv z jedné z našich největších bank. Odmítl sdělit které. Transakce se měla uskutečnit tak, že mělo dojít k nákupu bezcenných a uměle nadhodnocených dluhopisů do portfolia banky. Byl pokus, aby proběhl transfer vkladu našich občanů a našich společností,“ informoval ParlamentníListy.cz Laudát.
Zdůrazňuje, že Česko je v tomto směru v nevýhodné pozici, protože vlastníci českých bank-dcer, jsou většinou zahraniční nadnárodní banky-matky, kde mnohdy není ani úplně jasná vlastnická struktura.
Psali jsme:
Kvalitní dohled ČNB
Pokud bychom vstoupili do bankovní unie, bylo by podle ČNB i Laudáta riziko, že to, o co byl nyní učiněn pokus, by se dělo v budoucnu naprosto běžně a legálně. Nyní dcery zahraničních matek podléhají dohledu ČNB a musí respektovat české zákony a pokyny regulátora.
„Musí mít větší hotovost v bankách, musí mít úvěrovou bezpečnost, sleduje se výše rizikových úvěrů a opravné položky oproti zvyklostem západní Evropy. Pokud by byl dohled Evropské centrální banky, nemohli bychom si tu stabilitu už pohlídat. Také by hrozilo, že dcery s právní subjektivitou by se staly pobočkami bez právní subjektivity. Poté by již nadnárodní bankovní skupiny mohly bez jakékoli kontroly vyvádět vklady českých občanů na sanaci svých problémů. A víme, že některé tyto bankovní domy mají v zahraničních centrálách finanční problémy,“ varuje Laudát.
Již nyní se peníze vyvádí, nejde to ale hromadně
Již nyní je zde omezená praxe vyvádění peněz do zahraničí, která však nepřestoupila únosnou míru. „Zatím se ty matky, a mě to bankovní dohled nevyvrátil, snaží ulupovat aspoň v některých případech-neříkám, že to dělají všechny banky- na outsourcingu. Tedy že se objedná nějaká IT služba v zahraničí, ta služba je uměle předražena a ta aktiva pak plynou do matek. Zatím to není tak vážné, protože to nelze předražit až do úplně nesmyslné výše. Je to zcela morálně nepřijatelný pokus brát peníze, kde se dá. Proto bychom měli být obezřetní vůči takovým aktivitám a bankovní unie EU by jim naplno otevřela dveře,“ říká Laudát.
Jižní křídlo eurozóny se podle něj potácí v téměř neřešitelných problémech. „Pokud se nestane nějaký zázrak, tak oni svůj životní standard nezachovají a budou jen splácet dluhy a to i v případě, že dojde k těm finančním pomocím.“
Psali jsme:
Nejdůležitější otázka pro české bankovnictví od vstupu do EU
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík nedávno řekl, že v případě bankovní unie se jedná o nedůležitější otázku pro český bankovní sektor od našeho vstupu do EU. Pro Česko je to o to ožehavější otázka, neboť 84 procent finančního sektoru tvoří banky a 94 procent českých bank vlastní zahraniční investoři. Většinou to jsou dceřiné společnosti zahraničních bankovních domů, pobočky tvoří jen 11, 2 procenta.
Upozornil na to, že unifikovaná bankovní pravidla a nadnárodní bankovní dohled pro celou EU i eurozónu je nesmysl, neboť jednotlivé ekonomiky se výrazně liší inflací, množstvím peněžní zásoby měřené ukazatelem M3. Jednotlivé ekonomiky a jejich bankovní sektory jsou jednoduše příliš heterogenní. Například mezi lety 2009 až 2011 byl zisk bankovního sektoru v ČR 20 procent, zatímco Irsko zaznamenalo ve stejném období ztrátu 40 procent.
Zabránit tomu, aby nadnárodní matky vysály české dcery
Česko je z hlediska bankovního sektoru velmi stabilní, neboť poměr vkladů oproti úsporám je u nás 140 procent. Proto je nutné zabránit vysávání likvidity z ČR. Evropská bankovní unie má ve zkratce znamenat 1) nadnárodní dohled nad bankami a ztráta kontroly národního regulátora, 2) společný evropský systém pojištění vkladů, na který by doplácely zodpovědné a stabilní země, jako je například ČR, 3) společný fond pro restrukturalizaci bankovního sektoru, 4) společná pravidla.
Tomšík zdůraznil, že bankovní rada ČNB je jednotně proti bankovní unii a nemůže se zříci odpovědnosti za úspory českých občanů a předat je někam do Bruselu či jinam. Navíc vytvoření společných fondů nepovede k léčbě nemocných ekonomik, ale naopak k nákaze těch relativně zdravých, které se samy tím, že poskytnou peníze někomu jinému, mohou dostat do finančních problémů. Celé to jenom znamená odsouvání problému a problém bude tím větší, čím déle se bude odsouvat. Především každý by si měl podle Tomšíka vyřešit své problémy za své vlastní peníze.
Podle zákona o bankách může ČNB zabránit přeměně dcer v pobočky zahraničních bank, tedy snížení dohledu. Je nutné zabránit tomu, aby zahraniční matky v rámci bankovní skupiny neodsávaly od českých dcer likviditu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
