Problém se dotýká malých i velkých nemocnic, obtížně řešitelný je nedostatek specialistů i na špičkových pracovištích. Podle prezidentky ČAS, PhDr. Martiny Šochmanové, je současná situace neudržitelná a navrhované zkrácení tříletého kvalifikačního vzdělání na jeden rok situaci dlouhodobě nevyřeší, naopak, sestry odborně degraduje.
Vykonávání nelékařských zdravotnických profesí v posledních deseti letech výrazně zkomplikovaly změny v požadovaném vzdělání. V současné době platí: kdo nemá vysokoškolský diplom nebo absolutorium, je pouze zdravotnickým asistentem, který musí i základní ošetřovatelskou péči vykonávat za odborného dozoru. Tři roky studia bakalářského cyklu nebo tři roky studia na vyšší odborné škole dnes musí absolvovat všeobecná sestra, aby získala potřebnou kvalifikaci. Vyšší, než střední vzdělání sestrám nařizuje zákon od školního ročníku 2004/2005.
Nedostatek sester na pracovním trhu se snaží ministerstvo zdravotnictví vyřešit zkrácením doby vysokoškolského studia pro absolventy střední školy se zdravotním vzděláním. Místo čtyř roků maturitního studia a dalších tří let na vysoké či vyšší odborné škole by měl v budoucnu stačit už jen jeden rok na vyšší odborné škole. Toto řešení však profesní organizace, včetně ČAS, nepodporují. Zkrácení doby studia jde totiž proti hlavnímu trendu zemí s vyspělým zdravotnickým systémem, kde je vyžadována stále vyšší kvalifikace. Ta sestrám umožňuje přebírat určité kompetence lékařů a jejich práce se tak stává zajímavější a odbornější.
Situace pro všeobecné sestry v ČR není příliš pozitivní. Plně kvalifikovaná sestra má nástupní plat kolem 18 000 korun hrubého. V českých nemocnicích nastupuje do prostředí s nedostatkem pracovních sil, který generuje stres, únavu a časté přepracování. „V současné době se rozhodně nemůžeme divit, že celý systém a jeho aktuální nastavení neumí nalákat dostatečné množství nových sester. Velká část absolventů si vyzkouší, co obnáší práce všeobecné sestry v českém zdravotnictví, a po nějaké době odchází do jiného oboru nebo do zahraničí. Průměrný plat všeobecné sestry se v Česku uvádí kolem 28 000 korun hrubého, ovšem včetně příplatků a přesčasových hodin. Vzhledem k náročnosti tohoto povolání to určitě není adekvátní částka,“ uvádí Martina Šochmanová. Pro srovnání, v sousedním Německu všeobecná sestra dostává v přepočtu 45 000 korun měsíčně. Jedním z mnoha problémů bývají také vzdělávací kurzy, které musí sestry absolvovat. Účastní se jich často ve svém volném čase a certifikáty v mnohých případech platí ze svého.
ČAS definuje řadu problémů, které ovlivňují odliv pracovní síly ze zdravotnictví a tím je kromě nedostatečného finančního ohodnocení i striktní dodržování minimálního počtu personálu vedením nemocnic, který stanovuje personální vyhláška. Nízký počet sester, nevhodná struktura zdravotnického týmu a přetěžování zbytečnou administrativou jsou další příčiny, které je nutné odstranit. Novela zákona podle ČAS nepřinese pracovní sílu do nemocnic dříve než za dva roky, a to je příliš dlouhá doba na to, aby se odliv sester a i dalších nelékařských zdravotnických pracovníků zastavil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
