Pozvané delegáty tímto sdělením však nikterak nepostrašil, spíše je jen tak zlehka překvapil. A to vyjevenou odvahou před některými delegáty - regionálními kmotry, kmotříčky či jejich stranickými podřízenými, kteří jsou šikovně a hluboce ukotveni v regionální či vrcholné politice. Ona ta „naše modrá státostrana“, jak je obecně známo a informačně dostupné z četných odhalených či rozkrývaných kriminálních kauz, je různými typy korupčníků či prokorupčníků dlouhodobě a nad snesitelnou míru prošpikovaná. A tak nebudu na tomto místě nikoho raději jmenovat, abych jej snad neurazil, kdybych dotyčnou osobu náhodou pozapomněl v sáhodlouhém seznamu uvést.            

Neodpustím si však jednu otázku: „Co má vlastně ODS, při pohledu na zde přítomné Alexandra Vondru nebo například Ivana Langera a některé další její exponenty, vlastně s demokracií a aktuálním právním rámcem České republiky společného?“ Těch podezření a policejních vyšetřování neobjasněných machinací se státním majetkem či zakázkami různého druhu, je již jaksi moc! Stát je i díky těmto aktivitám na svém ekonomickém dně a odnášíme to tak na kvalitě života všichni. Mnoho nám v tomto boji za spravedlnost nepomáhá ani platná legislativa, ani justice a nakonec ani policie. Vše se v ČR odehrává jakoby v intencích výroku poslankyně Kristýny Kočí, odpadlíka Věcí Veřejných směrem k ODS, která svého času tvrdila: „Vy máte vnitro, ale my máme celou justici“. Lze jen dodat, že to, co z tohoto uzavřeného soukolí přesto unikne, spolehlivě rozmělní na bázi antikomunistické argumentace pravicová média.

Ostatně strachem z KSČM a z její prolidové a sociální politiky byla protkána většina sobotních příspěvků hostů a delegátů brněnského „modrého“ sjezdu. Typickým příkladem demagogie bylo vystoupení „předlistopadové“ samostatné referentky Ministerstva sociálních věcí ČSSR a podle tisku i činovnice Československého svazu žen a členky Svazu československo - sovětského přátelství, nyní předsedkyně Konfederace politických vězňů a současně i předsedkyně Rady Ústavu pro výzkum totalitních režimů Naděždy Kavalírové. Tato dáma ve svém projevu, kromě úzkostlivého strašení komunismem, nebyla s to, sdělit posluchačům prakticky již nic jiného. V obdobně nenávistném duchu pokračoval Rudolf Baránek, první místopředseda Strany soukromníků a podnikatelů, který „dojemně“ odsoudil „chybu našich otců a dědů“, kteří masově, před více jak šedesáti lety, aplaudovali na veřejných prostranstvích ve prospěch nové, sociálně spravedlivější společnosti. Dnešní ODS toto již prý nesmí, společně s podnikateli a soukromníky, v ČR nikdy dopustit.