"Je dobré si uvědomit, že zatímco bezpečnost potravin je v přímé působnosti legislativy EU, jejich kvalita je stále v kompetenci členských států. Z toho vyplývá, že se kvalitou potravin můžeme v evropském parlamentu efektivně zabývat pouze tehdy, když má přesah do bezpečnosti občanů. Laicky řečeno, marmeláda, ve které jsou namleté střepy, je v naší působnosti, ale marmeládu, ve které je málo jahod, musí řešit instituce členské země,“ řekl Poc ParlamentnímListům.cz.
Český zákazník preferuje cenu, ne kvalitu. Podle toho to v obchodech vypadá
“Když se zeptáte v anketě spotřebitelů, obvykle tak asi dvě třetiny odpoví, že preferují při svém rozhodování kvalitu. Skutečný nákup pak ale probíhá jinak a spotřebitel preferuje cenu. Platí to sice víceméně napříč Evropou, ale na českém trhu je cenová preference opravdu silná," vysvětlil Poc. "Proto je také náš trh pod tlakem levných výrobků, které si dokonce řetězce někdy nechávají vyrábět na míru. No a jestliže je touto mírou cena, pak je logicky kvalita v pozadí. Můžeme se bavit o možných řešeních a jejich silných a slabých stránkách, ovšem na konci té debaty bude vždycky spotřebitel, který si buď přečte nebo nepřečte informaci na obalu a nějak se na základě toho rozhodne.“
Přes veškerou osvětu médiích ovšem lidé nakupují nekvalitní potraviny zas a znovu. “Je nutné posílit a usnadnit činnost příslušných národních kontrolních institucí a rozumnou míru standardizace. Polistopadový vývoj byl spíš proti tomu, protože každá kontrola nebo snaha o zavedení standardů byla médii i některými politiky okamžitě interpretována jako útok na svobodu podnikání. Jenže spotřebitel se snadno může ocitnout v situaci, kdy není schopen sám podvod odhalit, nebo když ho odhalí, už je pozdě měnit nákupní rozhodnutí. Nyní už začíná být všem jasné, že když dovedeme do extrému svobodu obchodních řetězců a výrobců, může to znamenat ohrožení práv spotřebitele," podotýká Poc.
- TÉMA: Vejce
Kauza vejce? Za tu nemůže EU
"Hlavně bychom měli vědět, o čem se vlastně bavíme," říká ParlamentnímListů.cz Poc ke kauze drahých vajec. "Normální kancelářský papír rozměru A4 má plochu 624 cm2. Slepice v klecových chovech trávily celý život v klecích o ploše 550 cm2, to je prostor, který dostanete když stránku zkrátíte o tři a půl centimetru. Směrnice, o které se zmiňujete, zvětšuje rozměr klece na 750 cm2 a byla schválena v roce 1999. Důvod je tedy myslím zřejmý a to, že kterýkoli chovatel měl dost času na změnu, je jasné také."
Cena vajec placená spotřebitelem se podle něj skládá z několika částí - z 35-40 % jde o náklady na krmivo, 10-15 % je cena nosnice a klece. "Jestli si zavedení směrnice vynutilo nějakých 10 % zvýšení celkové ceny, tak je to hodně, osobně si myslím, že to bylo méně. Jenže jsou tu ještě marže. Producent si vezme tak 10 %, ale marže prodejce byla i před krizí druhý nejvyšší náklad, tak 20-25 %. I kdybych uvažoval o snížení kapacity chovů kvůli zvětšení klecí, tak pokud byla nákupní cena vajec před "krizí" někde kolem 1,5 Kč, po krizi mohla vzrůst maximálně tak na 2,2 Kč. Nikde nevidím ani jeden důvod, aby vejce stálo pět nebo dokonce sedm korun," zdůraznil.
V Německu cena vajec nijak závratně nevyskočila, celá potíž je proto podle něj v tom, že si čeští prodejci zvýšili marže někam ke stu procent. "A marže českých prodejců opravdu nejsou předmětem rozhodování Evropského parlamentu,“ podotkl Poc.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Hana Čechová
