Dostal jste oficiálně od ministra obrany nabídku, zda byste místo v čele Vojenského zpravodajství přijal?
Nebudu vůbec komentovat, jestli jsem nějakou nabídku dostal nebo nedostal. Ale za současné situace si své působení v tajných službách dost dobře nedovedu představit. Četl jsem v médiích, že bych požadoval garance nezávislosti, což by v podstatě mohlo korespondovat se skutečností, protože když sleduju, jak jsou na ministerstva dosazováni političtí náměstci, tak dovedu si živě představit, že i o úroveň níž, tedy i v úrovni Vojenského zpravodajství, by to existovalo taky. A o funkci, kde mi někdo nasadí nějakého náměstka, zakukleného kontrolora, jak služba má fungovat nebo nemá, opravdu zájem nemám.
Toho byste se opravdu obával, že by vám politické strany mluvily i do obsazování funkcí v tajné službě?
Takové tendence už tady v minulosti byly. Na policejním prezidiu byly takové případy, když se stával policejním prezidentem Oldřich Martinů, tak mu bylo přímo řečeno, jaké má mít náměstky. Dokonce to bylo tak, že nejdřív byli jmenováni do funkcí ti náměstci, pak teprve byl jmenován policejní prezident, bez toho, že by do toho mohl jakkoli mluvit. Na něco takového bych opravdu zvědavý nebyl. Protože když chcete něco dělat, musíte mít kolem sebe lidi, kterým stoprocentně věříte, k nimž máte důvěru. Nemůžete se nechat ovlivňovat tím, že někde musí být nějaký politický náměstek. Já vám řeknu další příklad, svého času, ono už je to dlouho, když se tuším Jiří Lang stal ředitelem BIS, existovala dohoda mezi ČSSD a ODS, že jeho náměstkem bude Dušan Navrátil za ODS, byl do vedení BIS nominován za ODS, a Jiří Lang na to přistoupil. Já bych na něco takového nikdy nepřistoupil.
Za takových podmínek vést nějakou službu nebo jiný státní orgán přece nemá cenu. Musíte mít kolem sebe lidi, kterým věříte. A to nesouvisí s nějakou kontrolou. Ano, ať ta služba je kontrolovaná, ať je kontrolována nezávislou komisí, ať se nestane, že spadne do takového průseru, do jakého vojenská služba spadla. Ale ne aby vám dovnitř té služby dosadili nějakého nýmanda, jen proto, že je to pretendent nějaké politické strany. A ten vás pak bude kontrolovat, jestli nejdete proti zájmům nějaké strany. Takové fleky si můžou strčit za klobouk.
Dosazení takového člověka tedy vnímáte spíš jako veš v kožichu?
Jasně.
Skutečně si myslíte, že se něco takového děje i na nižších stupních než jen ve vedení ministerstev?
Samozřejmě, že se to děje.
Podle médií vyvolala možnost vašeho jmenování do čela Vojenského zpravodajství zděšení v některých stranách, proto si to ministr obrany nakonec rozmyslel. Překvapila vás taková reakce?
Je to jejich rozhodnutí. Ale překvapila mne jiná věc, která byla uvedena v novinách, že se proti tomu případnému návrhu se postavili poslanci ANO. Nevím, jestli je to pravda, ale nechápal bych proč.
Klasický případ je Petr Hulinský. Tím jsem si udělal obrázek. Jmenování Petra Hulínského na pozici náměstka pro sport je jasný důkaz, že speciálně sociální demokracii jsou dobré úmysly na hony vzdálené. Vždyť to je člověk, který přímo symbolizuje dobu, kdy se na pražském magistrátu děly strašné věci, dnes je šetří policie. A oni ho nominují na náměstka ministra, to je nepochopitelná věc, ale je to jejich věc. Ovšem jasně to ukazuje, že se na politické scéně změnilo pramálo.
Nepřipadá vám, že sociální demokraté jdou cestou ODS, když trvají na kontroverzních osobnostech, které už ve veřejnosti ztratily důvěru? Nehrozí, že také dopadnou stejně jako ODS?
Přesně tak. Pokud se sociální demokraté rozhodli tou cestou jít, tak jim samozřejmě přeju, aby dopadli stejně jako ODS. Co s takovými lidmi?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová