Hlavním motivem zpřísnění podmínek pro práci v jiném než klasickém zaměstnaneckém poměru je samozřejmě omezení nelegálního švarcsystému. Nebylo výjimkou, kdy firma připomínala svým osazenstvem spíše spolek živnostníků, lišících se ale od zaměstnance jen tím, že mají vlastní IČO. Zákaz švarcsystému a vysoké pokuty za něj by tento trend měly vymýtit.
Jenže v Česku se nezaměstnávalo pouze formou "spolupráce" firmy s OSVČ, dalším oblíbeným trikem byla i Dohoda o provedení práce. Narozdíl od Dohody o pracovní činnosti, u níž musel zaměstnavatel za pracovníka odvádět zdravotní a sociální pojištění, zde pouze odváděl z jeho mzdy patnáctiprocentní srážkovou daň. A pracovník mohl u jednoho zaměstnavatele odpracovat jen 150 hodin ročně.
Archeologové, neziskovky, firmy. Pro všechny je strop na výdělek komplikací
Po Novém roce je vše jinak. Rozsah práce se zvýšil na 300 hodin ročně, ale přibyla nová povinnost pro zaměstnavatele. Nutnost přihlásit pracovníka ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění a toto za něj odvádět, pokud si vydělá víc než 10 tisíc korun za měsíc, postavila prý tuto formu výdělku v mnoha případech z kategorie "oboustranně výhodné" do "zbytečné a málo využívané". Pro organizace, vzhledem k povaze své činnosti často využívající sezónní pracovníky, je pak Drábkova revize pracovněprávních vztahů vyloženě nepříjemná. Stejně jako pro jejich pracovní sílu.
"Je mi opravdu líto našich zkušených brigádníků. V archeologii není snadné naučit člověka správně provádět činnost, která vypadá jako běžné zemní práce, je však mnohem preciznější," říká pro ParlamentníListy.cz ředitel plzeňské archeologické společnosti Zip,o.p.s. Radek Široký. Od toho se v archeologii odvíjí i ceny manuální práce, kdy zkušený prověřený kopáč je vědci v terénu vysoce ceněn. Pravděpodobnost, že svojí činností nějakou památku ukrytou v zemi poškodí je minimální, dokáže také instruovat méně zkušené kolegy.
"Takový člověk si u nás vydělal, bylo třeba hlídat pouze hodiny, které odpracoval, abychom neporušovali zákon. Nyní ale musíme pracovníky rotovat, aby si nevydělali víc jak 10 tisíc korun. Což je pro nás poměrně náročné na organizaci. Pořád je to ale výhodnější, než kdybychom museli každého pracovníka po vykonání práce za deset tisíc přihlásit u pojišťovny a na sociálce a po měsíci je pak znovu odhlašovat. Na to bychom museli zaměstnat minimálně jednoho člověka, který by měl na starost pouze toto," říká šéf neziskovky, zabývající se ochranou kulturního dědictví.
Komunitní pracovnice: Nezaměstnaní jsou v pasti
Nejde prý však jen o negativní dopad na něj a jeho firmu. Plzeňští archeologové totiž velmi často pracují v regionech západních Čech, kde se to jen hemží oblastmi s extrémně vysokou nezaměstnaností. Široký uvádí příklad aktuálního výzkumu kláštera v Teplé. Zdejší kraj trpí vysokou nezaměstnaností a archeologický výzkum je tak jednou z mála příležitostí, jak si místní mohou slušně přivydělat. "Deset dočasných pracovních míst na pár měsíců znamená v tomto regionu opravdu hodně. Jenže pro nás je opravdu problém přesně počítat, kolik mají ti lidé aktuálně vyděláno. Na to bych musel na každý výzkum nasadit sekretářku," vysvětluje Široký problémy, které prý musí pocítit všechny firmy, využívající sezónní pracovníky.
Slova plzeňského archeologa potvrzuje i ředitelka občanského sdružení Český Západ, působící jen pár kilometrů od kláštera v Teplé. Pro klienty komunitního centra v Dobré vodě budou následující měsíce poměrně složité, sezónní zaměstnávání se zkomplikuje i pro ně. "Zatím jsme tento problém nepocítili naplno. Počítáme s tím až na jaře, nabídky od firem shánějících sezónní pracovníky přicházejí až okolo března," řekla ParlamentnímListům.cz ředitelka občanského sdružení Soňa Vašíčková. Jejich klienti prý musí počítat se sníženou možností výdělku. Dopad Drábkovy reformy tak paradoxně v rozporu s koncepcí vlády tvrdě dopadne právě na obyvatele sociálně vyloučených lokalit, kteří tvoří drtivou většinu klientů Českého Západu. Ale to není vše.
