Za dobu, co mladá žena Domov Kamarád v Rožnově pod Radhoštěm navštěvuje, se z ní stal "profík". Na jí vyráběných novoročenkách se objevují nejrůznější originální motivy, barvy, všechno je krásná ruční práce. Novoročenek opustí Kamarád ročně pět až deset tisíc kusů.
Cítí se užitečně. Co dál?
„Mám z toho dobrý pocit, uděláme lidem radostf a navíc se cítíme užiteční," upozorňuje věcně Pavla. Pro ni a dalších víc než třicet lidí s postižením se stal Kamarád druhým domovem. Nejde o přehnanou frázi. Tak to prostě je. Říct všem uživatelům zařízení, kteří se tu denně věnují nejrůznějším aktivitám, jejich rodičům, spolupracovníkům, že Kamarád omezí provoz nebo že se jeho dveře zavřou? Z toho pocitu mrazí a zdá se to být nemožné.
Více o Zlínském kraji
Evropská dotace skončila, co bude dál?
Bohužel, i tady jde o peníze a zdroj těch evropských vyschl. Jeden z projektů Evropské unie, který představoval pro Kamarád zásadní finanční příjem skončí společně s rokem 2011. Co bude dál, to teď řeší nejen „malinký" Kamarád, ale zároveň desítky dalších neziskových organizací v republice. Ty, které patří do služeb tak zvané sociální prevence.
Více autentických příběhů ZDE
„Na tyto služby existoval dva a půl roku projekt, který využívaly všechny kraje kromě Prahy. Byl financovaný z fondu Evropské unie. Prostředky pak kraje rozdělovaly organizacím na základě objednávky," popisuje Petr Jelínek, projektový manager a administrativní pracovník Domova Kamarád. „To se nám zdálo systematické a logické. Objednavatel byl Zlínský kraj a my jsme měli naprosto jasno, jak se bude postupovat. Tak si já představuji ideální stav v rámci všech sociálních služeb," dodal.
Psali jsme:
Profesorka k nahrávce: Myslí si, že jsou lidé mentálně postižení
Kolik peněz Kamarád dostane na rok 2012 není jasné
Všichni předpokládali, že tento projekt bude pokračovat až do roku 2015, peníze ale zřejmě nezbyly.
„Vůbec nevíme, jak to bude s financováním dál. Píšeme žádost na ministerstvo a budeme už odkázání jen na něj. Podobně je na tom třetina neziskovek v republice," říká Věra Krajčová, ředitelka Domova Kamarád. Z evropských peněz totiž tady hradili osmdesát procent všech provozních nákladů, to znamenalo milion devět set tisíc korun ročně. „Žijeme v obavách, že nemusíme mít příští rok peníze na provoz. Vracíme se do grantového systému ministerstva práce a sociálních věcí," obává se Krajčová. Sami se snaží na krizi připravit. Pokud by dostali méně peněz, jsou připraveni nastavit úsporná opatření. Šetřit by ale museli úplně na všem: platech zaměstnanců, materiálu do dílen, energiích. Udělají vše, aby nemuseli zařízení zavřít. „Spadneme opět do jednoho rance dotací, které stát rozděluje. Ministerstvo práce a sociálních věci je pro nás nepřehledné. 1. ledna budeme mít na účtu nulu a nevíme, jestli a kolik peněz dostaneme," podotkl Jelínek.
Obavy z nedostatku peněz jsou oprávněné. Kdo za to může?
Někteří poslanci se obavám poskytovatelů služeb nediví. „Všude se škrtá, poskytovatelé služeb sociální prevence nemají peníze, vůbec tyto problémy nepodceňuji," reagovala poslankyně Marta Semelová z Komunistické strany Čech a Moravy na dotaz ParlamentníchListů.cz. Sama pak přislíbila, že je ochotná se problematikou více zabývat.
„Jak zjistím bližší informace, jsem ochotná podat interpelaci," přislíbila. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Jitka Chalánková, poslankyně za TOP 09 vidí problém v rozhodování samotných krajů. „Mohly situaci ovlivnit. Nastavit způsob žádosti a v čerpání peněz pokračovat až do roku 2015. Je to věc krajů," uvedla Chalánková. Kraje tak podle ní měly šanci financování z evropských fondů zajistit minimálně na další dva roky. Zlínský kraj to absolutně odmítá a tvrdí, že neměli na vybranou. „Zlínský kraj je v tom nevině, děláme maximum. Vůči jednotlivým krajům se uplatňuje nejednotný postup," reagovala Taťána Nersesjan, radní Zlínského kraje pro sociální záležitosti. Každopádně, stále je ještě možné, že v roce 2012 bude projekt znovu obnoven.
Evropské projekty začnou padat, pohřbí se i dobré věci
Politici si začínají uvědomovat, že čerpání evropských peněz může přinést zásadní problémy. Až totiž některé projekty skončí, nebude, kdo by evropský zdroj nahradil. A tak se může stát, že se spousta dobrých aktivit pohřbí, protože nebudou peníze.
„Začne padat projekt za projektem, z čerpání peněz z EU bude problém. Ty projekty, kde se navíc čerpaly peníze na provoz, na tom budou úplně nejhůř. Stát všechny rozběhlé aktivity nezaplatí ani náhodou," uvedla poslankyně ODS Lenka Kohoutová pro ParlamentniListy.cz.
Nejlepší by bylo konečně systémové řešení financování sociálních služeb
Dlouho se mluví o tom, aby financování všech sociálních služeb přešlo na kraje. V tom vidí někteří poskytovatelé řešení. „Byl by to naprosto ideální stav. Kraje mají přehled, jaké poskytovatele mají na svém území, protože zpracovávají střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, zřizují pracovní skupiny zastupující jejich cílové skupiny a hlavně už roky pro MPSV stejně navrhují výši provozních dotací těmto poskytovatelům. Proč potom mají rozdělovat peníze v Praze na ministerstvu. Jde jen o stahu o centralizaci," uzavřel projektový manažer Jelínek.
Více o postižených ZDE
Další příběhy:
- Zoufalá matka píše ombudsmanovi. Starosta ji vyhazuje na ulici
- Čeští komandos: Dopadli jsme zabijáka Talibánu. Stát nás kopl do prdele
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková
