Zástupce Spolku českých právníků Všehrd, který přednášku pořádal, v úvodu konstatoval, že když si během dne do vyhledávače zadal slovo krize, bylo nalezeno přes 23 milionů odkazů, což podle něho naznačuje, jak to se současnou situací vypadá.
Hned poté, co se slova ujal Miroslav Singer, mínění značně poopravil. „Počkejte ještě, nikam nechoďte,“ zarazil guvernér pořadatele, který chtěl z katedry odejít a dotázal se ho, v jakém jazyce slovo krize vyhledával. Prý v češtině. „A vidíte, kdybyste pro vyhledávání zvolil třeba čínštinu, anebo i španělštinu, protože tou se nemluví zdaleka jen ve Španělsku, výsledek by byl razantně nižší,“ uvedl šéf centrální banky s tím, že mnoha významných zemí světa se krize vůbec netýká.
Víra v eurozónu byla jen iluzí
„Budu chvíli mluvit a pak dáme určitě prostor k vašim dotazům. Nicméně pokud budete mít nějaký postřeh v průběhu mé přednášky, klidně se ptejte. Učil jsem nějakou dobu americké fotbalisty, takže mě teď jen tak něco nepřekvapí a nevyvede z míry, klidně mi do toho skákejte,“ zavtipkoval v úvodu.
Fotogalerie: - Singer na právech
Řeč se nejprve točila především kolem eurozóny a její krize. Evropská měnová unie v prvních letech svého fungování podle Singera podněcovala růst obchodu a země jižního křídla díky členství v ní rychle rostly. „Prvních deset let eurozóny vytvářelo dojem, že všechno půjde hladce,“ shrnul.
Avšak víra, že členství v eurozóně povede k větší disciplíně hospodářských politik se posléze ukázala být pouhou iluzí.
Guvernér ČNB poukázal i na hlediska, které v souvislosti s krizí eura často zmiňuje i prezident Václav Klaus. „Jádrem problému je zkrátka to, že eurozóna není dostatečně homogenní oblastí,“ poukazoval Miroslav Singer.
Psali jsme:
EU nedodržuje vlastní pravidla a pak se diví
Evropská centrální banka si prý často pomáhala studiemi, že eurozóna není o moc méně homogenní, než americká měnová unie, což ovšem neznamená, že se nemůže rozpadnout. Podle Singera to mělo spíše podpořit argument, že je potřeba fungovat na jednom federálním rozpočtu.
Významnou kapitolou podle jeho slov je i problém s přílišným zveličováním deficitních rozpočtů, snad až s výjimkou Řecka. „Třeba takové Španělsko bylo určitou dobu rozpočtově mnohem disciplinovanější zemí než Francie. Proudil tam zvenčí kapitál, díky tomu byl velký výběr z daní a ministři financí měli pocit, že mají skvěle přebytkový rozpočet. Ale pouze do chvíle, než příliv kapitálu ustal a to se přesně stalo v Irsku a Španělsku,“ vysvětloval studentům právnické fakulty.
Absurdní ukázkou fungování eura také je, že s výjimkou Finska, Estonska a Lucemburska všichni ostatní nedodržují pravidla, která si sami stanovili. „Instituce eurozóny nejsou dobře připravené na krizi, ale především se pravidla nedodržují, jakmile se to většině zemí nehodí,“ upozornil.
Jsme venku z nejhoršího, ale…
Singer poukázal i na situaci, kterou zmínil hned v úvodu. „Když létám do zemí bývalého Sovětského svazu, kde máme určité ekonomické priority, tak mi ti představitelé často s naprosto vážnou tváří říkají, že mají velký problém se zadlužením, protože to přesáhlo už 30% HDP. Když se ale podíváme do Evropy, tak zde takhle nízkých hodnot dosahuje snad pouze Estonsko!“.
Přesto prý v eurozóně došlo k jistému uklidnění a jsme venku z nejhoršího. Ale pořád to ani v nejmenším podle Singerových slov neznamená, že jsme z toho venku úplně a jedním z velkých problémů je, že si evropští politici často myslí opak. Další pumpování peněz je prý jen útěkem před rozevírajícími se nůžkami, což navíc vyhrocuje nesourodost uvnitř celé eurozóny.
„Z hlediska Evropana není žádný důvod k radovánkám. Evropská unie věnovala deset, patnáct let projektu eura, který měl původně konkurovat USA a dalším velkým ekonomickým blokům, jenže po deseti letech to přineslo pouze jedinou věc, že se to všichni snaží zachránit, aby jim to nespadlo na hlavu, a to je strašná prohra,“ řekl přímo.
Proč skepse? Začíná se nám dařit
Kdyby se prý EU po tak dlouhou dobu většinu času nevěnovala pouze hledání řešení krize eura, mohla řešit jiné, produktivní věci. Přestože Česká republika euro nemá, stejně podle něho není proti jeho problémům imunní. Poslední dobou nám však výrazně pomáhá rostoucí export. „Tady naprosto nechápu, proč za rostoucího exportu a tím i celkové situace u nás pořád roste skepse,“ podivoval se šéf centrální banky.
Ten upozornil i na to, že ač často slyšíme různé katastrofické scénáře, jak to je s naší zemí špatné, Česká republika nyní vedle Polska patří k zemím, které platí nejnižší úroky ze svého dluhu.
Od unijního stolu nás nikdo odstrkovat nebude
„Jsme příliš bohatí v rámci celého systému, možnost stahovat si z EU peníze nám brzy končí a budeme mít status toho, který platí. Řeči o tom, že různé odmítání plánů unie bude pro nás mít vliv, že nás ‚odstrčí‘ od stolu, je nesmysl. Pokud budeme chtít, tak u toho pomyslného stolu budeme. A to prostě proto, že máme co nabídnout,“ dodal Miroslav Singer.
Tímto tvrzením vlastně nepřímo vyvrátil teze prounijních politiků, jako například Karla Schwarzenberga, že se v případě nepřistoupení na různé unijní návrhy octneme na druhé koleji a nikdo se s námi nebude bavit. „EU se pouze snaží takové pocity vytvářet, ale ve výsledku by to bylo kontraproduktivní pro ni samotnou,“ uzavřel debatu na právnické fakultě.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
