Slovenský parlament v úterý odmítl navýšení dočasného eurovalu EFSF, avšak socialistický Smer Roberta Fica v dalším hlasování podpořil, aby Slovensko garantovalo ze svého rozpočtu několik miliard eur a takzvaný euroval ve čtvrtek prošel.
Bruselský Jánošík naruby
Ševčík souhlasí s názorem předsedy pravicově liberální slovenské strany Sloboda a solidarita Richardem Sulíkem, že tyto záchranné mechanismy znamenají jen to, že chudý slovenský daňový poplatník financuje bohatší Řeky, Portugalce, Iry, Španěly a německé a francouzské banky.
Více: Slovensko se sklonilo před Bruselem a schválilo posílení eurofondu
„Je to přesně tak, že ti, kteří rozhazují, dostanou zaplaceno a protože budou první na řadě, tak se možná zachrání, ale jakmile přijde na ty vysoké dluhy velkých států - Itálie, Španělska a konec konců tvořená i Francií, tak nakonec žádný euroval nepomůže. Jen se prodlouží agónie eurozóny. Peníze jednoduše nebudou. Je paradoxní, že jeden z nejchudších států eurozóny by měl doplácet na daleko bohatší a je tragédií, když by se tyto peníze měly získat dalším navýšením deficitu těch zemí, které se aspoň nějakým způsobem snaží reformami snížit současné vysoké deficity. Euroval je naprosto nesystémovým řešením, nemůže vyřešit to,
co vyvolalo krizi eurozóny a dluhovou krizi," řekl v rozhovoru pro server ParlamentníListy.cz děkan Ševčík.
Psali jsme: Bravo, Slováci. Kašlete na Němce a Řeky nechte zkrachovat, fandili Češi
„V případě Slovenska je to opravdu dost velká tragédie, protože příspěvek do eurovalu se zvýšil na 7,727 miliard eur. Kdybychom to přepočetli na bývalé slovenské koruny, tak to činí téměř 240 miliard slovenských korun. To je částka, která je 6x vyšší, než byl roční deficit Slovenska v roce 2007 nebo v roce 2008. Navíc Slováci budou platit dluh někoho jiného tím, že budou zvyšovat svůj vlastní deficit. Takové menší ekonomiky to dlouhodobě nemusí vydržet," varuje ekonom.
Německý dluh: 2100 miliard eur
Ševčík upozorňuje, že vnitřní zadlužení německé ekonomiky se za dva roky zvýšilo ze 66 procent na 84 procent HDP na konci roku 2010. Něco podobného platí i o Francii z 67 procent na 82 procent a Itálii ze 106 procent na 119 procent HDP. Francie s Německem se tak blíží stoprocentní hranici, kterou mohou překročit již v roce 2012. Absolutní ukazatele výše zadlužení jsou taktéž alarmující. Ke konci roku 2010 bylo nejzadluženější zemí EU Německo, druhá byla Itálie a třetí Francie, tedy země, na které se spoléhá, že potáhnou tíhu eurozóny.
Psali jsme: Klaus: Hitler neuspěl, Německo ale Evropu ovládlo přes EU
„Ty dluhy jsou tak vysoké, že jsou pro českou ekonomiku nepředstavitelné. U Německa je to téměř 2100 miliard eur. Této hranici se začínají blížit i Itálie a Francie a je možné, že dva biliony eur překročí již v tomto roce," varuje Ševčík.
Slovenští „pravičáci" se připodělali
Ševčík má jednoduché vysvětlení, proč i slovenské strany, které se hlásí k pravici, jako SDKU, KDH či maďarská koalice, na zadlužení své země ve prospěch cizích států a bank kývly: „Někteří slovenští politici na Slovensku se místo toho, aby ukázali, že jsou jediní racionálně uvažující, před politiky eurozóny a eurokraty připodělali. Přitom měli obrovskou
šanci. V odporu k eurovalu měli i podporu domácího obyvatelstva."
