Zpátky do minulosti: Aprílové scény ve sněmovně

Rok 2005

Na jaře 2005 vypukla v české politice aféra kolem financování bytu sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse.

Gross byl sice na sjezdu své strany 27. března 2005 většinou 54 procent delegátů zvolen předsedou, kvůli "bytové aféře" však musel na Apríla čelit hlasování o vyslovení nedůvěry své vládě, ze které den předtím odstoupili ministři za KDU-ČSL.

Po pádu Vladimíra Špidly v létě 2004 podmínil prezident Klaus jmenování Grosse premiérem doručením seznamu 101 podpisů poslanců podporujících vládu. Poté, co KDU-ČSL den před aprílovým hlasováním své ministry stáhla, byl Grossův původně "stojedničkový" koaliční projekt menšinový a z matematického hlediska mohl být udržen jen komunisty, se kterými ČSSD dávala v tehdejší sněmovně dohromady většinu 111 poslanců. I tímto byla rozprava ovlivněna.

Hlasování nakonec Gross přežil právě díky podpoře KSČM, jejíž poslanci se zdrželi. Poté, co pro vyslovení nedůvěry hlasovali všichni zástupci ODS a KDU-ČSL, a proti naopak členové klubu ČSSD a US-DEU, skončilo hlasování poměrem 78 ANO, 76 NE

Poslanec Vlastimil Tlustý (ODS)
Volební program sociální demokracie slíbil jedné voličce levnou dovolenou, kadeřníka a oblečení. Vše bylo zdraženo a nikdo neodešel. Gross slíbil reformy školství, zdravotnictví, důchodů. Jediné dnes viditelné jsou rozčilení rodiče a žáci, kteří se kvůli hloupé úpravě školského zákona nemohli v plném rozsahu uplatnit a přihlásit na střední školy. (Potlesk poslanců ODS.)
Proč vystavuje Stanislav Gross pokušení komunisty a slibuje jim hory doly v situaci, kdy je zřejmé, že máloco jim pomáhá více než jeho politika a chování, a proč sociální demokracie dovoluje, aby dnes o českém vývoji rozhodovali komunisté?

Poslanec Michal Kraus (ČSSD)
Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, na vystoupení pana kolegy Tlustého mi chyběla jenom jedna věc na závěr: aby řekl "apríl". (Potlesk z řad ČSSD.) Ale i kdyby řekl "apríl", my bychom mu na to neskočili, protože víme, že se pokouší jenom žertovat.

Poslanec Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
To není koalice, pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, k jejímuž předsedování ve vládě jste dostal mandát v této Sněmovně. Tato Sněmovna vám nevyslovila svými 101 hlasy důvěru pro to, aby personální návrhy, které budete navrhovat na Hrad, a personální změny, které proběhnou ve státních úřadech, buď přímo navrhl, anebo schválil pan Miroslav Grebeníček. S tímto vědomím tato Sněmovna vám důvěru nevyslovovala. (Potlesk poslanců ODS a KDU-ČSL.)

Poslanec Zdeněk Jičínský (KDU-ČSL)
Podle médií Miroslav Kalousek, když jednal včera s prezidentem republiky, si neodpustil připomínku únorových událostí a přijetí demise ministrů prezidentem republiky Edvardem Benešem.
Chci ale říci, že po únorovém vítězství KSČ, pracujícího lidu, jak se to tehdy říkalo, se lidová strana velmi rychle obrodila a byla 40 let pevnou součástí Národní fronty. (Potlesk ČSSD.) A pro mladší bych také připomenul, že její dlouhodobý předseda se svého času vychloubal, že jediný, kdo porazil sovětské maršály, byl on. Nebudu říkat, v jaké disciplíně. (Smích v sále.)

Poslanec Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)
Já, prosím pěkně, nejsem a nebudu Josef Plojhar!

