Zahradil upozornil na to, že 64 procent německého exportu jde do zemí EU, ale 36 procent na mimoevropské trhy. U České republiky směřuje celých 86 procent do EU, a to zejména do Německa, a jen 14 procent mimo EU.
Související: Zahradil (ODS): Řecko mimo eurozónu? Ten signál nepodceňme
Politická závislost na Německu
„Před 20 lety jsme samozřejmě nad reorientací zahraničního obchodu směrem k EU jásali. Dnes je tak silné ekonomické propojení s jednou jedinou zemí EU nezdravé. Je nezdravé ekonomicky, protože se stáváme závislými na cyklech německé ekonomiky, která je sice nejsilnější v EU, ale má také svá období vzestupu a útlumu. A je nezdravé i politicky, protože u podstatné části politické sféry implikuje jakousi ´poznanou nutnost´ následovat Německo i v jeho politických koncepcích," uvedl Zahradil.
Se Zahradilem souhlasí jeho kolegové europoslanci z KSČM. „To je věc, kterou říkám už dávno. Na Německu závisí 23 procent našeho HDP, což je více než u Rakouska, které je Německu historicky, kulturně a jazykově velmi blízké," řekl pro ParlamentníListy.cz Miloslav Ransdorf. Ten míní, že bychom měli diverzifikovat náš export a orientovat se na naše tradiční trhy v Indii, Číně, bývalém Sovětském svazu, Vietnamu, Africe či arabských zemích, které jsme zbrkle opustili a kam rády exportují i další země EU.
Ze závislosti na SSSR závislost na EU
Podle Ransdorfa je potřeba víc podpořit státní úvěrovou pojišťovnu EGAP či Českou exportní banku. Europoslanec míní, že by měl stát více podporovat export i na úrovni diplomatické, která je podle něho v současnosti na špatné úrovni.
„Pan Zahradil objevil Ameriku. My toto říkáme již dvacet let. Aby třetina našeho vývozu směřovala do Německa, je příliš, ale jde o naši celkovou závislost na vnitřním trhu EU. Ze závislosti na SSSR jsme přešli na závislost na EU," řekl redakci europoslanec Jaromír Kohlíček. Ten míní, že je i velký problém, že zahraniční firmy vyvádí nezdaněné zisky českých poboček do zahraničí k „matkám".
Ministerstvo zahraničí nepodporuje mimoevropské vztahy
Podle Kohlíčka ještě z minulosti existují vazby v afrických, latinsko-amerických či asijských zemích například u krajánků či u elit těchto zemí, které u nás studovaly. Kohlíček míní, že bychom se neměli bát obchodovat s rychle se rozvíjejícími se zeměmi Latinské Ameriky a Asie. Neměli bychom se vyhýbat se ani Íránu, s nímž podle něho obchodují tajně i americké firmy i společnosti z Evropy.
Kohlíček míní, že česká vláda a české ministerstvo zahraničí s Karlem Schwarzenbergem nehájí dostatečně české zájmy a vláda nepodporuje český export. Oceňuje, že alespoň prezident Václav Klaus se snaží podporovat export i do mimoevropských zemí.
Klaus chce oslabit naši závislost na západní Evropě
Podle prezidenta Václava Klause je naším úkolem zvýšit diverzitu exportu a oslabit naši závislost na západní Evropě. „I proto se aktivně zúčastňuji různých podnikatelských fór všude, kde to jde - letos Egypt, Lotyšsko, Makedonie, Kuvajt, Rusko, podobnou roli hrála i řada mých zahraničních návštěv a přijetí u nás doma. Mým cílem bylo i oddémonizování některých zemí a proto moje aktivní účast na summitech EU-Latinská Amerika, EU-Asie, EU-Afrika," řekl Klaus vloni na podzim.
Místopředsedkyně sněmovního Zahraničního výboru Lenka Andrýsová z Věcí veřejných míní, že diverzifikace vývozu je pro náš stát bezpečnější. „Vyvážet bychom měli i mimo EU. Na druhou stranu obchodní výměna se sousedy je vždycky přirozeně vyšší. Naše země potřebuje především efektivnější ekonomickou diplomacii, účinnou podporu exportu a realizaci aktuální strategie konkurenceschopnosti," uvedla Andrýsová pro ParlamentníListy.cz.
