Uznávaný ekonom: Ne my, ale pouze stát a vláda „prožírá, proflakuje a plýtvá”

Když v minulém týdnu uspořádala TOP 09 pro své členy konferenci na téma "Nebojte se reforem", nikdo možná netušil, jak některé věty, jež neměla veřejnost slyšet, popudí mnohé Čechy. Jak se dalo očekávat, věty zazněly z úst ministra financí Miroslava Kalouska a to na uzavřeném jednání, na kterém svým nenapodobitelným způsobem vysvětloval spolustraníkům, proč je reformní balíček nezbytný, a jak jsou jejich koaliční partneři z ODS ekonomicky nekompetentní.

Před spolustraníky si prý nebral servítky do té doby, než zjistil, že je na akci přítomen novinář. Pak prý ministr financí rozhořčeně vybuchl a odešel za dveře. To vše se však stalo až poté, co zazněly následující věty:

„Nechceme se stát rukojmím finančních skupin a ohrozit suverenitu země,“ vysvětloval Kalousek spolustraníkům, proč tolik tlačí na daňový balíček, který je kritizován i z vládní ODS. „Bez tohoto zvýšení daní nejsme schopni dělat konzervativní politiku,“ řekl následně a pak přitvrdil hlavně na adresu evropských ekonomik. „Prožrali jsme to, proflákali,“ řekl Kalousek s tím, že zlaté časy v Evropě podle něj definitivně skončily.

Je třeba sledovat širší souvislosti, nesoustředit se jen na autora vyřčených vět

Jenomže – má, či nemá Miroslav Kalousek pravdu? Skutečně jsme žili ve zlatých časech a nyní stojíme na prahu těch horších? Na to se ParlamentníListy.cz zeptaly ve světě velmi oceňovaného ekonoma Milana Zeleného, který navíc připouští i to, že by se za jistých okolností ucházel o post hlavy státu. Ten předeslal, že se ve svém komentáři bude snažit vyhnout jmenování autora těch slov – tedy právě zmiňovaného ministra financí. „Jde mně totiž o širší zasazení vyřčených vět a jejich dopad. Podobné názory sdílí přece i mnozí další politici,“ podotkl Milan Zelený úvodem.

A pak dodal, že ne my, ale pouze stát a vláda „prožírá, proflakuje a plýtvá” našimi penězi. A to ve své neukojené touze po volebních hlasech a časté „rekorytarizaci“.

Zlaté časy v Evropě? Kdepak, spíš život na sekyru...

„Nepamatuji také žádné zlaté časy v Evropě, ale pouze život „na sekyru“, zadlužování státu i obyvatelstva, byrokratismus, rozkrádání a korupci – nyní se šířící po evropských zemích jako lesní požár. Žádná účetnická škrtforma nesmí předcházet promyšlené reformě: musí tomu být právě naopak. Ideologicko-stranické zájmy centra je třeba podřídit dlouhodobým a nestranicky definovaným zájmům regionů a lokalit. Jinak se i v ČR stane to, co se právě odehrálo v USA: Kongres si odsouhlasil přestávku a vrátí se až po prezidentských volbách v listopadu. Je konec stranické formy demokracie: ideologové se nedokáží domluvit právě tehdy, kdy je občané a voliči potřebují nejvíce,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený.

Připomněl, že se v Česku říká, že suverenita země může být ohrožena vysokým zadlužením.

Suverenita Česka je ohrožena již od roku 1992, konstatuje ekonom

„Naše suverenita země byla nezvratně omezena již v roce 1992, kdy jsme s neskrývaným nadšením odsouhlasili rozprodej národního kapitálu do zahraničních rukou, rozptýlení vlastnictví pomocí kupónové privatizace a téměř úplné zaháknutí české ekonomiky na ekonomiku německou. Nyní německá ekonomika padá spolu s ekonomikami Číny a EU, a my v tom lítáme. Od 90. let nejsme autonomní, naše ekonomika je plně odvozená, závislá a zcela uzavřená vnitřnímu podnikání a národním podnikatelům. Žádná země nemůže být suverénní, jestliže nevlastní, neovládá a nerozhoduje o vlastních výrobních prostředcích,“ konstatoval dále zkušený ekonom.

Podle Milana Zeleného suverenitu země nemůže ochránit vláda stran, které ji tak rozmarně odevzdaly do cizích rukou – za onu biblickou misku šošovice. A nejde již o to, jak dělat konzervativní nebo socialistickou politiku.

