Reálnost jejich šancí potvrdilo i rozhodnutí Ústavního soudu v případě farnosti v Novém Bydžově.

První pokus o vyrovnání státu s církvemi učinila na konci devadesátých let vláda Miloše Zemana, tehdejší návrh se však církvím nezamlouval. To návrh Topolánkova kabinetu už pro ně byl přijatelný, ale zase neprošel sněmovnou. Do třetice se letos i navzdory senátnímu vetu zdálo, že by se vyrovnání státu s církvemi mohlo uskutečnit. Neschválení daňového balíčku však vedlo koalici ke stažení zákona z programu schůze, a tak na něj dojde nejdříve v prosinci.

Přitom ve svém nálezu z 1. července 2010 označil Ústavní soud dlouhodobou nečinnost parlamentu, spočívající v nepřijetí zákona o restituci církevního majetku, za protiústavní. Není se co divit, že církve, kterým stát dvacet let nevrací komunisty zabavený majetek, začínají pomalu uvažovat, že se svých práv domohou u soudů.

Zákonodárci se nedohodli, a tak Ústavní soud přiřkl hektary lesa

Že jsou jejich šance velmi reálné, dokládá i konkrétní případ katolické farnosti v Novém Bydžově, která se už na soudy obrátila. Ústavní soud jí na začátku září přiřkl několik hektarů lesa s odůvodněním, že pokud se zákonodárci za dvacet let na restitucích nedohodli, je to už dost dlouhá doba na to, aby církve majetek dostaly i bez zákona.