Co je největší hrozba pro naši bezpečnost?Anketa
Prezident Miloš Zeman na konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi navrhl, aby vznikla silná nadnárodní aliance, která velmi tvrdě zasáhne proti terorismu už v jeho zárodku. Je to reálné?
Pan prezident je znám svými tvrdými postoji proti islámskému radikalismu, s tím lze jen souhlasit. O této hrozbě není pochyb. Ale nemyslím si, že je reálné to, k čemu pan prezident vyzývá. Za prvé Organizace spojených národů nebyla schopna zorganizovat podstatně menší operace na udržení míru v některých částech světa, často vystavila jednotky OSN do poměrně tristních rolí. Ale jsem přesvědčen, že nelze porazit Islámský stát pouze bombardováním, protože islamisté dobře vědí, kde se mají schovávat. Vědí, že když se budou schovávat v blízkostech lidských obydlí, bude mít spojenecké letectvo, které tam působí, obtížnou roli je trefit a přitom nevyvolat ztráty na životech nevinných lidí, jako jsme byli svědky v Afghánistánu, Pákistánu i leckde jinde. To je jasná taktika, jak se chránit před spojeneckými útoky, i když jim je nutné přiznat určitý úspěch.
Takže pozemní operace proti Islámskému státu budou nezbytné?
Spojené státy už pár měsíců, nevím, s jakým úspěchem, pracují na tom, aby pozemní část toho boje zaplnili loajální Syřané, ale je třeba je vybrat s jistotou, aby se nestalo, že když jsou dnes loajální, zítra nebudou, a přitom budou mít zbraně. Je třeba je vycvičit a připravit. A je také potřeba, aby jich byl dostatečný počet. A totéž je nutné udělat s částí irácké armády, která po 25 miliardách dolarů, které obdržela po pádu Saddáma Husajna od Spojených států, se nepředvedla v příliš dobrém světle. Nechci spekulovat, která armáda je horší, zda ukrajinská nebo irácká, ale za peníze, které dostala, měla irácká armáda předvést víc. Na rozdíl od ní ukrajinská armáda nedostala téměř nic. Jsem přesvědčen, že poté, co se Spojené státy stáhly z Afghánistánu, kde byla jejich armáda třináct let bojově nasazena, nebudou mít žádný zájem, aby v roce 2015, to znamená před rozhodujícím bojem o prezidentskou funkci v roce 2016, se znova zapletly dlouhodobě do konfliktu proti Islámskému státu. A když tam nepůjdou Spojené státy, nepůjde tam žádná velká západní země.
Jak podle vás dopadne konflikt na Ukrajině? (anketa běží od 24.1.2015)Anketa
Takže tady nevidím žádnou reálnou možnost, aby se ta velká koalice, o které český prezident hovoří, vůbec mohla reálně uskutečnit. Je třeba ještě připomenout jednu věc, o které se málo mluví v souvislosti s Islámským státem. A to je fakt, že Islámský stát je zhruba na území, kde žije devět milionů obyvatel, a když pomineme dobytý Mosul, jedná se většinou o sunnity, minimálně v té irácké části, kteří byli dlouhou dobu utlačováni a perzekuováni především vládou premiéra Malíkího. Ten nebyl schopen zemi sjednotit. A Islámský stát je pro ně osvobozením. Islámský stát, kromě toho, že je veden zločinci, kteří zneužívají korán pro své často zločinecké cíle, tak na těch územích, kde dnes je, byť to zní zvláštně v kontextu veřejných poprav a podobných zvěrstev, zavedl pořádek. Samozřejmě diktuje ceny, ale brání tomu, aby se předražovalo, dbá, aby se dodržoval pořádek. Předtím tam nebyl vůbec žádný pořádek. Takže pro určitý počet obyvatel, neumím říci jaký, je Islámský stát vysvobozením od toho, co měli především na území Iráku za minulé vlády. Pozemní operaci bude bránit i rozdílný názor velkých zemí a rozdílné zájmy právě v této části oblasti, kdy Turecko nepochybně vnímá Islámský stát jako problém, ale myslím si, že ještě větší problém vidí v režimu Bašára Asada. To samé Rijád, který si myslí, že se ochrání, pokud postaví na společné hranici zeď, ale přece jen vidí spojení Bašár Asad a Teherán jako větší hrozbu, než je Islámský stát. Takže tu hraje roli řada geopolitických zájmů, historických záležitostí, které vylučují takovou pozemní operaci, o níž mluvil pan prezident. A to jsem se to snažil popsat jen velmi obecně, nezmínil jsem se o Kurdech, problému Kurdistánu apod.
