Na půdě Poslanecké sněmovny se uskutečnila konference „Bezpečnost budoucnosti“ s podtitulem „Dynamika komplexních společností“ pod záštitou předsedy Jana Hamáčka a místopředsedy sněmovny Petra Gazdíka i rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. „Bez toho, že budeme nazývat věci pravými jmény, nedá se posouvat dál. Často přivíráme oči před tím, co se u nás děje. Jsme pod čarou ponoru a na palubě se pořád ještě tancuje. Promiňte mi tu narážku, říká se, že bude líp, místo abychom přiznali, že nebude. Měli bychom vidět dál než za horizont dalších voleb a překonat hranici politikaření,“ vyzval armádní generál Petr Pavel, náčelník Generálního štábu Armády ČR.
Varovná slova nezněla jen od prvního zástupce zemí bývalé Varšavské smlouvy, který se stane od června na tříleté období předsedou vojenského výboru NATO a zaujme tak nejvyšší vojenskou funkci Severoatlantické aliance. „Společnost je ukolébána. Zažíváme nejdelší období na kontinentu, kdy nebyla válka. Chybí hodnoty nejen ryzí bezpečnosti, ale i demokratické principy, na nichž by společnost měla stát. Demokracii si mnozí vykládají tak, že si mohou dělat to, co se právě jim líbí bez ohledu na ostatní,“ upozornil Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
Hrozí mezikontinentální vlny migrací i ztráta identity
Po úvodních proslovech se první přednášky zhostil Miroslav Bárta, vedoucí expedic v Egyptě a Súdánu, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK a zakladatel think-tanku Komplexní společnosti. Položil základní otázku, zda se s naší společností něco podstatného děje, nebo ne, přičemž poukázal na to, jakým způsobem se dají manipulovat dlouhodobé procesy v civilizaci. Za jevy, které nás ohrožují, považuje neschopnost sdílet a efektivně přerozdělovat státní zdroje, hrozící mezikontinentální vlny migrací, ztráta identity a chybějící vymezení etiky.
Psali jsme:
O krizi moderních komplexních společností v kontextu historického vývoje euroatlantické civilizace pohovořil ředitel Ústavu světových dějin FF UK Martin Kovář, který na historických příkladech demonstroval, jak se zdánlivě neohrozitelná bezpečnost některé významné země může během několika let změnit. Když mluvil o impériích, tak poukázal na to, že jsme součástí neformálního amerického impéria. „Dnešním evropským lídrům chybí politická odvaha, politický leadership. Dnešní politik? Samý ouřada a žádný Churchill,“ zhodnotil historik nedostatek politických osobností.
Politici nemají odvahu hovořit s občany otevřeně
Připomněl jeden z výroků Winstona Churchilla k lidem, jako byl Daladier a Chamberlain: „Volili jste mezi bezectností a válkou. Zvolili jste bezectnost a máte válku!“ A přidal řečnickou otázku, zda to nepřipomíná něco ze současnosti. „Proč máme pořád obavu z toho říct něco otevřeně? Takový Reagan řekl rovnou, že Sovětský svaz je říší zla a že se ji rozhodl zničit. Stejně tak je důležité nebát se říct, že multikulturalismus v podobě uplynulých desetiletí v západní Evropě selhal. Když to řekla Merkelová v roce 2010 a po ní to zopakoval Cameron, tak už to musí být vážné. I když Merkelová na svá slova později jako by zapomněla,“ konstatoval Marek Kovář.
V následné panelové diskusi čelil Miroslav Bárta dotazu, zda se lze vůbec ještě úspěšně bránit důsledkům masivního přistěhovalectví a dopadům po léta hlásaného multikulturalismu. „Společnost neví, co chce. Neví ani, co nechce. Proto ani neví, jak se proti tomu bránit. Jde o selhání elit,“ reagoval zakladatel think-tanku Komplexní společnosti. Ve druhém bloku přednášek dostali slovo zástupci armády, a tak se řeč stočila především na aktuální vývoj bezpečnostních hrozeb, rozpad bipolární soustavy, vzestup regionálních mocností, globalizaci a informační revoluce.
