Ovšem začněme více po pořádku. Zmiňovaný Wiliam White, který například jako jeden z mála předpověděl předchozí finanční krizi, také varuje, že kvantitativní uvolňování financí v Evropě selže a může tím následně destabilizovat celý světový finanční systém. Vše je o to závažnější či aktuálnější, že tento týden ve čtvrtek Evropská centrální banka předložila program nákupu státních dluhopisů. Co s tím? Ani profesor ekonomie Milan Zelený v tom nevidí příliš pozitiv – spíš naopak.
Psali jsme:
Jak podle vás dopadne konflikt na Ukrajině? (anketa běží od 24.1.2015)Anketa
"Především, nákup dluhopisů představuje tisk nových peněz, které jdou do velkých bank a končí v rezervách, fondech a spekulacích na burze, kde vedou k inflaci burzovních cen. Tyto peníze tedy nenacházejí cestu do reálné ekonomiky, zadlužují rozvojové banky, které kupují americký dluh, a zadlužují americký stát. Předpokladem je ale budoucí ekonomický růst, který zatím stále nepřichází. Americká ekonomika je vlastně jediná, která vykazuje dočasný, nízký růst ve smyslu: Mezi slepými je jednooký králem," vyjádřil se k tomuto tématu pro ParlamentníListy.cz Zelený.
Růst HDP může pokračovat. Ale pouze dočasně. A pak..?
Připomněl, že v kvantitativním uvolňování již ale léta pokračuje Japonsko. Proto se zřejmě na to chystá i Evropská unie. "Tak je ale celý svět zatažen do gigantických státních intervencí, ze kterých není cesta ven. Proto se i americká FED stále rozpakuje co dál a jak. Růst hrubého domácího produktu (HDP) totiž může, ovšem jen dočasně růst bez vlivu na zaměstnanost a platy. Ve Spojených státech tak asi i proto nastává relokalizace, tedy návrat globálních společností, které odešly, zpět do USA," popsal současný stav dál ekonom. Za upozornění však stojí fakt, který zmínil – tedy že růst HDP zatím může pokračovat – ale jen DOČASNĚ. Otázkou tedy je, co bude potom.
Psali jsme:
Nicméně – vraťme se ještě k slovům Williama Whitea. Ten totiž též naznačuje (podobně jako o tom hovoří delší čas v řadě komentářů i pro ParlamentníListy.cz Milan Zelený), že by nadcházející krize, kterou předvídá, mohla být ještě horší, než byla ta v roce 2008. Pokud tomu je tak, ozývá se jako varování stále zřejmě ale málo hlasů – anebo jim není přisuzována váha, kterou by měly dostat.
Úpadek tradiční makroekonomie?
"Je ale zcela irelevantní jestli krize skončila nebo ne. Probíhá dlouhodobá transformace a relokalizace, která vede k restrukturalizaci ekonomiky. Pomalu se tento trend začne projevovat ve všech podstatných ekonomikách. Kvantitativní uvolňování s tím nemá nic společného - není faktorem kauzálním, ale pouze souběžným. Nepochopení příčin, tedy toho, co se děje a proč, je základním nedostatkem simplistických monetárních intervencí. A zmatení příčin a následků je znakem úpadku tradiční makroekonomie. Ani USA s kvantitativním uvolňováním ještě neskončilo. Co bude s dluhem, co s nevyhnutelnou inflací, jakmile se peníze dostanou do reálné ekonomiky? Konečný den zúčtování ještě nepřišel," domnívá se Zelený.
Konečný den zúčtování jednou skutečně přijde...
A to je právě věc, na kterou upozorňuje také expert OECD White. Je totiž zřejmé, že donekonečna se zřejmě den, v kterém bude nutno zúčtovat, vyrovnat dluhy, odkládat nepůjde. Co přijde potom?
"Odkládání dne zúčtování je zároveň odkládáním restrukturalizace ekonomiky. Tedy dá se to nazvat též deglobalizací, relokalizací, regionalizací. Svobodný trh byl tak zásadně deformován a degradován, že není schopen vysílat spolehlivé signály a kontext pro spolehlivé ekonomické rozhodování podniků a podnikatelů. Nakonec se však svobodný trh musí prosadit, spolu s transformační ekonomikou relokalizace. Růst produktivity práce, inovativní technologie a nové podnikatelské modely nakonec smetou éru státních intervencí a finančních machinací," vidí přece jen poměrně pozitivně budoucnost Milan Zelený.
Psali jsme:
Podle Whitea, který nyní působí také jako poradce německé kancléřky, měnové války zasáhly celý svět a není jasné, kam až to může zajít. Elasticita je ještě více přepnuta než v roce 2008 před velkou recesí a kombinovaný veřejný a soukromý dluh je ještě o 20% vyšší.
Ozývají se ale i výrazně chmurnější prognózy vývoje
Pravdou však je, že dluhy světa již nabraly takových rozměrů, že si reálně nikdo nedokáže představit, jak by mohlo být možné je splatit. A tak se objevují i jiné – a velice zlé a fatální – prognózy či varování. V České republice o tom hovoří třeba politolog Oskar Krejčí, americký novinář zde působící, Erik Best i někteří politici. Ti všichni poukazují na to, že by otázku dluhů nakonec mohla vyřešit válka. "Musíme umět odpouštět a pracovat s dluhy," řekl na jedné ze svých přednášek studentům Západočeské univerzity v Plzni také například ekonom Tomáš Sedláček. Připomněl, že Evropa už desítky let nezažila válku, a tak je značné nebezpečí, že by se mohl někomu jevit ozbrojený konflikt jako reálný, i když "krvavý reset", o kterém se hovoří jako o nutnosti. "Situaci zcela změnil. Vyřešilo by se zadlužování i ekonomika, ovšem za strašlivou cenu," varoval Sedláček před tím, kam až by lidstvo mohly dluhy dovést.
Psali jsme:
autor: Alena Hechtová
