Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
Ve výroční zprávě se dost široce rozepisuje činnost BIS zaměřená proti aktivitám ruské a čínské moci. Nicméně jaké má BIS poznatky o podvratné činnosti zpravodajských služeb spojenců z NATO. Dnes se třeba hodně mluví o tom, že normalizované červené karty používané na protizemanovských demonstracích pocházejí z ambasády USA, protože se tento spojenec snaží svrhnout prezidenta Zemana. Do jaké míry se zajímáte o podvratné působení i těchto zpravodajských služeb?
Zpravodajské služby zemí NATO, tedy spojenců , jsou našimi partnery. A z toho je třeba vycházet.
Hovořím s lidmi, co mají vřelý vztah k putinovskému Rusku, ale i s těmi, co naopak Putina odsuzují. Dělám s nimi rozhovory, ale i oni se mě často ptají na mé názory? Znamená to, že jsem pomocník ruské moci? Kde je ta hranice?
Jste novinář a rozhovory s lidmi – bez ohledu na to, s kým sympatizují a na jaké straně stojí – zcela jednoznačně a logicky patří k vašemu řemeslu.
Kde je hranice, za kterou se člověk stává pomocníkem cizí moci? Je to spíše otázka pro právníka než pro zpravodajskou službu. Nicméně: Pomocníkem, můžete být vědomě, nevědomě, třeba jen tím, že různými vlastními aktivitami dáváte najevo své sympatie. Vhodnější by byla slovo „sloužit“, nebo „služebník“. Tedy, kdy začínáte sloužit cizí moci. Stane se tak, když se cizí moci nějak zavážete, upíšete. Z přesvědčení, z ideologických důvodů, nebo třeba jen za peníze. Jinými slovy v okamžiku, kdy začnete fungovat podle cizích pokynů, stanete se vykonavatelem pokynů nějakého emisara, například agentem řídícího důstojníka cizí rozvědky.
Při cestě po Rusku mě kvůli zmínce o vyfotografování mostu přes Volhu, jehož fotka je na internetu všude k mání, vyslýchala FSB. Dostali ode mě vše, protože jsem chtěl bez větších problémů pokračovat ve vysněné cestě. Fotografie, články, materiály v počítači. Příslušníci FSB se vždy zdvořile zeptali, jestli si to mohou okopírovat. Osobně jsem ale nedostal žádný doklad toho, že se výslech stal. Je to standardní postup?
Ruská FSB je bezpečnostní služba, která má, na rozdíl od nás, výkonné pravomoci. Může tedy předvolávat, vyslýchat, vyšetřovat i zatýkat. Etický kodex, zásady a pravidla, kterými se FSB řídí, nebo má řídit, při kontaktech s veřejností neznáme. Navíc nám nepřísluší hodnotit chování a jednání zahraničních bezpečnostních služeb na jejich domácím území.
Do jaké míry jsou hrozbou tuzemští muslimové či naopak jejich verbální odpůrci třeba na internetu. Mohlo by to vést k nějakému většímu ohrožení?
Čeští muslimové – tedy lidé z české muslimské komunity – respektují naše zákony a nepřejí si vyvolávat střety, násilí a vyhrocené situace. Zdrženlivě a korektně reagují i na různé provokace odpůrců islámu. Bylo by proto nespravedlivé dívat se na ně apriori nepřátelsky a jakkoliv odmítavě.
Psali jsme:
Bojuje někdo z Česka na straně Islámského státu?
Nemáme informace o tom, že by někdo od nás veřejně říkal přátelům, kamarádům, nebo někde v hospodě, že cíleně, vědomě odjíždí bojovat do zahraničí. Do hlavy ale nikomu nevidíte. V případě, že se někdo rozhodne odjet a nikomu o tom neřekne, není způsob jak to zjistit. A navíc, pokud je takový člověk bezúhonný, není z ničeho podezřelý, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku. Klidně může také odcestovat přes třetí stát. Odjede například do Německa, Rakouska, Francie, Holandska a teprve potom zamíří do cílové země. Na otázku kolik občanů České republiky bojuje v zahraničí, zpravodajská služba nemůže veřejně konkrétně odpovídat. Nicméně, nelze garantovat, že by se například v Sýrii - na té či oné straně - neangažoval ani jediný český občan. Jsou to otazníky, kterými se intenzivně zabýváme, zejména v rámci spolupráce s naší rozvědkou a s partnerskými zahraničními zpravodajskými službami.
