Ovšem byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní právní odpovědnost za velezradu a od roku 2013 i za hrubé porušení ústavy. Ústavní soud jej na základě žaloby Senátu může sesadit. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za protiprávní jednání budou ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se vládní koalice udrží, odpovědnost nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a nezbavení poslanecké imunity. Prezidentova odpovědnost za velezradu a hrubé porušení ústavy je širší než trestněprávní či politická odpovědnost.
Je odlišná odpovědnost politická bez právní sankce, jež je spíše neodpovědností, od odpovědnosti právní s možností trestu. Za monarchie mohla každá sněmovna pohnat ministry před Státní soud. Za Československa 1920-60 mohl parlament soudit členy vlády, dát jim peněžitý trest a případně poslat do vězení. Britský parlament v minulosti některé ministry nechal popravit. Ve Francii, Belgii, Rakousku, Dánsku, Finsku či na Islandu soudí členy vlády zvláštní soudy, v nichž někdy zasedají i poslanci. Na odpovědnost členů vlády se nevztahuje poslanecká imunita. Roku 2011 byl parlamentem zažalován a souzen zvláštním soudem, v němž zasedají i poslanci, bývalý islandský premiér kvůli nesprávnému řešení finanční krize roku 2008. Byl uznán vinným v jednom bodě obžaloby, od trestu bylo upuštěno.
Příkladem odpovědností prezidentů v Evropě je zbavení funkce litevského prezidenta Rolandase Paksase roku 2004 za udělení občanství Rusu Juriji Borisovovi, což dokonce kontrasignoval ministr vnitra. Rovněž rumunský parlament v dubnu 2007 a opakovaně v červenci 2012 dočasně suspendoval prezidenta Traiana Basesca. V následném lidovém hlasování však lid prezidenta neodvolal a jeho funkce se obnovila. I u nás lze prezidenta sesadit za jeho protiprávní jednání. Proto má svobodu rozhodovat, jak užije své ústavní pravomoci, aby dostál slibu a vykonával je v zájmu státu. Záleží na Senátu, zda a za co prezidenta zažaluje. Důležité je zavést právní odpovědnost členů vlády, včetně bývalých, za velezradu a hrubé porušení ústavy.
Autor je právník
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