Když se oddělí učenci a vojáci, budou myslet zbabělci a bojovat hlupáci
Zástupce náčelníka Generálního štábu Jiří Baloun upozornil na rostoucí podíl vnitrostátních konfliktů a také na to, že do roku 1950 byli většinou oběťmi válečných konfliktů vojáci, ale v posledních letech to jsou až z 90 procent civilisté. „Nejvýznamnější konflikty současnosti se odehrávají tam, kde došlo k odstranění autoritativních režimů,“ jmenoval generálmajor Afghánistán, Irák, Libyi, Sýrii, Islámský stát a Ukrajinu a přidal trendy bezpečnostních hrozeb, jimiž jsou asymetrické konflikty, terorismus, hybridní způsob vedení boje a globalizace hrozeb.
Za zdroje možných bezpečnostních hrozeb pro Českou republiku pak označil migrační vlny, šíření radikálních ideologií, ekonomické dopady, terorismus, radikalizaci evropské společnosti a radikální zhoršení ekonomické situace. V závěru zdůvodnil opodstatněnost toho, že na konferenci se sešli zástupci akademické obce společně s lidmi z armády. „To spojení je důležité. Ve státě, který oddělí své učence a své vojáky, budou myslet zbabělci a bojovat hlupáci,“ prohlásil generálmajor Jiří Baloun.
Bude nutné obnovit cvičení záloh, nejen těch aktivních
Po něm popisoval šéf Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany Karel Řehka nekonvenční vedení války, které obchází naši obranu, a my na ně nejsme připraveni. Plukovník rovněž tvrdil, že už jsme ve válce, ale nechceme si to přiznat. Bývalý ředitel kabinetu ministra obrany František Šulc přesvědčoval o potřebě posílení kapacity ozbrojených sborů a zmínil rozpor „zbraně versus máslo“, před jehož řešením stát stojí. „Bude nutné obnovit cvičení záloh, nejen těch aktivních,“ uvedl František Šulc a pozastavil se nad tím, jak málo škol ví o možnosti obnovit brannou výchovu.
Důstojník Generálního štábu Armády ČR Otakar Foltýn přednášel o monopolu na násilí jako základním předpokladu existence moderní společnosti. „Proti obecným představám žijeme v nepříliš násilném období lidstva,“ konstatoval Otakar Foltýn a připomněl, že společnost delegovala starost o bezpečnou na relativně malou skupinu osob a tito specialisté na násilí jsou drazí. Jako určitý paradox zmínil výsledky výzkumu CVVM, podle nichž je 89 procent lidí přesvědčeno, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu, i když si zároveň 64 procent lidí myslí, že bychom se neubránili. Za potěšitelné považuje, že 71 procent české populace považuje NATO za potřebnou organizaci.
V období sucha hrozí Evropě příliv statisíců lidí
Závěrečný blok přednášek odstartoval specialista na oblast Balkánu Matyáš Zrno, jenž se věnoval zhroucení společnosti v Bosně během války v Jugoslávii. „Životní úroveň obyvatele Sarajeva byla v roce 1991 prakticky stejná jako v Československu. Na kolaps, co přišel od dubna 1992, kdy nefungovala voda, elektřina ani kanalizace, se nejrychleji adaptovaly kriminální skupiny. Platilo se markami a cigaretami. Fungoval černý trh, s denní dávkou 150 gramů potravin na den by nikdo nepřežil. Vedle chaosu došlo i ke vzepětí občanů, většina chodila do práce, i když zadarmo, aby si zachovala zdání normálnosti,“ popisoval Matyáš Zrno těžko představitelný kolaps společnosti z počátku devadesátých let.
