Kontakt s rodinou a blízkými je pro vězně ve výkonu trestu často jedinou věcí, která jej drží psychicky nad vodou a je kvůli němu ochoten utratit v podstatě cokoli. Vzhledem k zákazu mobilních telefonů a internetu jako komunikačního prostředku je jediným legálním způsobem starý dobrý telefonní automat. Jenže kupříkladu minuta hovoru na mobil z klasického telefonního automatu stojí 15 korun a není tajemstvím, že generovaný zisk společnosti Telefonica z kartových telefonních automatů z celé ČR tvoří ze dvou třetin právě hovory z věznic. Jedná se tedy o obrovský byznys.
Vedení Vězeňské služby (VS) se přesto, nebo snad právě proto rozhodlo spustit pilotní projekt, který by měl ušetřit vězňům volání až o 70 procent. Ředitel služby Jiří Tregler spolu s vrchním radou Martinem Kocandou bez výběrového řízení podepsali na začátku roku smlouvu s izraelskou společností M Communications, která ve třech, tedy nikoli ve dvou věznicích, jak tvrdí tiskové oddělení VS, začala v únoru postupně instalovat nápadně odlišné telefonní automaty (viz obrázek).
Oheň na střeše
Těchto „stříbrňáků“ si okamžitě všimli zástupci společnosti Telefonica a zalarmovali vedení firmy. Telefonica totiž prodloužila na začátku roku s VS smlouvu o poskytování volání až do roku 2015. Přestože si VS a Telefonica vzájemně nic neplatí, neboť pronájem automatu je postaven proti pronájmu místa, investoval operátor do zabezpečení volání, tedy do aktivních příposlechů pro dozorce, nahrávacích zařízení a uzamčených číselníků v celkem 36 věznicích milionové sumy. Telefonica žádá VS o vysvětlení a upozorňuje, že se jedná o hrubé porušení smlouvy v článku 6.3
"Nájemce Věznice se zavazuje neprovozovat v prostorách uvedených v jednotlivých smlouvách jiná zařízení, než-li ta, která spolu s telefonními automaty nainstaluje pronajímatel Telefónica O2“.
„Nebudeme v současnou chvíli předjímat další kroky,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí společnosti Telefonica O2 Hany Farghali. Vězeňská služba ovšem tvrdí, že služba poskytovaná izraelskou společností je založena na kódovaném datovém přenosu. „Proto zastáváme názor, že smlouva s dosavadním operátorem není nijak dotčena. Svůj názor opíráme o právní analýzu a stanovisko,“ vysvětluje redakci mluvčí služby Robert Káčer.
Jenže jak ParlamentníListy.cz zjistily, ve smlouvě mezi společností M Communications a VS je mimo jiné uvedeno, že přístroje jsou zapojeny k internetu prostřednictvím poskytovatele datových služeb, tedy společnosti Telefónica.
- TÉMA: Věznice
Na ten nejdůležitější se zapomnělo
Jednání s izraelskou společností před spuštěním projektu se podle mluvčího VS účastnili zástupci všech zainteresovaných odborů generálního ředitelství VS včetně odboru kontroly. Z jednání byl prý pořízen zápis. Tato odpověď VS však není pravdivá. Podle interních informací redakce byl však zcela z jednání vyloučen třeba odbor logistiky, do jehož hlavních kompetencí paradoxně telefonování spadá. Byl osloven až následně a ve stanovisku k pilotnímu projektu se vyjádřil zamítavě.
Povolení ke vstupu vydává firma
Pořízené hovory jsou ukládány na chráněných datových úložištích v jednotlivých věznicích a přístup k nim mají osoby určené vnitřními předpisy. Systém je podle tiskového oddělení vícenásobně jištěn proti neautorizovanému průniku jak zevnitř, tak z vnějšku. „Je navíc natolik flexibilní, že v případě potřeby může nabídnout dálkový chráněný přístup pro orgány činné v trestním řízení, včetně například omezení na konkrétního účastníka komunikačního provozu, období a určená telefonní čísla,“ vysvětluje výhody Káčer. ParlamentníListy.cz ale zjistily, že hovory z Věznice Příbram byly ukládány na datovém externím disku, který byl umístěn ve Vazební věznici Praha-Pankrác. K přenosu hovorů došlo přes internet, což je nepřijatelný způsob. Jak je systém jištěn proti neautorizovanému průniku, nelze podle informací redakce ověřit, neexistuje totiž projektová dokumentace. Navíc přístup do systému je umožněn pouze na základě certifikátu, který vydává společnost M Communications. Ve smlouvě mezi oběma účastníky se rovněž píše, že veškerá získaná data budou ve správě společnosti M Communications, která zajistí jejich ochranu. Systém je navíc rozpolcený, část je provozována v ČR, a část v Izraeli.
Je to náhoda?
Firma M-Communications Ltd. se sídlem v Tel Avivu, s níž je smlouva podepsaná, není uvedena dokonce ani v obchodním rejstříku. "Takže nemá oprávnění podnikat na území ČR obecně, tedy ani v elektronických komunikacích," vysvětluje redakci tiskový mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Frantiešk Maliny. Oprávnění k podnikání má pouze firma M-Communications s.r.o. se sídlem v Praze. Tu založil v lednu jistý Aleš Frank, absolvent plzeňských práv, figurující v představenstvu několika dalších firem. Frank působí v advokátní kanceláři Daniela Musila, známého Víta Bárty a velkého sponzora Věcí veřejných. Advokátní kancelář se zabývá skupováním a zakládáním firem, které později často končí u jiného majitele, což je případ i M-Communications s.r.o.. Frank přestal být v březnu jednatelem společnosti a převedl tuto pod izraelského vlastníka.
Tam se dějou věci
Situace ve vězeňství je napjatá kvůli nedosatku financí, a to nejen mezi vězni, kteří hrozili vzpourami. Vyhozený náměstek generálního ředitele Vězeňské služby Lukáš Sobotka minulý týden exkluzivně pro ParlamentníListy.cz pohovořil o tlacích a korupčním podhoubí ve Vězeňské službě. Otevřeně připustil existující nátlak společnosti Microsoft na zrušení tendru na Vězeňský informační systém (VIS). Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, do jehož kompetencí Vězeňská služba spadá, se však nechce k Sobotkovým slovům vyjadřovat, a to ani přes urgenci redakce.
Více zde:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