Svět se změnil, k posunu nepotřebujeme lidi stranicky svázané

„Dnes jde o to, jak dělat politiku moudrou, potřebnou, odborně fundovanou a hlavně národně lidskou – tedy výrazně nestranickou. Svět se změnil a konec už byl. Ani v Česku nejde jen o jména politiků, nebo o pár rebelů. Nejde ani o mediálně zajímavé kauzy zlodějů a zločinců – dnes jde především o plné pochopení situace nás všech, jejího odborného a fundovaného vysvětlení širší veřejnosti, třeba i bez médií, a obrácení našeho úsilí do budoucnosti. Naše vytrvalé čekání na Godota post-krizových příslibů v sobě nemá zrnko racionality. Probíhající transformaci je třeba pochopit, přizpůsobit se jí, a využít nově nabízených příležitostí. K tomu musíme být autonomní a ne závislí; k tomu potřebujeme lidí svobodných, a ne stranicky svázaných,“ pokračoval dál ve svém komentáři pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený.

A připomněl, že se v Česku také říká, že je třeba solidarity ve zdanění obyvatelstva - tedy ne spravedlnosti či férovosti. Proto, podle něj, vláda udělala zásadní chybu tím, že předsunula škrtformu před reformu, a tím předurčila další zadlužování a úpadek. „Nyní se musí schovávat za oxymoron slova solidarita, namísto přesnější obamovské redistribuce bohatství - to jest socialismu. V Evropě v tom lítáme všichni stejně – a už vůbec nejde o úrokové míry, které vedou jen k dalšímu zadlužování,“ řekl Zelený.

Strašák Řeckem? Ale jděte, jinde jsou na tom i hůř...

Podle něj je pak dobré připomenout i to, že se straší v Česku tím, že můžeme skončit jako v Řecku. Jenomže Řekové jsou sice hodně zadlužení, ale zdaleka ne prý nejvíce.

„Můžeme tedy skončit i jako jiné země, jejichž politiku spíše bezhlavě kopírujeme. V zadluženosti na hlavu, v tisících amerických dolarů, je současné pořadí superdlužníků jiné,“ uvedl Milan Zelený a přidal přesné pořadí.

1. Japonsko (112)
2. USA (53)
3. Irsko (51)
4. Kanada (45)
5. Itálie (41)
6. Řecko (39)

Spolu s Řeckem figurují pak, jak Milan Zelený připomíná, dále ještě Francie (38), Británie (35) a Německo (33). Ostatní země jsou zadluženy jen o „třídu“ níže.

„S kým tedy strašit, koho a proč zůstává otázkou – v Česku stále nevyřešenou. Lítáme v tom na světě všichni stejně,“ zopakoval Zelený ParlamentnímListům.cz.

Dlouhodobý hospodářský růst nemůže sestavovat stranický politik

Podle něj bez dlouhodobého programu vyváženého hospodářského růstu, který neumí a nemůže sestavit žádný stranický politik, se současné atmosféry pasivity, beznaděje a strachu těžko lidé zbaví. Ale není to prý zas tak složité: stačí volit správné lidi na správná místa.

„Ne na základě stranické příslušnosti, ale na základě odbornosti, důvěryhodnosti a zkušenosti. Bohužel jsme se odnaučili takové lidi nalézat a rozpoznávat: volíme raději strany než osobnosti, a tak zašlapáváme demokracii do historického prachu. Odbornost, zdravý rozum, lokální, regionální i národní zájmy, autonomie ekonomiky, inovačně-znalostní strategie, trpělivé vzdělávání a výchova veřejnosti – to vše je součástí řešení. Ideologie, politické strany, ponižující billboardy, arogantní stát a nové a větší politické penězovody již ne,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz svůj komentář Milan Zelený.

Kdo je Milan Zelený?

Přední český ekonom. Pravidelně obsazuje 1. místo v žebříčku nejcitovanějších českých ekonomů. Působí jako profesor na Fordham University v New Yorku, přednáší také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Jako hostující profesor pak navštěvuje řadu světových univerzit - přednáší na čínské Xidian University v Xi´anu, Fu Jen University v Tchaj-peji, Indian Institute of Technology v Kanpuru a IBMEC v Rio de Janeiru.
Mezi jeho nejznámější knihy v češtině patří například Cesty k úspěchu a Neučte se z vlastních chyb.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.