V české Poslanecké sněmovně a Senátu se v současnosti projednává změna Lisabonské smlouvy, která má umožnit vznik trvalého eurovalu ESM. Richard Sulík české kolegy před tímto varoval.
Podrobně zde: Česku hrozí ztráta 250 miliard. Senátoři chtějí zablokovat Lisabon
Vyhodíme 250 miliard? Možná o dost víc
„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna," řekl Sulík exkluzivně pro ParlamentníListy.cz.
Čtěte také: Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard
Ševčík má podobný názor, ale obává se, že to může být ještě horší. „Já si myslím, že ta částka může být i podstatně vyšší. Česká republika by si naopak měla vyjednat trvalý opt out tak, aby neměla povinnost, ale pouze právo vstoupit do eurozóny," říká Ševčík.
Vyhnout se euru obloukem
Podle Ševčíka je zřejmé, že maastrichtská kritéria, tedy nominální kritéria konvergence, vůbec neukazují, zda ekonomika je stabilní nebo ne. Zmínil, že navíc Německo, Rakousko, Itálie, Belgie, Řecko tato kritéria v oblasti výše celkového dluhu neplní a neplní je dlouhodobě. Některé země je nesplnily ani v jednom roce od doby, co byla vyhlášena (Řecko, Belgie, Itálie, Rakousko).
Psali jsme: Politici se bojí spláchnout 250 miliard do Bruselu. Drží knížete v šachu
„Čili v žádném případě bychom neměli rezignovat na snahu vyjednat si trvalou výjimku z přijetí eura. Je potřeba, aby to vláda i parlament jasně artikulovaly. Pak by to musely schválit orgány EU a ratifikovat všechny země EU. Za tu námahu to určitě stojí. Je otázkou, zda se eurozóna do doby, kdy bychom do ní měli vstoupit, nerozpadne sama. V žádném případě bychom neměli propadat takovému tomu sobotkovskému, zaorálkovskému, havlovskému, mládkovskému eurohujerismu a vůbec bychom v současné době neměli o vstupu do eurozóny ani uvažovat," zdůraznil ekonom.
ParlamentníListy.cz exkluzivně:
Řecko de facto zbankrotovalo
Ševčík se domnívá, že již nyní Řecko de facto zbankrotovalo, protože není schopno hradit své závazky, neplní reformní program, který slíbilo, a má i vyšší deficity, než se zavázalo mít.
„Ono se dalo očekávat, že to není možné v krátkém čase splnit. Je jenom neumětelství evropských politiků Sarkozyho a Merkelové, Barrosa a dalších, že to nerozpoznali či nechtěli rozpoznat. Není vůbec vyloučeno, že část peněz eurovalu bude použita na rekapitalizaci bank. Těch, které poslouchaly politiky a nakupovaly ony inkriminované dluhopisy, i když se vědělo, že jsou velmi rizikové. Paradigma, že státní dluhopisy jsou bezrizikové, již padlo a nejenom v souvislosti s Řeckem. Ty banky by měly být za své riskantní jednání potrestány a své ztráty by měly hradit ze svého, nebo ať z trhu zmizí. Kdyby se stát zaručil za tyto banky či by je rekapitalizoval, tak to stejně zaplatí daňoví poplatníci, nikoli nezodpovědní politici, a
prohloubí tak ´morální hazard´," vysvětluje docent ekonomie Ševčík.
Euro je pitomost od začátku. Mocenský projekt
Podle Ševčíka byl celý projekt eura od počátku konstruktivistický, politický a mocenský projekt. „Eurozóna nebyla nikdy ekonomickým projektem. Byl to vždy čistě politický a hlavně mocenský projekt. Již mnoho a mnoho let píšeme, že eurozóna nesplňuje podmínky optimální měnové zóny, která je podmínkou pro vznik fungující společné měny. Samotná maastrichtská kritéria nejsou nastavena optimálně a země se mohou dostávat do problémů i v případě jejich plnění. To je příklad Španělska, které má ke konci roku 2010 zadlužení v uvozovkách pouze 60 procent HDP, ale dostalo se do problémů platební neschopnosti," uvádí pro ParlamentníListy.cz Ševčík.
