Zvládl podle vás krizový štáb letošní povodně?
Obecné hodnocení nemá smysl a místní problémy znají lépe přímí aktéři. Již v roce 2002 jsem se vyhýbal přímé kritice, neboť individuální neštěstí jsou příliš veliká a není třeba si na nich vyřizovat osobní či odborné účty. Tato i předchozí velké vody nás poučily, že nemáme být tak pyšní a máme se přírodě poklonit a respektovat ji. Za socialismu se říkalo „poručíme větru, dešti“ a nyní někteří takzvaní ochránci přírody zase chtějí „přírodě pomáhat“. Oboje je stejně nafoukané. V každém případě si nemáme klást nesplnitelné cíle. Velká voda, a tedy příroda, je daleko silnější než my „vládci přírody“, ať v pozitivním nebo negativním případě. Na vaši otázku ale odpovím takto. Krizový štáb dělal, co mohl a uměl. Jistě bude do budoucna co zlepšovat. Bude nutné povýšit odbornost nad politiku!
Nebyla pozdě upouštěna Vltavská kaskáda?
Manipulace na Vltavské kaskádě jistě probíhaly lépe než v roce 2002, kdy hlavní aktéři slavili a psali si návrhy na státní vyznamenání po první kulminaci, a ona potom přišla „nečekaně“ ještě druhá.
-
TÉMA: Povodně
Vždycky jste říkal, že vodní koridor Dunaj – Odra – Labe (D-O-L) by měl i protipovodňovou funkci. Můžete to vysvětlit na příkladu dnešních povodní?
Letošní povodeň se odehrávala hlavně na Vltavě a Labi, zde Vltavská kaskáda zafungovala. Efekt vodního koridoru D-O-L se v plné míře může uplatnit na dunajsko-oderské větvi. Po katastrofální povodni na Moravě v roce 1997 bylo prokázáno, a dodnes nevyvráceno, že kdyby byl v té době dokončen vodní koridor D-O-L, tak by města jako Bohumín, Troubky, Přerov, Olomouc, Hodonín, Otrokovice a další o povodni nic nevěděla.
Jeho funkce spočívá v transformaci povodňových vln, tedy ve snížení kulminačních průtoků, a ve zvýšení průchodnosti povodňových průtoků kritickými místy, ve kterých dochází v důsledku nedostatečné kapacity říčních koryt k nejvážnějším povodňovým škodám. Pro přiblížení funkce D-O-L vašim čtenářům tak průplavní úseky fungují jako bypassy při srdečním selhání. Bohužel, projektanti důsledně nekoordinují protipovodňová opatření s budoucím vodním koridorem D-O-L. Zde je jistě co napravovat.
Zabránily by regulace většímu rozsahu škod při povodních?
Ve městech jistě, což lze dokumentovat na hornovltavské vodní cestě v trati České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. Musíme si také uvědomit, že dlouhé protipovodňové hráze či mobilní hrazení zmenšují inundační prostory a tak zrychlují průběh povodně a zvyšují hladiny velkých vod při stejném průtočném množství. Také zvláště mobilní hrazení by měla mít i příčné přepážky, aby se při protržení či „rozkradení“ jediného pole šířky často jenom tři metry nezaplavilo celé území. Z toho pohledu dopadla Praha dobře.
Také by se mělo uvážlivě hodnotit, zda chránit celé oblasti nebo pouze významné objekty. Při rozhodování o typu mobilního hrazení by se měla dávat přednost těm typům, které je možno uskladnit v blízkosti jeho využití. Tím se zabrání výstavbě drahých skladišť, odpadne zdlouhavá doprava a vyloučí se logistické zmatky, kterých jsme byli svědky při letošní povodni. Příkladem může být protipovodňová ochrana paláce Žofín v Praze.
Psali jsme:
Klimatolog Václav Cílek říká, že nyní bude povodní více a ta letošní ještě není zdaleka nejhroznější, která Česko postihne. Co vy na to?
Nejsem věštec, ale rozhodně s tím musíme počítat a proto je nutné povodňová opatření řešit komplexně. Zkapacitnění řek, vodní koridor D-O-L, retenční nádrže. Rozhodně zabránit plošné takzvané „revitalizaci řek“, to znamená zrušit dřívější regulace a další úpravy řek.
Psali jsme:
Myslíte si, že se vláda a příslušná ministerstva poučí a začnou se vodním tokům více věnovat?
Zatím tomu tak nebylo. Řešení bylo vždy od zdi ke zdi, a pak se na vše zapomnělo. Zlepšit stav se může pouze tehdy, když se opět povýší odbornost nad politiku a byznys. Hydrologická bezpečnost státu má své limity a je to samostatná a trvalá disciplina. Každopádně by měla probíhat osvěta, že stoletá povodeň může přijít i několik let za sebou.
Myslíte si, že se i zelení bojovníci proti regulaci umravní?
Chci tomu věřit. Vím ze své zkušenosti, že je velký rozdíl mezi zelenými a opravdovými ekology. Sám jako absolvent ČVUT, stavební fakulty, směr vodohospodářský. Vím, jak jsme byli vedeni k respektování přírody, a to již v době, která neznala slovo „ekologie“. Jako pracovník Povodí Vltavy jsem pravidelně měl službu v dispečinku, a proto vím, jak nadřazený je cit pro průběh povodně a zkušenost nad počítačem, manipulačními řády a krizovými štáby. Zažil jsem povodeň, kdy Ing. Josef Wolf – bohem nadaný dispečer – poslal do …… ministra energetiky a nařídil vypouštění přehrady Orlík a Slapy. To by si dnes nikdo nedovolil.
Etnolog Mnislav Zelený – Atapana prohlásil, že se zničujícími povodněmi příroda brání tomu, že ji pořád znásilňujeme kvůli energii a tak dále. Co si o tomto názoru myslíte?
Raději myslím, než zkratkovitě odpovídám.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
_profil_top.jpg)
