Už nejsme demokracie, shodli se experti. Věci veřejné k debatě nepřizvali

25.06.2012 20:14

O tom, zda je současná krize důvěry v demokracii problémem jednotlivých politiků či systému jako takového, diskutovali studenti a veřejnost na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Za politické spektrum se zúčastnili zástupci pěti sněmovních stran. Počítáte správně, nikdo z politiků parlamentních Věcí Veřejných přizván nebyl.

Už nejsme demokracie, shodli se experti. Věci veřejné k debatě nepřizvali
Foto: red
Popisek: Na chodbách Filozofické fakulty UK nebylo při Noci univerzit k hnutí

Veřejnou debatu s názvem "Dvacet let, které otřásly trpělivostí", moderoval Radek Buben z Katedry politologie Filozofické fakulty UK. Důvod, proč mezi sněmovními stranami chybí Věci veřejné, ale komentovat nechtěl. Ze zdroje blízkého organizačními týmu však přišla informace, že VV původně přizvány byly, jenže debata se plánovala v únoru tohoto roku a v té době ještě Karolína Peake svou vlastní stranu LIDEM neměla. To však hned v úvodu debaty popřel politolog Buben, který uvedl, že pozvány byly pouze relevantní politické strany. Členové Věcí veřejných nechtěli na dotaz ParlamentníchListů.cz záležitost komentovat.

Podle historika Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR se dá dnešní nedůvěra občanů v politiky srovnat s třicátými léty 20. století, kdy podobná nedůvěra v systém vyústila v tzv. Druhou republiku, mající s fungující demokracií pramálo společného. Tím byla základní otázka debaty de facto zodpovězena tím, že se zřejmě nejedná o selhání důvěry v jednotlivce, ale v systém jako takový.

Už nejsme plnohodnotná demokracie

Že je něco skutečně v nepořádku, padlo během akce hned několikrát. Podle politologa Bubna je Česko naprostým unikátem nejen mezi evropskými zeměmi. "V žádné demokratické zemi se nestalo, aby premiér vyjádřil takovou míru nedůvěry ve státní složky," uvedl Buben v souvislosti s kauzou místopředsedkyně sněmovny Parkanové. Česko si navíc nevede dobře ani v žebříčcích, hodnotících fungování demokracie a státního aparátu jako takového.

"Dva velmi podstatné žebříčky nejsou v otázce kvality vládnutí a státní správy vůbec lichotivé. Index Polity IV nezařazuje Českou republiku mezi plné demokracie. ČR je již adjektivní demokracií, stejně jako Francie. Pouze tyto dvě země jsou v Evropě takto hodnoceny," upozornil Buben a dodal, že Economist Inteligency Unit, další z respektovaných žebříčků, pak sice ČR jako plnou demokracii vnímá, ale fungování státní správy v ČR hodnotí jako zdaleka nejhorší mezi demokratickými zeměmi a dokonce horší než u některých autoritářských režimů. Za minulý rok je pak ČR podle tohoto žebříčku na úrovni Botswany nebo Kapverdských ostrovů.

Novinář k poslanci Bendovi: Marku, to, co jsi řekl, je šílené

V návaznosti na Bubnova slova padl první dotaz na budoucnost zákona o státní službě. Nutno dodat, že ČR jako jediná země EU tuto normu nemá. "Jsem velmi nespokojena se současnou navrhovanou podobou a zajímalo by mě, zda se nám jej podaří posunout do podoby, v jaké měl být podle protikorupční strategie," uvedla v reakci na to Karolína Peake (LIDEM). Vždy, když se přijetí tohoto zákona blíží, vypukne podle Peake mezi politiky panika, že ztratí vliv na státní správu ve prospěch úředníků.

O pořádný rozruch se postaral poslanec Marek Benda (ODS). "Jde o to, jestli budeme důvěřovat těm, které si zvolíme, nebo je považujeme za blázny," uvedl dlouholetý poslanec s tím, že posílení postavení úředníka by se dosti podobalo systému EU, kdy Evropský parlament je podle Bendy "pro legraci". Vyvolal tím prudký nesouhlas. Novinář Jan Urban pak Bendovi přímo vyčetl, že on sám jako poslanec měl během své kariéry hned několik příležitostí přijmout tento zákon. "Marku, to, co jsi řekl o vlivu politiků na instituce, je šílené. Demokracie je o fungujícím státním aparátu, který má možná politický dozor, ale ne kontrolu. To, co vy 23 let předvádíte, je snaha okupovat veřejný prostor svými lidmi, kteří mají stále nižší kvalitu. Pokud tomu říkáte demokracie, je nejvyšší čas vás odtamtud vyprovodit," nebral si servítky novinář, který se v českém politickém prostředí pohybuje od Sametové revoluce.

Debata na pražské Filozofické fakultě trvala přes hodinu a půl. S výjimkou Karolíny Peake, která ji musela předčasně opustit, čelila čtveřice poslanců dotazům nejen studentů, ale i veřejnosti zejména z řad bývalých státních úředníků. Jedním z nich byl i člen Nadačního fondu proti korupci Karel Randák, který se velmi tvrdě opřel do těch, kdo kritizují práci policie v kauzách Parkanová a Rath. Na jeho výzvu, aby uvedli jediný konkrétní důkaz zmanipulovanosti obou případů a přestali suplovat úlohu soudu, reagovali poměrně rozpačitě a závěr setkání tak mnoho přítomných utvrdil v tom, že v demokracii jako takové chyba určitě nebude.

reklama

autor: Václav Ivánek

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

vedení

Pane Nachere, jste hodně výrazná osobnost a jako jeden z mála z ANO máte podle mě i schopnost se domluvit i s ostatními stranami. Proč tento váš potenciál nevyužijete a nekandidujete do vedení? Nebo to není podle vás možné, když je tam Babiš a jeho nejvěrnější? Podle mě je škoda, že vedení ANO není ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

13:15 Kádrovací banka? Maso nejezte, velí KB. A další, další pokyny

Zkratka KB je v Česku už léta spojená s Komerční bankou. Ale vzhledem k tomu, jaké „inspirace“ má Ko…