Pozvané delegáty tímto sdělením však nikterak nepostrašil, spíše je jen tak zlehka překvapil. A to vyjevenou odvahou před některými delegáty - regionálními kmotry, kmotříčky či jejich stranickými podřízenými, kteří jsou šikovně a hluboce ukotveni v regionální či vrcholné politice. Ona ta „naše modrá státostrana“, jak je obecně známo a informačně dostupné z četných odhalených či rozkrývaných kriminálních kauz, je různými typy korupčníků či prokorupčníků dlouhodobě a nad snesitelnou míru prošpikovaná. A tak nebudu na tomto místě nikoho raději jmenovat, abych jej snad neurazil, kdybych dotyčnou osobu náhodou pozapomněl v sáhodlouhém seznamu uvést.
Neodpustím si však jednu otázku: „Co má vlastně ODS, při pohledu na zde přítomné Alexandra Vondru nebo například Ivana Langera a některé další její exponenty, vlastně s demokracií a aktuálním právním rámcem České republiky společného?“ Těch podezření a policejních vyšetřování neobjasněných machinací se státním majetkem či zakázkami různého druhu, je již jaksi moc! Stát je i díky těmto aktivitám na svém ekonomickém dně a odnášíme to tak na kvalitě života všichni. Mnoho nám v tomto boji za spravedlnost nepomáhá ani platná legislativa, ani justice a nakonec ani policie. Vše se v ČR odehrává jakoby v intencích výroku poslankyně Kristýny Kočí, odpadlíka Věcí Veřejných směrem k ODS, která svého času tvrdila: „Vy máte vnitro, ale my máme celou justici“. Lze jen dodat, že to, co z tohoto uzavřeného soukolí přesto unikne, spolehlivě rozmělní na bázi antikomunistické argumentace pravicová média.
Ostatně strachem z KSČM a z její prolidové a sociální politiky byla protkána většina sobotních příspěvků hostů a delegátů brněnského „modrého“ sjezdu. Typickým příkladem demagogie bylo vystoupení „předlistopadové“ samostatné referentky Ministerstva sociálních věcí ČSSR a podle tisku i činovnice Československého svazu žen a členky Svazu československo - sovětského přátelství, nyní předsedkyně Konfederace politických vězňů a současně i předsedkyně Rady Ústavu pro výzkum totalitních režimů Naděždy Kavalírové. Tato dáma ve svém projevu, kromě úzkostlivého strašení komunismem, nebyla s to, sdělit posluchačům prakticky již nic jiného. V obdobně nenávistném duchu pokračoval Rudolf Baránek, první místopředseda Strany soukromníků a podnikatelů, který „dojemně“ odsoudil „chybu našich otců a dědů“, kteří masově, před více jak šedesáti lety, aplaudovali na veřejných prostranstvích ve prospěch nové, sociálně spravedlivější společnosti. Dnešní ODS toto již prý nesmí, společně s podnikateli a soukromníky, v ČR nikdy dopustit.
Poměrně úsměvným se mi jevilo vystoupení Mirka Topolánka, dřívějšího předsedy ODS. Ten kromě nářků „nad povolebně rozlitým mlékem“ si opět neodpustil pohanit vše kolem, a to včetně prezidenta. Václav Klaus prý pravicové straně již nemůže pomoci, protože on je též součástí vzniklého problému, který zde nastal a způsobil tak odklon voličů.
Na závěr mi dovolte jako občanu Plzně ještě něco od nás. Údivem jsem žasl, když Jiří Pospíšil, tiskem označovaný jako „nejspravedlivější“ ministr Nečasovy vlády a „oběť interních kmotrů“ na sjezdu ODS předával delegátům pozdravy z „modré“ Plzně a „modrého Plzeňského kraje“. Zdá se, že alespoň z první poloviny svého výroku měl svého času premiér Nečas pravdu, když tvrdil, že pan Pospíšil není natolik zdatný, aby mohl řídit resort spravedlnosti, ale že na post hejtmana v Plzeňském kraji bude možná stačit. Tuto úvahu bych si ještě dovolil doplnit o facebookový výrok již výše zmíněného Ivana Langera. Ten si zde zapsal: „Největším ohrožením právního státu je populista v křesle ministra spravedlnosti, který všechna svá rozhodnutí podřizuje indexu neodvolatelnosti.“ A v tom se nespletl. Jiří Pospíšil však disponuje, podle mého názoru, i další tendencí, kterou je, že si vždy dokáže vše obrátit ve svůj individuální profit. Plzeň totiž není již dávno tak modrá, jak se snaží místopředseda ODS lidem namluvit.
V senátních volbách v Plzni v roce 2008 zástupce ODS neuspěl, a to i díky voličským hlasům KSČM, a senátorem se zde stal poprvé v historii sociální demokrat. V obecních volbách, o dva roky později, zvítězila v krajské metropoli ODS jen o necelé procento hlasů nad ČSSD a po říjnových volbách bude Plzeňský kraj s velkou pravděpodobností řídit koalice ČSSD – KSČM disponující 27 zastupitelskými mandáty ze 45. I předchozí čtyři roky zde vládla ČSSD s tzv. tichou podporou KSČM. Takže jaká „modrá“ Plzeň a jaký „modrý“ kraj? Jenže tyto fakta pan Pospíšil neuznává a přiznám se, že se mu vlastně ani nedivím, že nechce, neboť jeho ODS musela vydat v rámci předvolebního boje v Plzeňském kraji na jeho egocentrickou kampaň mnoho milionů korun a ty teď budou v partajní kase chybět.
%20-%20kopie_profil_top.jpg)
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Valenta - profil
