Agentura SANEP pro bulvární deník zjišťovala nálady obyvatel 23 let po revoluci a jejich případnou ochotu vyjít znovu demonstrovat na náměstí. Výsledky deník Blesk pak shrnul do titulku „Lidé chtějí zase revoluci“.
Účastníci průzkumu byli dotazováni třeba na největší klady a zápory polistopadového režimu. Mezi pozitivy zvítězila možnost svobodně rozhodovat o svém osudu s 24,5 procenty. Možnost cestování a svobodu projevu ocenilo zhruba 15 procent, následovala volnost podnikání a možnost demokraticky si volit své politické zástupce.
Na základní otázku, zda je třeba opět vyjít do ulic, jako tomu bylo v listopadu 1989, odpovědělo pak rozhodně ano 44,9 procenta dotazovaných. Téměř polovina lidí je tak přesvědčená o tom, že by jistých změn u těch nahoře bylo zapotřebí. Podle 42,8 procenta dotazovaných se totiž dnešní politická reprezentace určitě nechová lépe, než ti předlistopadoví předchůdci.
„Vzniká nesprávný obraz českého radikalismu, který vlastně neexistuje. Lidem stačí, s prominutím, internetová onanie, že něco napíší, a myslí si, že už toho udělali dost,“ komentoval pro bulvár pak celou věc politolog Zdeněk Zbořil. Myšlenku, že je opět zapotřebí vyjít do ulic, totiž zaregistroval v poslední době zejména na internetu.
Psali jsme:
Vzdorohlasy pro opozici
„Na tom internetu jsou ale spíše takové vzdorohlasy pro opozici. Jenže ona je to taková kromě integrální, fundamentální a frakční opozice, takzvaná opozice specifická, která vzniká rychle a rychle i zaniká. Obvykle ani nejsou jasné její hodnoty,“ okomentoval téma pro ParlamentníListy.cz Zbořil.
„Já si myslím, že mezi těmi naštvanými na internetu nejsou jen mladí, ale i lidé v penzijním věku. Mezi těmi mladými pak je velká skupina teenagerů, kteří nadávání na politiky tak trochu berou i jako zábavu, je to pro ně první pokus o politickou socializaci,“ vysvětlil Zbořil.
Vzpoura tady byla: U krajských voleb
Podle něj ale největší vzpoura, ke které zatím reálně došlo, bylo nedávné hlasování v krajských volbách ve prospěch komunistů. „Tam volili komunisty ne proto, že jsou komunisti, a mají skvělý program, ale protože nemají rádi současnou vládní koalici,“ řekl k tomu.
Příklon ke KSČM se dá podle něj srovnat s Věcmi veřejnými, u nichž také lidé chtěli změnu a něco od nich čekali. „U nich k rozčarování došlo po necelém roce. Za jak dlouho dojde k rozčarování u komunistů? Tak to je otázka, neboť oni mají tu výhodu, že jsou sice v parlamentu, ale jinak jsou kryti jen za tou krajskou politikou,“ vysvětlil.
Psali jsme:
Boj, který se vede na internetu, je ale podle jeho mínění takový „divný revoluční výbuch". „Realita bývá jiná, neboť pak na Václavské náměstí přijde maximálně dva tisíce lidí,“ zdůraznil.
Tuto sobotu je přitom prý příležitost mimořádná - tedy kromě toho, že si zavzpomínáme na rok 1989, tak si také tak ztrochu všichni připomeneme ono „zklamání nad očekáváním". „Budou tam proto lidé ze všech možných politických skupin, a také ti, co se budou snažit odstranit vládu. K tomu by měli přispět odboráři, ale mnozí, kteří sem do Prahy přijedou, tak budou spíše podle médií v Praze nakupovat na Vánoce. Mne osobně se ale takové vysvětlení nezdá, neboť lidé teď hlavně šetří,“ sdělil dále politolog a připomněl, že ani neslyšel v posledních dnech od odborářů opakující se výhrůžky o generální stávce. A to je možná s ohledem na některé ty „nahoře" škoda.
Mladí ale podle něj tvoří často i jádro extremistických skupin. „Nižší a střední generace jsou pak lidé, co do penze mají daleko, a mají obavy především ze zvyšování DPH. Ale i oni začínají mít vážné obavy o svá zaměstnání a své rodiny a své bezprostřední ekonomické zajištění,“ dodal k nadcházejícímu svátku.
Psali jsme:
Hráč, co hraje na pěti šachovnicích
Podle Zbořila přitom obavy o budoucnost zmínil ve svém projevu i prezident Václav Klaus při příležitosti státního svátku 28. října. „Já bych mu ta slova, co řekl tehdy na Hradě, i věřil. Klaus na rozdíl od mnoha jiných politiků, co sedí ve vládě, má totiž nos, čich na to poznat, že se ve společnosti něco děje. Má nos na nálady lidí podobně jako Zeman, nebo kdysi Václav Havel. To ale představitelé současné vlády nemají, jsou uzavření ve skleníku svých představ o budoucnosti a mocichtivosti. Klaus je jeden z mála, který věci umí pojmenovat a nepřímo přitom nabízí i řešení, ale těch je vždycky trochu víc. Je to hráč, který hraje na pěti šachovnicích,“ uzavřel toto téma.
Dalším velkým otazníkem je pak to, proč jsou lidé dnes tak hodně „namíchnutí“. „Rozhodně nejsou tak dalece znechucení jako před rokem 1989. Jsou ale dnes v jiné situaci, a ta je diametrálně odlišná, než byla tehdy. Tehdy to vedení bylo tupé a hloupé a také neschopné reagovat. Lidi věděli, že tam jsou oni - tedy ti komunisté - a tady jsme my, co nám ti komunisté ubližovali. Dneska je situace jiná. Tady mají pravdu pak ti, co tvrdí, že taková bída u nás přece jen není. Ano, ale nežli hmotná bída je tady velká nejistota z budoucnosti,“ uvedl.
Všichni jen nabízejí: Půjčte si, kupujte a jezte
Podle něj je směr vývoje patrný i na prodejcích, kteří se zaměřují hlavně na jídlo a na malé hmotné statky. „Všimněte si, že nikdo dnes nenabízí velké investice do podnikatelské činnosti, nikdo neslibuje: půjčte si peníze od nás a založte obchodní organizaci. Všichni teď nabízejí: půjčte si, kupujte a jezte.“
Situace došla až tak daleko, že lidé ani nemají zájem zakládat třeba nějaké spolky, byť zájmové.
„Když někdo dnes založí spolek, tak má spíše špatné úmysly a přemýšlí, jak přes něj vyprat špinavé peníze nebo se domoci nějaké osobní prosperity. Přímo exploze sdružování na nových základech od charity až po sportovní organizace, tak to už tady není,“ uzavřel povídání na téma „vzpoura lidu" Zbořil.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
