Váš ideální kandidát do EU?Anketa
Mezi podnikateli a odborníky tato“ revoluční“ myšlenka vyvolala buď zděšení, nebo útrpný úsměv. „Není to nejlepší nápad, pokud by takové opatření bylo provedeno bez adekvátního snížení mezd, znamenalo by to naprostou katastrofu pro produktivitu. A kdyby to bylo provedeno s přiměřeným snížením mezd, pak by sice lidé měli víc volného času, ale moc by si ho kvůli nižšímu příjmu neužili,“ řekl ParlamentnímListům.cz známý ekonom Pavel Kohout. Možná tak vezme radost těm, kteří by kratší pracovní týden uvítali. A podnikatelé s ekonomem souhlasí.
„To je naprostý ekonomický nesmysl, to bychom byli jedinou zemí na světě,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj by si jen Česko samo snížilo konkurenceschopnost své ekonomiky.
Jeden den prostojů až dvě miliardy
I jeden den, kdy se nepracuje, znamená ztrátu pro české hospodářství. A ne malé. Návrhy politiků na zavedení dalšího státního svátku, například Velkého pátku, v parlamentu v minulosti neprošly díky námitkám ekonomů. Varovali, že státní svátky snižují růst ekonomiky především kvůli výpadkům v průmyslové produkci, což způsobuje tuzemskému hospodářství miliardové ztráty. Podle odborníků z hlediska makroekonomiky představuje jeden den v ekonomice rozdíl 1,5 až 2 miliardy korun.
Fotogalerie: - 24. kongres ODS
Psali jsme:
Nápad odboráře by mohl způsobit výpadek až sto miliard korun
Kdyby vypadlo kvůli čtyřdennímu pracovnímu týdnu zhruba dalších dvaapadesát dnů v roce, přišla by česká ekonomika až o sto miliard korun. A to opravdu není málo. „Každý den, kdy se neprodukuje, se hned projeví v hrubém domácím produktu,“ prohlásil podnikatel Karel Havlíček. Poukázal na to, že když se srovnává HDP za čtvrtletí, pod čarou se uvádí pro vysvětlení určitých mezikvartálních rozdílů, že bylo oproti minulému čtvrtletí méně pracovních dnů. Je známo, že výkon ekonomiky mohou kromě volných dnů negativně ovlivňovat i různé kulturní nebo sportovní akce, jako je mistrovství v hokeji nebo ve fotbalu či blížící se olympiáda v Soči.
Odstrašujícím příkladem je Itálie
Šéf Asociace malých a středních podniků nevěří, že takovou věc může někdo myslet vážně. „Ekonomika musí jet na plný plyn. Víte, co znamená pro Itálii, když její firmy jednou v létě na třetinový plyn, protože lidi jsou na dovolené? Dotýká se to nejen její ekonomiky, ale i ekonomik dalších zemí, protože se v té době s Itálií nedá obchodovat, zahraniční firmy nemohou v Itálii nakupovat, čekají dlouho i na potvrzení dodávek. A teď si představme, že česká ekonomika, která je integrovaná poměrně silně v Evropské unii, by zbytku světa řekla: v pátek se k nám nedovoláte, máme volno,“ zamýšlí se Karel Havlíček nad důsledky, co by takový experiment pro českou ekonomiku, která je závislá převážně na zahraničním obchodě, znamenal. Podnikatel je přesvědčen, že zahraniční firmy by dospěly k závěru, že nemají zapotřebí obchodovat s někým, kdo končí práci už ve čtvrtek.
Psali jsme:
Když se zaváděl pětidenní pracovní týden, taky se nic nestalo
Autor myšlenky na čtyřdenní pracovní týden, ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungermann, on-line deníku Týden.cz řekl k problému s vysokou nezaměstnaností, že se „musíme vrátit někdy do doby, kdy se v šedesátých letech zaváděl pětidenní pracovní týden, a zamyslet se nad tím, jestli východisko není čtyřdenní pracovní týden“. To by podle něj samozřejmě vytvořilo prostor pro zaměstnávání více lidí a současně by to znamenalo přerozdělení mezi kapitálem a prací. Je přesvědčen, že zkrácení pracovního týden by nemuselo znamenat snižování mezd, a tím i životní úrovně. „Já myslím, že by se vůbec nic nestalo, že by mzdy neklesly. V šedesátých letech přece také neklesly mzdy, nikdo je nesnížil,“ argumentuje ekonom odborů, když srovnává státní podniky v dobách socialismu se soukromými firmami dnes. Přesto se domnívá, že kdyby se čtyřdenní pracovní týden zavedl postupně, výpadek produkce by se dohonil růstem práce. „Je to otázka pěti nebo šesti let, než se to zavede,“ uvedl.
Při stavu evropské ekonomiky není dobrý nápad ani zavést kratší týden v celé Evropě
Srovnávat rok 1968, kdy byl pětidenní pracovní týden v tehdejším Československu zaveden, s dnešní situací, je podle ekonoma Pavla Kohouta nesmyslné. „Tehdy jsme byli téměř jedni z posledních, kteří jsme měli šestidenní pracovní týden. Tehdy to byla ve světě už běžná věc. Zavést čtyřdenní pracovní týden by šlo jedině za situace, kdyby se to provedlo na celosvětové nebo alespoň celoevropské úrovni, ale to se při stavu evropské ekonomiky nezdá jako dobrý nápad,“ konstatoval ekonom.
My neudáváme tón v integrovaném světě
I podle podnikatele Karla Havlíčka takové srovnání s minulostí značně kulhá. „V 60. letech jsme byli izolovanou zemí, dnes jsme součástí Evropské unie, evropské ekonomiky. Jsme silně vázáni na ostatní země, vždyť český export směřuje z 80 procent do Evropské unie, dost vázané jsou na nás okolní země jako Německo, Polsko nebo Slovensko, a my jsme vázaní na ně. Jak by se dívaly na to, že si tímto způsobem léčíme interní problémy s nezaměstnaností? To by se nám vymstilo,“ upozornil Havlíček.
Navíc pochybuje, že by kratší pracovní týden měl nějaký efekt, pokud jde o snížení nezaměstnanosti nebo zvýšení produkce. „Naopak, jsme součástí Evropské unie, a připusťme i světové ekonomiky, takže by to pro nás byla nedozírná ztráta,“ shrnuje Karel Havlíček. Svět je podle něj tak integrovaný, provázaný, a my v něm rozhodně neudáváme tón, naopak se musíme přizpůsobovat tomu, co se děje kolem nás.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
