V pražské Mostecké ulici se před budovou velvyslanectví Republiky Srbsko v mrazivém počasí sešly desítky lidí a zapalovaly svíčky za oběti, které zabily bomby NATO. Vystoupení řečníků moderoval předseda zmíněného sdružení Václav Dvořák. Mezi řečníky byl kromě poslance Foldyny a místopředsedy pražských Zemanovců Höniga také polský aktivista Marek Skawiński.

„Před čtrnácti lety jsme se tu touto dobou spontánně sešli, někteří plakali. Nebyl to ale pláč ze strachu, byl to pláč z naštvání. Nikdo jsme nechtěli věřit tomu, že se může stát něco takového téměř v 21. století. Nějaké politické rozhovory v Rambouillet, to byla přece jen taková hra. Slobodan Milošević před soudem v Haagu, to byla také jen taková hra,“ vzpomínal Jaroslav Foldyna.

Umíraly i děti, to se nedá odpustit

„24. 3. 1999 dopadly bomby a rakety na civilizovanou zemi uprostřed Evropy, půl miliardy lidí ze států sdružených v NATO začalo bombardovat desetimilionový kulturní národ. Asi ho chtěli zatlačit do země,“ uvedl poslanec s pohnutým hlasem.

Tragické na tom podle Foldyny bylo, že tehdejší představitelé říkali: nebojte se, je to jen taková politická záležitost. „Ale copak ty děti, které umíraly, to se dá odpustit? Dneska by bylo Milici Rakić sedmnáct let, kdyby ji nezabila kazetová bomba vyrobená v USA. Mluvčí NATO Jamie Shea na to tehdy říkal, že je to jen taková kolaterální chyba, tak doufám, že až ho budou smažit v pekle, řeknou mu, že vyšší teplota je jen chyba u teploměru,“ řekl dále.