Vy jste se s panem Zdeňkem Fierlingerem jistě dobře znal. Dej bůh, aby ČSSD - a já o tom nepochybuji - nerozhodovala na základě jeho mravních postulátů! (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

Poslanec Petr Nečas (ODS)
Velký francouzský spisovatel Guy de Maupassant napsal ve své době: Ovoce se má česat pouze tak vysoko, jak dosáhneme. Stanislav Gross zjevně česal ve větších výškách, než mohl dosáhnout a než na co měl. A tak na jeho adresu a na adresu torza jeho vlády nezbývá než zopakovat slova Olivera Cromwella, která řekl na adresu tzv. dlouhého parlamentu: Seděli jste zde již příliš dlouho. Proboha vás prosím, odejděte. (Potlesk poslanců ODS.)

Rok 1999

Na Apríla roku 1999 probíhala na Balkáně krize kolem Kosova a čeští komunisté se ve sněmovně pokusili rozpoutat debatu na téma zásahu NATO v tehdejší Jugoslávii.
Česká republika jako čerstvý člen Severoatlantické aliance (NATO) tehdy poskytla spojeneckým letounům bombardujícím území Jugoslávie svůj vzdušný prostor k přeletu stíhaček.

Návrh na zařazení bodu do programu sice 1. dubna 1999 zablokovaly kluby ODS, ČSSD, KDU-ČSL a US, silné výroky ovšem padaly.

Poslanec Vojtěch Filip (KSČM)
Již týden jsme svědky agrese několika států, které jsou součástí Washingtonské smlouvy, a tyto státy se rozhodly zaútočit na suverénní stát nejen v rozporu s Chartou Organizace spojených národů, ale zejména se smlouvou samotnou. Podotýkám, že samotné rozhodnutí Severoatlantického paktu, nebo těch států, které se účastní agrese ve Svazové republice Jugoslávie, odporuje článku I. Washingtonské smlouvy... (Část poslanců boucháním do lavic přerušuje řečníka.)
Pane předsedající, byl bych rád, kdybyste uklidnil sněmovnu.

(Předsedající Ivan Langer) Pane poslanče, této přestávky bych chtěl využít k apelu na všechny kolegy, kteří sice nesouhlasí s tím, co říká pan poslanec, nicméně je prosím, aby své názory dávali najevo jiným způsobem, např. v případné rozpravě, která by mohla být vedena k tomuto bodu. Děkuji vám za pochopení. (...)

Poslanec Vojtěch Filip (KSČM)
(hovoří o tom, že zakládající dokument NATO - Washingtonská smlouva - neumožňuje zásah mimo území států aliance a že k zásahu je třeba souhlas Rady bezpečnosti OSN)

Je zcela jednoznačné, že pokud smluvní státy paktu nedodržují samotnou smlouvu, je nejméně na místě, aby Poslanecká sněmovna vyslovila své stanovisko, že se Česká republika necítí být vázána smlouvou, která je jejími účastníky porušována.

Poslanec Vlastimil Tlustý (ODS)
Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že tento návrh není míněn jako návrh aprílový, ale návrh smrtelně vážně míněný, dovoluji si jménem klubu ODS vetovat zařazení tohoto bodu na program. K tomuto vetu se dle vyjádření zástupců připojují i kluby Unie svobody a KDU-ČSL.

(...)Považujeme za nemožné, aby při jednání sněmovny byla zpochybňována vázanost České republiky Washingtonskou dohodou. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Poslanec Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Nikdy bych neodmítl debatu k situaci, která se vytvořila kolem kosovské tragédie. Pokud tady ale byl zvednut návrh, který se týkal našeho vstupu do Severoatlantické aliance, je to návrh, ke kterému se musím připojit, protože bych pokládal tento stát za zesměšněný. Nebyli jsme vtaženi do paktu, jak tady bylo řečeno, svobodně jsme se rozhodli vstoupit do aliance. Jestliže jsme se svobodně rozhodli a vzápětí při prvních obtížích mluvíme o tom, jestli vystoupíme, byli bychom pak směšní, nevěrohodní a nezasloužili bychom si ani základní úctu jako členové tohoto společenství. V tomto případě se k vetu připojuji. (Potlesk)

Rok 1997

V roce 1997 byla česká politika ještě "osvěžována" přítomností zástupců SPR-RSČ v lavicích Poslanecké sněmovny. Na Apríla tohoto roku se zákonodárci zabývali stížností republikánského předsedy Miroslava Sládka proti pokutě ve výši jednoho poslaneckého platu, kterou mu sněmovní mandátový a imunitní výbor udělil za prohlášení učiněné v PSP ČR 25. července předchozího roku.

