V úvodu úterního jednání sněmovny to oznámila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová s tím, že se na tom před začátkem schůze dohodli zástupci poslaneckých klubů. Oba zákony totiž byly na programu aktuální schůze dolní komory.
Poslanci tak dnes mají na programu pouze vládní novelu cizineckého zákona, která mimo jiné zavádí povolení k pobytu s biometrickými údaji, a návrh na omezení podpory slunečních elektráren. Návrh má zabránit poměrně výraznému zdražení elektřiny v příštím roce.
Vládní novelu cizineckého zákona pak poslanci třičtvrtě hodiny po zahájení schůze schválili. Kromě povolení k pobytu s biometrickými údaji tato novela zavádí napířklad spoluzodpovědnost firem za zaměstnané cizince a takzvanou modrou kartu. Cizince by opravňovala k dlouhodobému pobytu i k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Předloha rovněž obsahuje opatření, která mají zamezit účelovým podáváním žádostí o dlouhodobý pobyt ke krátkodobé legalizaci pobytu. Počet cizinců, kteří takto postupují, podle ministerstva vnitra narůstá.
K vládní předloze poslanci přidali řadu změn. Patří k nim převod agendy z cizinecké policie na ministerstvo vnitra a požadavek na dostatečné zdravotní pojištění cizinců. Převod agendy z policie na vnitro prosadila už ve výboru pro obranu a bezpečnost Ivana Řápková (ODS). Změny souvisí s rozhodnutím ministra Radka Johna (VV) zrušit od ledna sedm oblastních ředitelství cizinecké policie. Odbory této policie budou nově na každém krajském ředitelství. Úspory mají být asi 219 milionů korun
Například Viktor Paggio z Věcí veřejných dostal do předlohy ustanovení, podle kterého bude muset cizinec s pojištěním uzavřeným v zahraničí předložit úřední překlad smlouvy i všeobecných podmínek. Hranice pojištění bude muset být 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun) a bude muset být bez spoluúčasti.
Kabinet se dohodl také na tom, že případnému vyhoštění cizinců, kteří budou přistiženi při práci načerno, by mělo předcházet azylové řízení. Nelegálně zaměstnaný cizinec bude také mít možnost požádat o udělení dlouhodobého pobytu na dobu, po kterou se dohaduje se zaměstnavatelem o zaplacení dlužné mzdy.
Novela ale stanoví povinnost zaměstnavatele hradit náklady spojené s vyhoštěním cizince, pokud po skončení platnosti pobytu nevycestoval z ČR, případně uhradit náklady spojené se zdravotní péčí o cizince, kterého propustil před skončením platnosti pracovního povolení.
Aby novela platila, musí ji schválit Senát a podepsat prezident.
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