Od dubna povinně placená lékařská prohlídka. I pro dohodáře
Aby pastí na dlouhodobě práci hledající osoby nebylo mnoho, zpřísnění dohod jde ruku v ruce s rok starým nařízením, které zapovídá dříve možný přivýdělek do čtyř tisíc korun k podpoře v nezaměstnanosti. "U dohod o provedení práce jde veškerá administrativní zátěž na nás. My totiž klienta pouze přiřadíme na určenou práci u odběratele našich služeb. Kokrétně v dobrovodské komunitě to využívalo minimálně třicet našich klientů, které nikdo nezaměstná. My tvoříme jakousi garanci, ručíme za ně a hodně dělá naše jméno, pro odběratele jsou naše služby výhodné. Teď naši klienti tu možnost pracovat z velké části ztrácejí," vysvětluje situaci Vašíčková.
Český Západ si speciálního administrativního pracovníka může dovolit jen těžko. Podle ředitelky by se sice dala situace zvládnout jednou úřednicí pracující na půl úvazku, ale i to je v případě komunitního centra komplikované. Počet zakázek od firem hledajících pracovníky v průběhu roku velmi kolísá.
Další komplikaci pro lidi pracující na dohodu pak má stát ještě v záloze. Od dubna totiž začne platit povinnost vstupní lékařské prohlídky u všech typů práce na dohodu. Není třeba dodávat, že nutnost takovou prohlídku zaplatit z kapsy uchazeče o práci jeho motivaci jít vůbec pracovat značně sníží. Zvlášť když si může být stoprocentně jist tím, že nad deset tisíc mu nikdo vydělat nedá. O skutečnosti, že příjemcem peněz z kapes nezaměstnaných bude přesně opačná sociální vrstva české společnosti, tedy lékaři. Jenže český občan si dokáže poradit, ať už mu vládne kdokoliv.
TÉMA: Nezaměstnanost
Kudy ven? Možná Příkazní smlouvou
Miroslav Hájek , šéf brněnské neziskovky AGAPO, pomáhající stejně jako Český Západ zprostředkovat práci hůře zaměstnatelným osobám, rovněž nespatřuje změnu podmínek pro dohody o provedení práce jako rozumné řešení. "Nutno ale říci, že ačkoliv je omezení na deset tisíc u těchto dohod značně limitující, onen pracovník pořád může mít příjem vyšší než životní minimum. Omezení dohod znamená samozřejmě slušnou anabázi mimo jiné i v daňových přiznáních a jednání s finančním úřadem. Ale existuje přesto jiná cesta," radí Hájek.
Dočasným řešením tak podle něj může být fakt, že účinnost nového Občanského zákoníku je v určitých pasážích posunuta. "Stále tak platí tzv. Příkazní smlouva. Ta ukládá jedné straně povinnost obstarat věc nebo vykonat určitou činnost. Ve smlouvě se pak může, ale nemusí za tuto činnost sjednat odměna. Zajímavé je, že příkazní smlouva vychází z Občanského zákoníku, a tak stojí úplně mimo pracovní právo. Samozřejmě nemůže jít o nějaké horentní sumy, ale třeba sezónní výkopové práce bych si pod tím představit dovedl," řekl ParlamentnímListům.cz Hájek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí výše uvedený negativní efekt omezení dohod na zaměstnávání osob ze sociálně vyloučených lokalit zatím nevnímá. Na posuzování dopadů novely Zákoníku práce je prý zatím příliš brzo. "Zpojistnění odměn z dohod o provedení práce od stanovené výše (nad 10 000 Kč měsíčně) souvisí se zvýšením dovoleného rozsahu práce v kalendářním roce (až 300 hodin)," argumentuje vedení resortu. Výjimky pro osoby s obtížnou zaměstnatelností, popřípadě přímo neziskovky zprostředkovávající práci v sociálně vyloučených lokalitách také v plánu nejsou. Neutěšený stav, na který někteří lidé z neziskového sektoru poukazují, tak bude trvat i nadále.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
