Katastrofa
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se sice brání sdělit z kolika procent tvoří data od operátorů nosné konstrukce odhalování závažné trestné činnosti, ale ze statistiky vychází, že Policie ČR jako celek si v loňském roce vyžádala data ve více jak 86 tisících případech. "Za náš útvar se v souvislosti s tímto zákazem ÚS nezdráhám použít slovo katastrofa pro naší práci. Zatím vše analyzujeme, ale Ústavní soud nám hodil dost tlustý klacek pod nohy," konstatuje pro ParlamentníListy.cz tiskový mluvčí ÚOOZ plk. Pavel Hanták. Ten ale nechtěl redakci prozradit, v kolika závažných již vyřešených případech byla použita právě analýza dat od operátorů s poukazem, že taková statistika neexistuje.
"To je právě to, co bychom potřebovali vědět, abychom si představili nějaký poměr. Pokud by se mělo vykupovat tak velké množství posbíraných dat nás všech nějakým jedním procentem objasněnosti, tak je ten sběr zbytečný," argumentuje pro redakci bezpečnostní expert Oldřich Kužílek.
Podle autora stížnosti, poslance Marka Bendy (ODS) se policie bez těchto dat obejde. "A jak to dělali před tím, než vůbec byly mobily? Já opakuji, že tento prvek sběru dat byl obrovský buchar na ševcovský hřebíček," vysvětluje ParlamentnímListům.cz Benda.
Předseda Výboru na obranu a bezpečnost a bývalý rozvědčík František Bublan připomíná atentáty v Londýně, které byly odhaleny právě tímto způsobem. "Těch případů je celá řada, H-System, různé vraždy, kde se lokalizací dokáže, že jste na místě byl nebo nebyl, je to bráno i jako důkaz u soudu," uvádí redakci Bublan, který stál u zrodu zákona o sběru dat a jeho implementace do evropského práva. "Ze všech 27 ministrů byly tenkrát všichni pro, jen jsme se lišili délkou uchovávání," vzpomíná Bublan. Podle něj je ztráta této kompetence velmi vážná.
Tyto lokalizační informace v množství terabitů vypovídají o tom, kdo, odkud, komu a kam volal, posílal zprávu, či které internetové stránky dotyčná IP adresa navštěvovala. Nejednalo se o záznamy hovorů ani texty SMS. Tato data byla archivována po dobu 6 měsíců. Tomu je však nyní konec a operátoři musí vše vymazat.
Vše je o penězích
Ústavní soud použil v rozhodnutí i analýzu policejního prezidia, ze které vychází, že až ze 70 procent dochází k páchání trestné činnosti pomocí anonymních SIM karet. Právě jejich zrušení už několikráte v minulosti Policie ČR požadovala. Zákaz by byl podle mluvčího O2 Martina Žabky velmi problematický, neboť registrovat 5 milionů těchto simek by bylo velmi nákladné, ovšem ne nemožné. Mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický přidává jiný aspekt "Vznikl by tu černý trh se SIM kartami a laxní přístup prodejců by navíc vedl k podvodům s doklady," uvedl Čepický. Policie argumentovala faktem, že v některých zahraničních státech prostě anonymní SIM kartu pořídit nelze, u nás však zatím ano.
Misky vah
Ústavní soud vyjádřil pochybnosti i nad tím, zda je vůbec žádoucí, aby soukromé subjekty (poskytovatelé služeb v oblasti internetu a mobilní operátoři) byly nadány oprávněním uchovávat veškeré údaje o jimi poskytované komunikaci i o zákaznících. Soud rovněž přihlédl i k možnosti zneužití takového množství dat a vzal v potaz i analýzu německého Spolkového úřadu vyšetřování, který konstatoval, že použití nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů nemělo téměř žádný vliv na snížení počtu spáchaných závažných trestných činů, ani na míru jejich objasňování.
Související: Na korupčníky se chystá bič. Bude se odposlouchávat
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
