Kabinet chce mimo jiné použít peníze z evropských fondů. Vláda podle dosavadních výroků nehodlá vydávat zvláštní státní dluhopisy, jak to udělal na jaře po povodních na Moravě předchozí kabinet Jana Fischera. Uvažuje naopak o takzvané povodňové dani v podobě snížení slevy na poplatníka o sto korun měsíčně a ročního snížení slevy na dítě o 240 korun.

Koaliční napětí kvůli stovce 

Nečas (ODS), který měl původně k plánu ministra financí na zavedení pravidelné povodňové daně Miroslava Kalouska (TOP 09) výhrady, by na stokorunovou povodňovou daň byl ochoten přistoupit jen na rok. V minulém týdnu si Kalousek a Nečas kvůli sporu v médiích vyměnili ostré výroky.

Na opravy povodněmi poničených silnic a kolejí v majetku státu v Libereckém a Ústeckém kraji vláda navýšila letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o 665 milionů korun.

Menší silnice mají smůlu 

Neposlala ale finance na opravy silnic nižších tříd ve správě krajů, k čemuž ji vyzval mimo jiné i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Na komunikacích v majetku krajů, tedy silnic druhé a třetí třídy, voda v obou krajích způsobila souhrnné škody téměř 2,6 miliardy korun. 

Nečas už také slíbil pomoc zemědělcům, počítá pro ně s přednostním vyplacením dotací. Další pomoc má být prostřednictvím Pozemkového fondu například odkladem splátek nájmu z pronajaté půdy. Pozemkový fond uhradí náklady na odstranění naplavenin na pozemcích ve vlastnictví státu, které jsou kvůli povodním výrazně poškozeny.

Škody utrpěli také zemědělci 

První odhad ministerstva mluví o 150 hektarech takto znehodnocené půdy, což představuje náklady ve výši zhruba čtyř milionů korun. Srpnové přívalové deště a následné záplavy nejvíce zasáhly Liberecko. Tamní zemědělci odhadují škody na více než 100 milionů korun.

Dále čtěte:

Člověk v tísni: Povodně byly ničivější než loňské

John se rozčílil: Následky povodně mají na svědomí ekologové

Foto: Hans Štembera