Dnes již legendární výrok zněl: "Mohu vás seznámit s tím, co jsem zaslechl mezi občany. Mezi občany dneska totiž už názory na cikánskou populaci dospěly do takového stadia, že jsem slyšel - cituji: Cikáni by měli být trestně odpovědni už od narození, protože prakticky to už je jejich největší zločin."

Připomeňme si, jakými slovy loajální poslanci SPR-RSČ na Apríla 1997 - zcela vážně - obhajovali stížnost svého šéfa proti uložené pokutě.

Poslanec Milan Loukota (SPR-RSČ):
Cituje-li zde v tomto v uvozovkách demokratickém parlamentu někdo názor prostého občana, musí být potrestán. Proč tu tedy jsme? Snad ne proto, jak si představují tak zvané vládní a státotvorní poslanci ve svých snech, abychom - cituji z němčiny - Mund halten um weiter dienen. (překlad: Mlčeti zlato, cíl je daleko)

Poslanec Oldřich Vrcha (SPR-RSČ):
Premiér Václav Klaus, kdyby měl reprodukovat výroky občanů na jeho osobu či současnou vládu, pak by se musel on i s celou vládou propadnout někam do záhrobí. Ten ale raději mlčí, a kdo mlčí, přiznává své chyby.

Poslanec Miroslav Ransdorf (KSČM)
Není to náhoda, že někdy slovní vyjádření z těchto dvou stran splývají. Myslím si, že kolegové, kteří mluvili před chvílí, by možná podepsali výrok Miroslava Macka, který jsem si přečetl 27. března v Lidových novinách, kdy pan tajemník na Ministerstvu zdravotnictví, byť i v jiném kontextu, říká: Je třeba cíleným odstřelem budovat nové stádo.

Já nemám rád pohádky o zlých dětřiších a hodných fridolínech, ať už přicházejí odkudkoliv. Nemám rád pohádky těch, kteří sami sebe vydávají za jedinou puncovanou a spravedlivou demokratickou stranu a nemám rád ty, kteří sami sebe prohlašují za jedinou správnou a důslednou opozici. To patří k vidění nepřítele, hledání nepřítele ve viditelné podobě a myslím, že z těchto návyků bychom se mohli osvobodit.

Také jsem proti tomu, aby se chování dr. Sládka démonizovalo. Jsem proti tomu, aby se z toho dělal kriminální případ, protože to je záležitost, která přesahuje rámec toho, co vlastně bylo obsahem jeho sdělení. Možná, že tato politická kultura a tento typ jednání by se mohl stát námětem pro Miloše Formana v některém z jeho dalších filmů, protože je to podobný problém, jako v nedávno nominovaném - i když neúspěšně - filmu na Oscara "Larry Flynt vs. lid Spojených států".

Poslanec Josef Krejsa (SPR-RSČ)
Vážený pane předsedo, vládní trosky, dámy a pánové, budu velmi stručný. Dovoluji si zde jako host 10. kongresu Front national ve Štrasburku, konaného ve dnech 29. - 31. března, tlumočit vám jedno z usnesení tohoto kongresu. Cituji:

"Desátý kongres Front national odsuzuje neslýchaný postup českého parlamentu v souvislosti s trestáním poslanců za projevy ve sněmovně, který nemá v demokratické Evropě obdoby."

Usnesení podepsalo všech 2200 delegátů přítomných v kongresovém sále.

Co se týče platu, dr. Sládek ho rád věnuje na ošacení a plastické úpravy zevnějšku pro členy imunitního výboru. (Potlesk)

Foto: Hans Štembera

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.