Budoucí prezident Miloš Zeman nejnověji upozornil na to, že ne každý si uvědomuje, že Česká republika platí jenom rostoucí úroky, ale samotný státní dluh vůbec nesplácí. Proto se rozhodl založit takzvaný prezidentský fond, kam by všichni přispívali na splácení státního dluhu. Sám hodlá přispívat pravidelně měsíčně třetinou svého platu, který bude pobírat ve výši 186 300 korun hrubého.
Podle příští hlavy státu teď každý obyvatel České republiky dluží 160 tisíc korun, proto minimální vklad bude stejně vysoký. „Protože tím vykoupíte z dluhového otroctví jednoho člověka,“ vysvětlil to Miloš Zeman. „Teď si představte, že v tom prezidentském fondu mohou být i další a jistě bohatší donátoři,“ dodal budoucí prezident s tím, že je chce oslovit přátelsky. Uvedl, že generální ředitelé ČEZ a bank mají příjmy asi desetkrát vyšší než prezident.
Pozitivem bude tlak na vládu, aby stát tolik nezadlužovala
„Prezident chce dát najevo, že by se ten dluh měl zaplatit a že by určitě neměl růst. Když se na jeho splácení budou lidé skládat, pak se bude hůř vysvětlovat, že má být ohromný deficit. Bude to určitý tlak na vládu, aby nezadlužovala stát víc, než je nezbytné. To je pozitivní. Ale ta jeho výzva směřuje částečně k tomu, aby bylo zavedeno progresivní zdanění,“ říká pro ParlamentníListy.cz lékař Roman Šmucler, jenž už léta velice úspěšně podniká především ve zdravotnictví, ale vlastní i firmy zaměřené na obchod, medicinská školení a výrobu kosmetiky.
Psali jsme:
„Miloš Zeman nám tak pod čarou říká, že buď každý podnikatel dá 160 tisíc za každého jednoho občana České republiky, nebo asi nezbyde nic jiného, než to těm podnikatelům nařídit formou daní. Takže podnikatel, co má tisíc zaměstnanců, může dát 160 milionů, nebo ve druhé fázi musí počítat s tím, že mu je stát stejně vezme formou daní. Buď to půjde takzvaně dobrovolně a když se ty peníze nenajdou, tak to půjde povinně,“ domnívá se Roman Šmucler, že záměr budoucího prezidenta je jen předstupněm před zavedením progresívního zdanění.
Gesto, které neřeší plýtvání, korupci a neschopnost vybrat daně
Dobrovolný příspěvek na splácení státního dluhu by do prezidentského fondu v současné situaci zcela jistě nedal majitel agrochemického holdingu Agrofert a třetí nejbohatší český občan Andrej Babiš. „Je to jen gesto, které neřeší zásadní problémy našeho rozpočtu, a to je neschopnost vybrat DPH, zbytečné plýtvání peněz na věci, co nepotřebujeme, a korupci,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Andrej Babiš.
Právě na myšlence boje proti korupci založil občanskou iniciativu ANO 2011, která transformovala na politické hnutí, jehož předsedou byl Andrej Babiš také zvolen. „Platím velké daně, sociální a zdravotní pojištění, ale bohužel potom poslouchám po hospodách, kdo naše peníze krade. Takže další solidaritu lze určitě očekávat až potom, až někdo v tomto bordelu udělá pořádek,“ vysvětluje Andrej Babiš, že za nynějšího stavu české společnosti nemíní státu odevzdávat víc, než musí.
Podnikatel prospěje tím, když dá práci více lidem
O příspěvku do prezidentského fondu neuvažuje ani Roman Šmucler. „Já to mám tak, že všechny peníze, které vydělám, věnuji tomu, abych rozvíjel podnikání a dával lidem nová pracovní místa. Myslím si, že tím úplně nejvíc prospěju, když budu zaměstnávat co nejvíc lidí. Tohle považuji spíš za úkol podnikatelů, než aby spláceli státní dluh,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Roman Šmucler.
V souvislosti s progresívním zdaněním pak poukazuje na to, že hodně záleží, jak člověk s penězi nakládá. „Jestli někdo takřka sto procent vydělaných peněz jako já vrátí do podnikání, tak stát skoro nic nevydělá, když mu zvýší daně. Takový člověk jenom zaměstná méně lidí, takže bude víc nezaměstnaných. Ale u lidí, kteří vydělávají velké peníze jako zaměstnanci, nebo je vydělávají tak, aniž by je investovali zpátky, jen je dají do spotřeby, ten efekt pro stát samozřejmě je,“ podotýká úspěšný podnikatel.
Kalouskova složenka pěkně bobtná i za vlády rozpočtové odpovědnosti
Za připomenutí stojí, že před volbami v roce 2010 rozesílal místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek do domácností složenky na 120 tisíc korun jako připomenutí státního dluhu rozpočteného na každého občana. Pikantní na tomto vzkazu voličům bylo už to, že třetinu tohoto dluhu stát stihl vytvořit za pouhé tři roky od chvíle, kdy se právě Miroslav Kalousek stal v roce 2007 poprvé ministrem financí.
A vláda rozpočtové odpovědnosti, jak o sobě zpočátku s gustem mluvili členové kabinetu Petra Nečase, nejenže zadlužování nesnížila nebo alespoň nezastavila, ale za dva a půl roku ho zvýšila o další třetinu. Český státní dluh byl koncem minulého roku sedmý nejmenší v Evropě. Přesto patří k deseti státním dluhům, které rostou v posledních letech nejrychleji. Zda s těmito fakty něco udělá prezidentský fond, nebo se stane jen pouhým gestem hlavy státu, lze ovšem jen stěží odhadnout.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