Objevení Ameriky
Členka výboru Jana Fischerová z ODS se Zahradilem také souhlasí. „Mezi priority české zahraniční politiky patří mimo jiné ´dobré vztahy´ se sousedy, ale v rámci zahraničního obchodu se opravdu musíme poohlížet dál, samozřejmě i mimo země EU," uvedla poslankyně.
„Zdá se, že europoslanec Zahradil právě objevil Ameriku. O diverzifikaci našeho zahraničního obchodu se snaží všechny vlády již více než 10 let. Europoslanec Zahradil by se měl vyvarovat své evropské a německé fobie a podívat se do reality," reagoval na Zahradila europoslanec Libor Rouček z ČSSD.
Proněmecké postoje
Spíše proněmecký postoj zastává europoslanec KDU-ČSL Jan Březina. „Náš export by měl být diverzifikovanější z ryze ekonomických důvodů. Naše podniky by měly expandovat globálně a měly by k tomu mít větší politickou a ekonomickou podporu. Německý trh je pro nás výhodný, měli bychom na něm držet co největší objem. Bohudíky nežijeme v době ideologií podmíněného hospodářství, a tak snad nebudeme z Německa utíkat a pak se obtížně vracet jako například do Ruska. Z pohledu žádoucího rozložení rizika bychom měli mít zájem dostávat naše firmy do Asie, Afriky a obou Amerik například po vzoru Švýcarska," myslí si Březina.
Kupodivu nejvíce kriticky se k Zahradilovi postavil jeho stranický kolega ze sněmovního Zahraničního výboru Jan Bauer. „Je to hezký názor, ale politici míní, a reálná ekonomika jde svými cestami. Ze závislosti na stabilním a předvídatelném Německu nemám takové obavy jako z těch stovek montoven bez vývoje a přidané hodnoty, které mohou kdykoli přemístit výrobu jinam. Také přílišná závislost na automobilovém průmyslu je potenciálním problémem," řekl ParlamentnímListům.cz poslanec.
Budeme nesamostatnými subdodavateli?
„Ano, trhy třetích zemí jsou obtížné, často tam nefunguje administrativa, bují korupce. Ale je třeba se o ně pokoušet. Nebo dřív či později definitivně skončíme sice v pohodlné, avšak zcela nesamostatné pozici ´subdodavatele německých exportů do Číny´, jak s nadsázkou, avšak trefně napsal jeden český deník. A pak budou zbytečné i jakékoliv úvahy o samostatné pozici naší země uvnitř EU. Pokud si to snad někdo přeje, at´to řekne na rovinu," míní Zahradil.
Mimoevropské trhy podle něho totiž porostou bez ohledu na dění v EU. „A nejde zdaleka jen o velké hráče Indii nebo Čínu. Příklad za všechny: málokdo ví, že třeba v Kongu (DRC) je právě na spadnutí kontrakt pro jednu českou firmu za desítky milionů dolarů na modernizaci jedné vodní elektrárny," doplňuje Zahradil, podle něhož je paradoxem, že ČR tam oficiálně uzavřela svoji ambasádu k 31. lednu letošního roku. Za zavírání ambasád a omezení mimoevropského exportu kritizoval prezident Klaus ministra Schwarzenberga.
Podíl exportu na tuzemském hrubém domácím produktu činí zhruba 80 procent. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že Česká republika má v Evropské unii třetí nejvyšší podíl vývozu do členských zemí unie na celkovém exportu. Do EU směřuje zhruba 85 procent českého vývozu, zatímco unijní průměr je 67 procent.
Čtěte také:
- Klaus: Hitler neuspěl, Německo ale Evropu ovládlo přes EU
- Jakl: Skřípění zubů z Paříže a Berlína bylo slyšet až do Prahy
- Žití na dluh je primárně problém Evropy a Severní Ameriky
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
