„Nesmíš nikdy výrazně překročit zákon, především spáchat nějaký násilný trestný čin, ublížit ženě, dítěti, starým. Žádný alkohol za volantem a informace, které předáš, musí vysoce převyšovat společenskou nebezpečnost tvých případných prohřešků!“
Jak se později ukázalo, toto se dělo v míře více než vrchovaté.
A byly to věci a kauzy, o kterých se mluví ještě dnes.
Informace měl T. na hospodářské kriminálce, na SOEZu, SPOKu, ÚOKFK – protikorupční službě (kam přešel), ale informace ke zbraním, drogám, padělkům, násilné trestné činnosti, krádežím a podobně byly podle příslušnosti předávány i na ÚOOZ, drogovku i BIS. Z ÚOOZ dokonce obdrželi děkovné dopisy od vedení.
V roce 1992 přišla veliká aféra; někdo ukradl tři obrazy od Picassa. J. přišel za T. a pyšně oznámil – vím, kdo je ukradl a kde je má. Tip, který tenkrát policie dostala? Byl to jistý Láďa Huďák, známá firma, a má je schované někde v malém bytě na sídlišti v Lehovci. Vypadalo to téměř neuvěřitelně.
Kriminalisté informovali nadřízené u policie i na vnitru, ale tam se tomu nechtělo nikomu věřit. Tak se na vedení kriminálky vymyslela riskantní akce – operativní kombinace. Na Huďáka, který bydlel na Praze 4, byla nasazena sledka, aby jej hlídala a monitorovala jeho pohyb a pár kriminalistů s technikem se šlo do označeného bytu podívat. Partyzánština i na tehdejší dobu, ale ve hře bylo opravdu hodně.
Technik otevřel byt a začalo prohledávání. Jenže kde nic tu nic. Už to vypadalo na ukončení akce s nezdarem, když tu se staly dvě věci. Najednou se začal do bytu někdo dobývat. Kriminalista, který se podíval kukátkem, málem omdlel. Za dveřmi byl Huďák. Marně se snažil dostat do zámku, který však technik při otevírání trošku poškodil, a tak nešel otevřít. Huďák nadával, že si vzal špatné klíče a naštěstí odešel.
Je vyhlášení nového nouzového stavu Babišovou vládou protiústavní?Anketa
A zatímco se Huďák marně dobýval dovnitř, technik se ještě podíval do prostoru nad koupelnovým jádrem… a tam ležely pečlivě zabalené tři obrazy Picassa. Ani poté, co policisté toto nahlásili na vedení, nechtěl nikdo uvěřit, že je to pravda, a tak nařídili obrazy dovézt na vedení správy hlavního města Prahy. Povolaný znalec na místě pravost obrazů potvrdil. Obrazy byly urychleně převezeny zpět. Následovala policejní akce přesně podle zákona. Huďák byl usvědčen i dalšími důkazy a odsouzen.
Vše se pak již podařilo tak, jak mělo, až na jednu nepříjemnost. Protože to byl veliký úspěch a veliká sláva, byli policisté, kteří se na pátrání a odhalení pachatele podíleli, včetně všech nadřízených, odměněni.
Na správě hlavního města byla uspořádána velkolepá oslava s „občerstvením“ a předáním odměn. Přijelo celé vedení policie včetně ministra vnitra. Na této oslavě se z nepochopitelných důvodů vyskytoval i jeden kriminalista se služební pistolí. A s touto zbraní z ještě více nepochopitelných důvodů manipuloval. Došlo k výstřelu, při kterém se střelil do stehenní tepny. Skácel se k zemi, bylo zle. Život mu zřejmě zachránil jeden z přítomných novinářů, který předtím působil ve válečných oblastech. Odložil rozjedený chlebíček a do příjezdu záchranky tiskl ránu, aby nevykrvácel.
Konec oslavy pak byl už velice rychlý…
A pochválen byl i J.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