Psali jsme: Spláchne Nečas 250 miliard do Bruselu? Tihle senátoři jsou pro
Samotná plnění maastrichtských kritérií podle něho nejsou automatickou zárukou toho, že bude dosahováno ekonomické stability. Projekt eura a eurozóny byl podle něho neúspěšný. Přinesl celkové vyšší náklady než uspořil například v transakčních nákladech. Euro znemožnilo jednotlivým ekonomikám reagovat na změnu situace samostatnou měnovou politikou a přispělo v mnohých ekonomikách k vytvoření dluhové pasti.
Evropský socialistický svaz a utopický socialismus
„Projekt eura lze těžko vzkřísit na stávajících základech. Pokud by se měl oživit, tak je třeba jasně říct, že to znamená směřování k Evropské socialistické plánovací komisi a v podstatě k Evropské socialistické unii. Aby se prosadily mocenské ambice některých politiků, potřebují
vytvořit evropský státní útvar a tento evropský stát bude mít nejenom centrální měnovou politiku, ale i centrální fiskální politiku a tím pádem i centrální sociální politiku. A tam se dostáváme do obrovského problému, protože sociální rozdíly zde existují, jsou zde také rozdíly v efektivnosti, v produktivitě práce a celkové výkonnosti ekonomiky. To bude vyvolávat trvalé napětí mezi zeměmi, které by toto chtěly uskutečňovat. Takový projekt bych přirovnal k obnově utopického socialismu. I kdyby se na něčem takovém politici domluvili, tak to nepřežije tři nebo čtyři desetiletí. Evropa pak navíc naprosto ztratí konkurenceschopnost oproti dalším státům světa," varuje docent Ševčík.
Více: Národe, tihle poslanci odmítají spláchnout 250 miliard do Řecka
Evropská centrální banka navíc řeší problémy tím, že tiskne peníze, což se zatím bezprostředně neprojevilo v růstu celkové cenové hladiny, ale časové zpoždění efektu může být podle Ševčíka 18 až 24 měsíců. Pokud v tom bude ECB pokračovat, vyvolá podle jeho názoru inflační tlaky a inflace by v některých zemích mohla překročit i 10 procent.
„ECB by měla naopak přitlačit na to, že jednotlivé banky by mohly mít ve svých portofilích podstatně omezenější část státních dluhopisů a jelikož tyto dluhopisy by pak byly velmi těžko prodejné, vlády by konečně byly dotlačeny k úsporným opatřením a zastavení deficitního hospodaření i v době ekonomického růstu a vytváření dluhové spirály," navrhuje pravicový ekonom.
Čtěte také: Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici
Mimo EU by bylo lépe...ale třeba se rozpadne
Bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach napsal knihu Jak vystoupit z EU, kde říká, že by se České republice vyplatilo být členem Evropského sdružení svobodného obchodu (EFTA) a Evropského hospodářské prostoru, kdy by byl zaručen přístup na trhy EU, ale země by nemusela přijímat socialistické regulace z Bruselu a uchovala by si podstatně
více suverenity. Ševčík již před vstupem říkal, že by to bylo lepší řešení než členství v EU.
„Nebýt v EU a být členem EFTA, je určitě cestou, ale bohužel to je dnes spíše odborná a akademická spekulace, protože z politických důvodů víme, že se to nestane. Spíše hrozí rozpad eurozóny. I když je fakt, že dlouhé pnutí v eurozóně by mohlo narušit i celý integrační proces," říká k tomu na závěr pro ParlamentníListy.cz Ševčík.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
autor: Lukáš Petřík
