Můžete nejdříve obecně promluvit o těch tvrzeních a obviněních, která Tomáš Jarolím na adresu pravoslavné církve směřoval?
Nejhorší z toho je, že jsem údajně já získal desetimiliony nebo několik desítek milionů za to, že jsem podepsal nějak směnky. To není pravda. Já jsem žádné směnky nepodepsal a ani jsem podepsat nemohl, i kdybych chtěl. A já jsem rozhodně nechtěl. Každopádně ale jak říkám, i kdybych chtěl, nešlo by to.

Zásada Ikonostasu v té sestavě, v jaké je, byla, že všichni tři účastníci, to znamená Dr. Fencl, Dr. Barták a pravoslavná církev mnou zastoupená, budou veškeré úkony činit společně. Že na všech platných dokladech musí být všechny tři podpisy a musí valná hromada postup schválit.

Změny ve firmě Ikonostas jsme přijali proto, že jsme připravovali hospic pro veterány z Kosova a dalších míst, cítili jsme potřebu rozvinout humanitární pomoc pro tyto lidi. S tím byla spojená snaha otevřít diagnostické centrum. Tam je ale potřeba kardiolog a internista. Kardiolog měl být doktor Jaroslav Barták a internista doktor František Fencl. Celé to měla zastřešovat pravoslavná církev.

Vytipovali jsme pro to místo v Praze 8 a idea byla taková, že to bude otevřené i pro občany Prahy 8 a pro širokou veřejnost. Z těchto důvodů musela být společnost Ikonostas tak upravena, aby tam šlo přijímat prostředky, a aby tam byli dva lékařští odborníci, kteří jsou k tomu nutní. Církev to měla zastřešit, dát to know how, sehnat pozemek a získat finanční prostředky pro zařízení jednak hospice a jednak diagnostického střediska.

• Tvrzení Tomáše Jarolíme čtěte ZDE

Projekt hospice a diagnostického střediska ale nakonec realizován nebyl…
Najednou se stalo, že člověk, který nám nabízel pomoc při získání grantu Evropské unie, s námi přestal spolupracovat, odcestoval, a my jsme už neměli žádnou možnost to řešit. Pak jsme přišli i o nabízený pozemek v Karlíně. Ten patřil české armádě, která nám původně nabídla bezúplatný převod. Ale postupně se proti tomu postavil Miroslav Kalousek, na ministerstvu obrany se změnilo vedení a Vlasta Parkanová měla najednou jiný názor než její předchůdci.