Bezpečnostní informační služba dělá maximum, aby věděla, zda nějaký radikál, který bojoval v zahraničí, kde získal výcvik a bojové zkušenosti, vstupuje na naše území. Existuje riziko, že by u nás mohl podnikat násilné, teroristické akce. V tomto smyslu je spolupráce BIS s naší rozvědkou a zahraničními partnerskými službami, nezastupitelná a klíčová.
Ptám se proto, že proběhla například kauza s údajnými teroristy napojenými na Jamaat Shariat. ÚOOZ to dovedl až k soudu, nicméně na tiskovce dlouho před tíma je označil za radikály. Pak se u soudu dokázalo jen to, že byli padělatelé. Do jaké míry podobné kauzy s mediálním humbukem, který pak splaskne jako mýdlová bublina, diskreditují činnost zpravodajců a policistů?
Zpravodajské službě nepřísluší jakkoliv hodnotit rozhodnutí soudu, ani práci českých bezpečnostních složek.
Na stole je stále možnost, že bude do Česka přijato k deseti tisícům uprchlíků ze Sýrie? Do jaké míry by to ztížilo vnitřní bezpečnost země?
K uvedenému tématu se již vyjádřila vláda, konkrétně i premiér.
Prezident Zeman si na BIS vždy dost stěžoval. Prý od služby nikdy nedostal nic, co by pro něj bylo podnětné, důležité, určující. Jak vnímáte tuto jeho kritiku?
Otázka vyjadřuje vámi zvolený úhel pohledu. Ve své podstatě je ale motivována vyjádřením prezidenta Zemana. Tedy, s dotazy směřujícími k vyjádření prezidenta Zemana je třeba se obrátit na prezidenta Zemana.
Jak často je v těchto měsících, kdy ohrožení země kvůli konfliktu na Ukrajině a v Sýrii jaksi narostlo, ředitel Lang v kontaktu s Hradem?
Žádná zpravodajská služba na světě veřejně nesděluje s kým, kde, kdy a jak často se její ředitel setkal nebo setkává, nehovoří veřejně o jeho schůzkách, kontaktech a obsahu vedených jednání.
Při demonstracích 17. listopadu létala na prezidenty vajíčka. Miroslav Šlouf tvrdí, že kontarozvědka, protože infiltruje různé skupiny lidí, o možnosti nějakého problému věděla, informovala Hrad, ale ten to nechal být. Doporučení jakého typu dáváte vysokým státním představitelům, když se dozvíte o možnosti určitých nestandardních akcí či činů proti nim namířených?
Vyjádření Miroslava Šloufa zpravodajská služba nebude jakkoliv komentovat. Obecně lze pouze konstatovat, že je třeba precizně odlišit, kde je a kde není působnost zpravodajské služby v demokratickém státě. K práci BIS patří i její spolupráce s policií. Pokud tedy zjistíme, že té či oné osobě něco hrozí, něco se proti ní připravuje a je vystavena určitému riziku, bezodkladně informujeme policii.
Jak moc ztížil bývalý ředitel Růžek BIS život, když ve své knize prozradil pravá jména některých jejích pracovníků?
Knize Jiřího Růžka „V labyrintu zpravodajských služeb“ je věnováno vyjádření ředitele BIS Jiřího Langa. Najdete je na www.bis. cz v kapitole „Aktuální sdělení“, pod titulkem „Ředitel BIS J. Lang o knize J. Růžka …“ Použijte, co uznáte za vhodné. Více se k danému tématu nebudeme vyjadřovat.
Nenapíše ředitel Lang v budoucnosti také nějakou knihu jako jeho předchůdce Růžek? Vede si deník, dělá různé zápisky či něco podobného?
Na dotazy osobní povahy ředitel zpravodajské služby neodpovídá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
