Na úvod dostal Nečas dotaz, co jej napadlo, když meteorologové zveřejnili varování před návratem povodní. „Přemýšlel jsem nad konkrétními lidmi,“ ujistil premiér. Pak zopakoval varování, že v jižní části země je půda nasycená a i srážky, které nejsou nebezpečné, mohou způsobit katastrofu.
„Vltavská kaskáda udělá vše proto, aby zamezila povodním, ale úplně to nedokáže,“ upozornil premiér. Podle něj je rovněž třeba, aby se chovali zodpovědně občané. Podle něj totiž značná část obětí povodní byla důsledkem lidské neopatrnosti. „Nejde jen o sjíždění řek, ale i o to, že se lidé chodí dívat až blízko k řece a vodí tam dokonce i děti. I to jsem viděl,“ uvedl Nečas.
Ten následně na dotaz moderátora Václava Moravce prozradil, že v oblasti počasí není úplně nepopsaným listem. „Z meterologie jsem skládal zkoušku a mám ji za jedna. Jako Nečas jsem jinou známku dostat asi ani nemohl,“ pousmál se premiér.
Pak se jej Moravec vyptával rovněž na jeho názor na globální oteplování a vliv člověka na něj. Rozhodným odpůrcem této teorie je například bývalý prezident Václav Klaus, Nečas se však odmítl vyjádřit kategoricky. „Jsem zastáncem racionálního přístupu,“ ujistil s tím, že současná zvýšená četnost povodní ještě nemusí znamenat nic alarmujícího, protože i v historii se střídala období častějších, anebo naopak méně častých záplav.
Fotogalerie: - Nečas v OVM
Ožehavým tématem posledních dní je otázka preventivních protipovodňových opatření, s čímž souvisí i problém zastavování ploch u řek. Podle premiéra o těchto věcech rozhodují obecní zastupitelstva a nesouhlasil ani s námitkou moderátora Moravce, že vláda může na radnice tlačit.
„Představa, že vláda bude šesti tisícům obcí diktovat, kde se má stavět, je absurdní,“ myslí si premiér. Obce podle něj musí o těchto věcech rozhodovat samy, ale také za to pak nesou odpovědnost a ony musí vysvětlit lidem, proč se někde stavět nemůže.
Psali jsme:
Protipovodňová strategie se však prý chystá i na vládní úrovni. „Základem budou resortní analýzy, které se poté pokusíme zintegrovat do nějakého uceleného dokumentu,“ slíbil Nečas.
Moravce pak zajímalo, zda se na kvalitě protipovodňových opatření nemohly podepsat i rozsáhlé vládní škrty, které se dotkly i Českého hydrometeorologického ústavu. To však premiér důrazně odmítl. „Úspornými upatřeními prošla celá státní správa, ale trvali jsme na tom, že těmito opatřeními nesmí být dotčena tato prvořadá priorita Českého hydrometeorologického ústavu. Byla, je a zůstane absolutně nedotčena,“ ujistil rozhodně.
Pak připomněl, že na boj s povodněmi jeho vláda dala mnohem více prostředků než kabinety předchozí. „V letech 2007- 2013 to bylo téměř patnáct miliard. Tempo investic do protipovodňových zábran se výrazně zvýšilo,“ ujistil.
Odrazil i námitky, že některá rozhodnutí při boji s povodněmi byla nekvalifikovaná. „Všechna opatření jsme dělali na základě názoru odborníků. Samozřejmě, že následně musí být přijato autoritativní politické rozhodnutí, ale vždy to vychází z odborného podkladu,“ tvrdil premiér.
Obnova po záplavách a její financování vrací do hry otázku „povodňové stokoruny“, která se objevila jako příspěvek daňových poplatníků po povodních v roce 2010. „V roce 2011 jsme museli uspořit 78 miliard a řešit povodně. Proto jsem souhlasil s nápadem financovat obnovu povodňovou stokorunou, ale také jsem prosadil, že ta povodňová stokoruna bude jen na jeden rok, protože jsem si skutečně myslel, že v budoucnu musí být povodňové škody řešeny rozumným hospodařením se státním rozpočtem,“ řekl k tomu premiér. Ten navíc slíbil, že vláda bude schopná lidem pomoci, a to i za dodržení rozpočtových limitů, ke kterým se zavázala.
„Prosadíme strategický plán mít deficit HDP pod třemi procenty. Ale pomůžeme lidem, pošleme jim peníze. Vláda vnímá strázně lidí a pozorně hledá opatření, která by jim pomohla. Nenecháme lidi na holičkách,“ ujistil premiér.
Uvědomuje si prý, že některé skupiny byly postiženy nadstandardně, zejména pěstitelé zeleniny. „Ministerstvo zemědělství přijde s konkrétním programem, nejspíš hned na středečním jednání vlády,“ přislíbil.
Podle premiéra bude nejlepší, když budou na obnovu užívány státní peníze. Jiné, například i peníze z evropského fondu solidarity, jsou podle něj „dlouhé peníze“, které by při nejoptimálnějším průběhu čerpání byly k dispozici až zhruba na přelomu roku. „Ale vláda může lidem pomoci bezprostředně,“ řekl Nečas.
Ten se na konci pořadu ohradil proti slovům prezidenta Miloše Zemana, který jej kritizoval za to, že během povodní „zbytečně“ létal nad postiženými oblastmi helikoptérou. „Jsem premiérem tři roky a za tu dobu jsem v helikoptéře seděl poprvé,“ uvedl k tomu Nečas.
Pak uvedl, že pro něj bylo nesmírně užitečné mít možnost se během hodiny seznámit se situací na postižených místech. Rozhodně se prý nejednalo o to, že by se záchranářům „pletl pod nohy“, jak tvrdil prezident.
„Já považuji za nesmírně důležité vidět ty škody, mluvit s lidmi, dostat informace přímo od starostů,“ řekl k tomu Nečas. Díky tomu prý například zjistil, jak zásadním problémem jsou sesuvy půdy. Informoval o tom prý krizový štáb, který již nyní přemýšlí, jaká přijmout opatření, aby se sesuvům zabránilo.
-
TÉMA: Povodně
Psali jsme:
autor: jav
_profil_top.jpg)