Psali jsme:
_635569057156029466.JPG&id=38740)
Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
Česká veřejnost vnímá arabský svět jako celek, ale nejsou právě ty různé geopolitické zájmy a historické kořeny, například nesmiřitelný boj mezi dvěma větvemi islámu, i důvodem, proč bohatší islámské země jako Saúdská Arábie, Emiráty nebo Kuvajt nepřijímají uprchlíky třeba ze Sýrie, i když je k tomu Západ vyzývá?
To nejsou společnosti jako v západní Evropě, to jsou kmenové společnosti, které se po staletí nenávidí a bojují spolu, to je opravdu velmi složitý problém. My ho máme tendenci nazírat jednoduše, ale řešit to velkou pozemní ofenzívou, když to přeženu, celého světa, mi přijde nereálné, byť souhlasím s prezidentem, že je s hrozbou islámského terorismu potřeba účinně bojovat. Ale jsou také jiné prostředky, které by měly být mnohem víc intenzifikovány. A souhlasím s názorem, že je především věcí arabských nebo muslimských států, aby se bránily zneužívání víry, o níž říkají, že je mírumilovná, a zasadily se o to, aby v jejich středu nebylo něco takového, jako je zločinecká organizace Islámský stát, která neváhá popravovat lidi v přímém přenosu, prodává ženy do otroctví, ničí a prodává staré historickém památky. To je především povinností jejich „vlastních bratrů“.
Jak si vysvětlujete, že prezident, který by měl znát všechny tyto souvislosti, především neochotu Západu zapojit se přímo do bojových operací proti Islámskému státu, protože má své poradce na zahraniční politiku i bezpečnost, přišel s tak razantní výzvou k akci, o níž říkáte, že není reálná? Někteří politici ho podezřívají, že tak chce jen odvrátit pozornost od rusko-ukrajinského konfliktu.
Já bych ho z toho nepodezříval. Jsem si zcela jist, že situaci pozorně sleduje. Poslední rozhodnutí ukrajinského parlamentu o prohlášení Luhanské a Doněcké lidové republiky za teroristické státy nebo organizace zcela jistě vnímá jako krok, který nemůže vést k ukončení bojů, naopak k jejich eskalaci, a nemyslím si, že se touto výzvou snaží odvrátit pozornost od problémů na Ukrajině. Určitě bych z něj nedělal přehnaného zastánce ruských zájmů. Samozřejmě jeho názory nejsou mainstreamové, mohou se řadě lidí nelíbit, ale má na ně jako prezident právo. Nemyslím, že výzva měla tento cíl, ale na to, co tím prezident sledoval, bychom se museli zeptat pana prezidenta. Ale jak ho znám, on nikdy neřekne nic jen tak.
Psali jsme:
Na Ukrajině vypukly nové boje, proruští separatisté zaútočili na Mariupol i další města. Mírové dohody z Minsku jsou stále porušovány. Nabízí se otázka, zda by povstalci byli schopni tak dlouho a účinně bojovat, kdyby je nepodporovala Moskva. Co si o tom myslíte?