Přírodovědec Václav Cílek pak poukázal na nebezpečnou budoucnost z pohledu klimatických změn a navázal tak na rozhovor pro ParlamentníListy.cz ze začátku roku, v němž upozornil na hrozbu vysušování severní Afriky a Blízkého východu. „Když nastanou dvě suché sezony za sebou, tak ti lidé budou mít hlad a budou se snažit dostat do Evropy za každou cenu, mohou se sem stěhovat desetitisíce, nebo statisíce lidí. Navíc schengenská hranice mezi Řeckem a Tureckem je dost prostupná. Nebezpečí uprchlíků vnímám jako velice významné,“ poznamenal Václav Cílek.
Čína i Rusko využívají tržní ekonomiku lépe než západní demokracie
Věnoval se také vývoji závislosti na fosilních palivech, ropnému zlomu a jeho dopadům. „Očekávám, že do našeho světa se vkrade kvůli cenám ropy nestabilita, a to z Ruska,“ přiznal geolog, že dlouhodobě nízkou cenu ropy vnímá jako velké bezpečnostní riziko, protože státy s jejími nalezišti budou muset své problémy nějak začít řešit. Závěrem své přednášky poukázal na to, kdo je největší ozbrojenou složkou v České republice. „Myslivci. Je jich víc než vojáků a policistů dohromady. To je velká palebná síla. Jakási ozbrojená stráž,“ konstatoval Václav Cílek.
Strategický poradce Petr Robejšek se soustředil na konkurenceschopnost západního modelu. „Po skončení studené války panovalo přesvědčení, že ten vítězný západní model se rozšíří po celém světě. Ale dá se hovořit jen o polovičním vítězství. Autoritativně řízené státy Čína nebo Rusko využívají tržní ekonomiku lépe než západní demokracie, protože autoritativně řízené ekonomiky se nemusí ohlížet na zájmy občanů. Poražený model převzal z toho vítězného, západního modelu to výhodnější,“ podotkl Petr Robejšek.
Finanční sektor se zmocnil nenásilným převratem vlády nad společností
Připomněl také, že model nekonvenčního ekonomického růstu se vyčerpal. „Demokratické vlády simulují neustálý růst tak, že si na něj půjčují, aby občané neztratili pocit, že se mají čím dál líp. Kapitalistický model ztratil s koncem studené války korektiv. A musím zmínit nekrvavý puč z roku 2009, fázi zachraňování bank. Finanční sektor se tehdy zmocnil nenásilným převratem vlády nad celou společností,“ prohlásil Petr Robejšek a kritizoval i paternalistický vztah státu vůči občanům a také mylné domněnky, že nadnárodní organizace jsou schopny řídit společnost efektivněji než národní organizace.
Závěrečné slovo měla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která v přednášce o energetické bezpečnosti a její budoucnosti uvedla, že v současné době přes 80 procent spotřebované energie pochází z fosilních paliv a tento podíl zatím jen roste. „Naše civilizace byla stvořena fosilními palivy a její společenské obrysy a technologické základy nemohou být přebudovány za deset nebo dvacet let. Naše civilizace je na energii závislá. Ale po světě je velmi nerovnoměrně využívána. Dvě a půl miliardy lidí má pro vaření a topení k dispozici jen biomasu,“ konstatovala Dana Drábová.
V roce 2040 budeme potřebovat o třetinu primárních zdrojů více než dnes
Zaujala zmínkou o energetickém otrokovi, což je ekvivalent toho, kolik energie spotřebujeme a kolik lidí by na nás muselo dělat 24 hodin denně a 365 dnů v roce, aby naši spotřebu pokryli. „V roce 2040 budeme potřebovat o 37 procent primárních zdrojů více než dnes. Význam energetická bezpečnost znamená, že energii máme ve správném množství, na správném místě, ve správném čase a za přijatelnou cenu. Trilema energetické současnosti zní: bezpečnost dodávky, sociální přiměřenost a minimalizace vlivu na životní prostředí a přírodu,“ uzavřela šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
