Zděšený filozof Cílek: Stát přestává fungovat. Hrozí ukrajinizace společnosti

15. 10. 2012 6:05

ROZHOVOR Vysokoškolský pedagog, filozof, geolog a klimatolog Václav Cílek v zamyšlení nad současnými poměry v Česku dává do souvislosti útok na Václava Klause a aféru s metylalkoholem. Obojí vyvolává v člověku pocit, že stát přestává fungovat. A politici jako by se doopravdy víc starali o pozice a toky peněz než o udržování chodu společnosti.

Zděšený filozof Cílek: Stát přestává fungovat. Hrozí ukrajinizace společnosti
Foto: Redakce
Popisek: Václav Cílek

Během léta se filozof a klimatolog Václav Cílek díval na svět očima Indiánů, protože pobýval v rezervaci Navahů. Přiznává, že to byl velmi kritický pohled na bílou Ameriku, protože směřoval z komunity, která sama o sobě hovoří jako o indiánském odpadu.

Pobyt v indiánské rezervaci musí být nezapomenutelným zážitkem. Jak se odtud hledí na civilizaci, v níž se člověk jinak celý život pohybuje?
Velká výhoda cestování spočívá v tom, že najednou vidíte Čechy z větší dálky a zároveň hledíte i na tu bílou Ameriku indiánskýma očima a je to pohled velmi kritický. Je to pohled z hlediska něčeho, čemu sami Indiáni říkají Indian trash, tedy indiánský odpad. To jsou nezaměstnaní lidé, bez kvalifikace, kteří ani nevidí důvod, proč by se měli o něco snažit. Třeba se vzdělávat nebo se vymanit z nezaměstnanosti, která u nich trvá už třetí generaci. Takže najednou tu společnost vidíte ze stránky rozkladu, ale zároveň si uvědomujete, že ten rozklad se týká i většinové americké společnosti.

V čem především se postoj Indiánů k životu liší od toho, na jaký jsme zvyklí?
Oni nemají slovo pro náboženství, ale první článek jejich víry nebo spíš postoje ke světu je ten, že svět je nebezpečný, že to není nijak jednoduché místo k životu, takže s tím počítají. Tenhle pocit nebezpečí je kupodivu vede k určité veselosti. Tuto zkušenost popisuje víc lidí, že když se s tím smíříte, tak si víc užíváte klidných chvil. A zároveň v tom světě, který je nebezpečný, tak jsou věci nebo bytosti nebo náhody, které vám pomáhají. Pokud berete svět takhle, tak jste vlastně strašně obezřetný v krocích, které děláte.

A navíc ještě u  Navahů nebo u většiny Indiánů je to tak, že každá věc, část země, zvíře či rostlina má nějakého ducha, kterým říkají holy people. A vy si dáváte pozor na to, abyste přírodě neublížil fyzicky. Abyste neurazil nebo nepřekročil nějakou sféru těch holy people. Tím světem pak procházejí s větší duchovní zátěží, než máme my, protože si můžeme dovolit ledacos přehlédnout. Ta zátěž je jedním z důvodů, proč Indiáni snadno přecházejí na křesťanství. Protože to je otázka několika minut v neděli a pak už se o to není třeba starat. Jejich základní postoj, že člověk musí být hrozně opatrný ve všem, co dělá, mi připadá velmi nosný.

Tu opatrnost je dobré připomenout v souvislosti s událostmi, které hýbaly Českem v uplynulých týdnech, tedy aférou s metylalkoholem a útokem na prezidenta Václava Klause. Jak zapůsobily na vás?
Člověka napadají dvě věci. První napadla automaticky každého, že tohle může být předobraz jenom něčeho, co nastane třeba za pět nebo deset let, když budou lidé nespokojení a ty náboje budou pravé. To je velmi ožehavé téma, já bych to viděl jako vážné sociologické varování před neklidem ve společnosti. A druhá věc je to, co spojuje aféru s metylalkoholem s útokem na Klause, že máte pocit, že stát přestává fungovat. Že to, co bylo dřív samozřejmé, už není. Jako by se politici doopravdy víc starali o pozice, o toky peněz než o udržování chodu společnosti.

Dvě zmíněné události tedy mohou znamenat víc, než se v tuto chvíli zdá?
Byť alkohol piju málo a pan prezident je mi v podstatě lhostejný, to není člověk z mého světa, tak  beru obě aféry vážně. Budeme-li podobným způsobem přistupovat třeba k vodovodnímu řadu nebo k přenosové soustavě elektrické energie, tak kam to povede. Problémem dnešní energetiky ani tak není, co postavit, ale jak opravovat a udržovat současnou infrastrukturu. Pamatuji si, jak mi jedna paní v Káhiře říkala, že rozpad Káhiry začal v okamžiku, kdy se přestaly opravovat chodníky. To bylo před nějakými dvaceti - třiceti lety a trvá to. Postupně se stalo normální, že chodníky nejsou opravené a pak se na to navázaly další věci.

Je to taková ukrajinizace společnosti. Nevím, jak to nazvat, abych nikoho nenaštval. Taková závažnější pozorování lze vysledovat i u nás. V devadesátých letech k nám i do jiných zemí bývalého východního bloku přicházeli investoři ze západu. Ti se spálili v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku a pomaloučku se stahují. Já to vnímám i u nás, jak nevěří poměrům, jak se zbavují firem, které tu mají. Dochází k odlivu Západu a myslím si, že Rusové v podstatě jenom sedí a čekají, až dozrajeme a spadneme jim do klína a zase se zapojíme do nějakého takového východního bloku, tentokrát nikoli už leninského, ale mentálního, organizačního a korupčního.

Právě korupce je problémem, který českou společnost nejvíce tíží. Je v každém politikovi u nás zakódováno, že příležitost dělá zloděje?
Celé to zpočátku vznikalo neviditelně a podstatou toho systému je to, že nejdříve byly náhodně, ale později už naprosto systematicky vyhledávány možné zdroje peněz zejména ve státní sféře. Nakonec to dostalo charakter chytrého, promyšleného, velmi inteligentního, zároveň ale bezohledného a musím zdůraznit systematického procesu. A není to tak, že příležitost dělá zloděje. V podstatě jde o to, že zloděj si zmapovává scenérii a aktivně hledá místa, kde se dá něco získat. V této systematické formě to funguje zhruba deset let. Systém je hodně prorostlý a bude to trvat skutečně dost dlouho, než budeme schopni se ho zbavit.

Nynější vláda se zpočátku holedbala nálepkou protikorupční, postupem času její členové toto označení používají méně a méně. Může boji s korupcí více pomoci situace, kdy má jedna strana výrazně navrch, jak tomu bylo po volbách před dvěma lety, nebo když je to na vážkách a koalice s opozicí se obrazně drží pod krkem?
Člověk se bojí té takzvané české plichty, tedy takových podivných smluv, kdy pak všechny strany nakonec táhnou za jeden provaz a jenom se dohadují, jaká část provazu jim bude patřit. Ale to, co začíná doopravdy pomáhat, je, že ministři odstupují, že náměstci jsou zatýkaní, že hejtmani končí ve vězení. To vnímám jako velmi výrazný průlom, protože začíná být obtížné nebo dokonce nemožné krást takovým drze bezprostředním způsobem. Sice možná vzniknou sofistikované formy korupce, které už tady asi jsou, ale přece jen lidé, kteří byli před nějakou dobou v podstatě nedotknutelní, tak teď najednou dotknutelní jsou. Já vidím cestu v postupném vylepšování situace. V tom, že nová vláda může udělat pár pozitivních kroků. Asi to úplně nezvrhne na tu nejlepší stranu, ale ty po ní v tom budou pokračovat. A mohlo by to být pomalé dostávání se z marasmu.

Zaznívají také hlasy a některé strany to už mají i ve svém programu, aby lidé, kteří nejsou schopni prokázat původ svého majetku, o něj přišli třeba i formou dramatického zdanění. Dokážete si představit, že by nespokojenost lidí mohla vyústit v něco tak radikálního, jako je opačné přerozdělování majetku, než jaké nastalo počátkem 90. let v důsledku privatizace?
Zabavování majetku je vždy velmi problematická věc. Lidé přitom ztrácejí základní pocit bezpečí, že o to, co si vydělali, nepřijdou nějakým trikem. A zahraniční investoři nepůjdou do země, kde se majetky ve velkém doopravdy zabavují. Ale mnozí by určitě přivítali zákon, který platí leckde ve světě, tedy to propadání majetku, u něhož nelze prokázat, odkud pochází.

Jinak je to dost nebezpečné. Bylo by to optimální, kdybychom měli spravedlivé, transparentní soudnictví a policii. To znamená, kdybychom měli jistotu, že majetky budou zabaveny jenom těm správným lidem. Pokud tuhle jistotu nemáte, tak tím vnesete do myšlení lidí obrovský chaos a zátěž, prostě budou mít pocit, že bude stačit nespravedlivé udání a že o ty majetky mohou stejně tak docela dobře přijít. Jako člověk tomu můžu fandit a mít pocit, že to je ono, ale správné by to asi nebylo. Jiná věc je nastavit zákony tak, aby k zabavování majetku mohlo dojít v okamžiku, kdy se prokáže, že ty peníze jsou z nějakého zdroje, který není v pořádku.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hornické bouře, či něco ještě horšího. Česku hrozí nečekaný předvolební rozruch

9:25 Hornické bouře, či něco ještě horšího. Česku hrozí nečekaný předvolební rozruch

Blíží se čtvrtek a lidé z Ostravska s napětím vzhlížejí ke čtvrteční schůzi věřitelů tamních černouh…