Je třeba říci, že minské dohody od svého podepsání v září loňského roku nikdy nebyly v zásadě dodržovány. Bohužel. Vítězství separatistů, pokud jde o doněcké letiště, nalilo povstalcům sebevědomí a zároveň z přístupu kyjevské strany pochopili, že Kyjev nemá zájem o vyjednávání. Když někoho nazýváte teroristou, rakovinou a já nevím jak, tak ho v zásadě nepovzbuzujete k jednacímu stolu. Proto se rozhodli udělat útok na Mariupol. O ruském angažmá v tomto konfliktu mluví všichni. To je pravda. Že nějaké je, to je asi také pravda. Ukrajinský prezident Porošenko řekl, že registrují dva tisíce ruských vojáků, na Západě řekli, že nemají žádné důkazy, aby to hodnověrně potvrdili. Celý ten konflikt také eskaluje v té lžipropagandě, která je strašlivá. Máme nechutné útoky na civilisty, neuschne ještě krev, kterou prolili, a některá média už přicházejí se zaručenými informacemi, kdo to udělal. Přitom je tam řada vyšetřovacích komisí, které snad dostanou do vínku, že se nic nevyšetří. A my nejsme po žádné tragické události, která se stane, seznámeni s tím, jak vyšetřování dopadlo. Pořád nevěřím tomu, že na Ukrajině je přímá účast organizovaných ruských jednotek. Je pravda, že povstalci nějakou podporu dostávají. Ale pokud vím, nikdo nepřinesl žádný hodnověrný důkaz, že se tak stalo. Přijali jsme tvrzení, a já to nechci zpochybnit, protože nemám důkaz pro ani proti, že bez Rusů by už povstalci dávno nebyli schopni bojovat. Myslím, že Alexandr Zacharčenko (šéf samozvané Doněcké lidové republiky – pozn. red.) je třeba podporován, ale je věc druhá, do jaké míry je loajální k Putinovi. Nehledě na to, že na Ukrajině nepůsobí jen jeden typ jednotek, mluví se často o donských kozácích, kteří jsou podle mne neřízené střely, tak jako jsou neřiditelné různé prapory ukrajinských oligarchů, které se obtížně podrobují nějaké kontrole ukrajinského generálního štábu a ve stejném gardu mohou být obdobné elementy jednotek na straně proruských rebelů. Nevěřím tomu, že by tam existovalo jednotné velení, jednotná organizační struktura, jednotné řízení vojsk a kontrola. Tam budou působit i roztříštěné, na nikom nezávislé jednotky, nějaké polokriminální gangy, které mohou stát za některými excesy, které na Ukrajině vidíme. Tím nechci říci, že útok na Mariupol provedl nějaký gang zločinců, to určitě ne.
Psali jsme:
Technika je dnes natolik vyspělá, že například přes satelity je možné monitorovat podrobnosti i o pohybu vozidel a vojenské techniky. Když říkáte, že nikdo nepřinesl nezpochybnitelný důkaz o přítomnosti ruských jednotek na východě Ukrajiny, znamená to, že tam tedy nejsou?
Ze začátku konfliktu jsme občas viděli nějaké snímky, které byly interpretovány jako nějaké postavení vojsk. Ale že ty důkazy nevidíme, neznamená, že je někdo nemá. Někdo s nimi může buď pracovat v zákulisí, nebo si je připravuje na nějaká jednání, až se to v danou chvíli ukáže jako výhodné. Nevěřím, že by neexistoval jediný důkaz ze satelitu, který by mohl něco o pohybu ruských vojsk potvrdit nebo vyvrátit. To, že ruské jednotky na hranicích jsou, je fakt, a z těch satelitních snímků, které musí existovat, musí být zřejmě, jestli jsou v pochodových proudech nebo v nějakém rozmístění mimo boj. Z toho se dá vydedukovat, jakou činnost ta vojska plánují udělat nebo pro jaký účel tam byla vyslána. Jsem zastáncem toho, že to je jednak přikrytí rusko-ukrajinské hranice z hlediska bezpečnosti pro Rusy samotné, případně pro nějaký exodus etnických Rusů z jichovýchodní Ukrajiny, pokud by nastal, aby ho byli schopni ustát. Ale nemyslím, že by Rusové poslali jednotky na jihovýchodní Ukrajinu bojovat, aby se potvrdilo velké ruské angažmá, o kterém mnozí mluví. Nemyslím, že to hrají takhle špatně. Přece není v zájmu Ruska, aby jim spadl do klína destabilizovaný region velikosti jihovýchodní Ukrajiny, když mají potíže s Krymem i se svou ekonomickou situací. I když to neznamená, že padnou na kolena, nevěřím, že by si ještě přibrali další břemeno, které by museli živit, aby to mělo nějakou životaschopnost.
O co Rusům tedy jde, když nestojí o připojení jihovýchodní Ukrajiny? Chtějí jen mít to území pod kontrolou a destabilizovat Ukrajinu, aby se nepřipojila k evropskému společenství?
Samozřejmě, to určitě. Ovládat to, mít nad Ukrajinou nějaký vliv, zabránit Ukrajině prozápadní orientaci, o tom není pochyb. Ale nemyslím, že by chtěli připojit část Ukrajiny k Rusku, tak hloupí nejsou. Vědí dobře, co si ukousnout mohou a co si ukousnout nemohou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
