Drsný recept na vyrovnaný rozpočet: Rušení státních úřadů, propouštění...

Dlouhodobě kritizujete státní dluh České republiky. Tvrdíte, že lepší situace lze docílit přijetím ústavního zákona o rozpočtové kázni, co by to vlastně pro politiky a lidi znamenalo?

Pro politiky by to znamenalo nemožnost vytvářet meziroční deficity státního rozpočtu a nutnost velmi rychle se začít zabývat hledáním úspor, které by vedly k trvalému, a to zdůrazňuji, k trvalému snížení výdajové stránky státního rozpočtu. Politikům Svobodných by to samozřejmě nečinilo žádný problém, ale pro některé politické strany, jejichž program je založen na permanentním zadlužování současných i příštích generací, by to byla katastrofa. Lidem by to přineslo nižší daňové zatížení nyní i v budoucnosti stálým zmenšováním dluhové služby, možnost lépe plánovat svou finanční budoucnost a spoléhat se více na sebe než na paternalistický stát a nepředvídatelné rozmary politiků.

Jak tedy dosáhnout vyrovnaného rozpočtu?

Na rozdíl od většiny politických stran převážně snížením výdajů státního rozpočtu. Tedy, zrušením několika ministerstev, zrušením minimálně čtyřiceti zbytečných státních úřadů a agentur, propuštěním několika tisíc jejich zaměstnanců, zrušením příspěvků stavebního spoření, zrušením takzvaných investičních pobídek, ukončení dotací MHD a Českým drahám, zavedení školného na vysokých školách a dalších skutečných úspor. Na straně příjmů pak například zrušením přimíchávání biosložek do paliv, vedoucí k jejich zlevnění a většímu prodeji. Obrovským finančním přínosem by pak bylo vystoupení z Evropské unie.

Často se objevují takzvané „konspirační teorie“. Jedná se například o sílící moc bank i Evropské unie. Jakou zkušenost s takovými teoriemi máte a na co by si lidé měli dát pozor?

Konspirační teorie mají jednu zásadní vadu. Předpokládají totiž, že je možno z jednoho místa a několika málo lidmi plánovat, řídit a ovládat miliardy lidí. Bylo teoreticky prokázáno a empiricky dokázáno, že to naštěstí není možné. Kdyby tomu tak bylo, existoval by stále Sovětský svaz či jiné velkoříše a pěkně by prosperovaly. Ano, existují skupiny lidí po celém světě, které se pokoušejí o to dosáhnout co největšího vlivu, ale nikdy se jim to nemůže podařit. Nebezpečí spíš vidím v záměrné a postupné erozi základních občanských práv a svobod lidí vládami států a nadstátních organizací jako je Evropská unie.

Již léta předseda Svobodných Petr Mach kritizuje Evropskou unii a její fungování. Od mnoha půjček státům s problémy přes euro až po Lisabonskou smlouvu a další nařízení, která podle něj svazují svobodné jednání jejích členů. Je podle vás řešením odstoupení České republiky z Evropské unie?

Ano, je. Po přijetí Lisabonské smlouvy a po dalším vývoji v Evropské unii a v eurozóně ho vidím jako nejlepší možné. Konec konců, do vstupu do EU jsme také existovali, nevidím tedy důvod, proč by tomu mělo být jinak i po našem vystoupení. Jsem toho názoru, že by pro Českou republika byla schůdná cesta, jakou zvolilo Norsko a Švýcarsko. Tedy spolupracovat s EU byť za cenu výpalného jako platí obě tyto země. Vyšlo by to levněji. Je totiž nutno porovnat veškeré náklady, které nám plynou z členství v EU, nejen naše roční platby. Zbavili bychom se faktického protektorátu z Bruselu. Tím mám na mysli přijímání nesmyslných direktiv Evropské komise do našeho právního řádu.

V čem tedy tkví největší problém Evropské unie?

V samotné její podstatě. Od počátku je to projekt zásadně zaměřený proti svrchovaným státům, proti osobní svobodě jednotlivce. Slouží k uskutečňování naprosto nesmyslné, zhoubné a neuskutečnitelné myšlence nadnárodního státu v Evropě. Státu řízeného nikým, nevolenými komisaři a úředníky směrem, který oni považují za nejlepší a o kterém je nepřípustné diskutovat. Tedy podle hesla: Kdo nejde s námi, jde proti nám. Stále více zřetelný a vnímaný deficit demokracie v EU není náhoda nebo vedlejší nechtěný produkt procesu integrace. Je záměrně vytvářený. Popření demokratických způsobů vlády je cílem eurovládců.

Jak se díváte na daňovou politiku, vaše strana by ráda některé z nich zrušila a daň z příjmu snížila, proč a pomůže to doopravdy?

Daň z příjmů fyzických osob nechceme snížit, ale úplně zrušit. A spolu s ní i 130 výjimek z této daně. Ty sloužily ke kupování hlasů různých skupin voličů. Najednou by byl konec předvolebnímu nadbíhání voličům a jejich uplácení výjimkami. Danění práce a iniciativy lidí rozhodně nevede k prosperitě. Místo boje proti daňovým rájům chtějí Svobodní daňový ráj vytvořit v České republice pro její občany.

Daně, které sotva vynesou více, než stojí jejich výběr, jsou naprosto nesmyslné a o jejich zrušení není třeba moc přemýšlet. Pro Svobodné jsou zcela nepřijatelné daně z majetku, tedy neustále znovu a znovu zdaňování něčeho již zdaněného. Proto navrhujeme zrušení daně z nemovitostí. V principu jsme spíše pro daně nepřímé - DPH a spotřební daně - , než pro přímé. DPH navrhujeme jednotnou na všechny druhy zboží a služeb. Její výše by se mohla být někde kolem šestnácti procent.

TÉMA: DPH

Jaký je váš recept proti korupci v České republice?

Je třeba si nejdříve uvědomit, co je základní příčinou korupce. Tou je přerozdělování peněz jinými lidmi než těmi, kteří je vydělali. K rozhodování o penězích daňových poplatníků jsou politici a úředníci přímo magicky přitahováni. A příležitost dělá zloděje. Recept Svobodných je jednoduchý. Minimální, spravedlivý a efektivně fungující stát.

Snížení přerozdělování hrubého domácího produktu státem, z toho plynoucí zmenšení objemu státního rozpočtu, a to na obou stranách, tedy příjmů i výdajů. Zrušení všemožných dotací jako skvělého podhoubí pro korupci všeho druhu. Jiná cesta nikam nevede. Argumentace výměnou lidí za lepší, mravnější, neobstojí. Lidé jsou lidé a ne andělé. Rovněž další a další úřady na kontrolu a dohled jsou slepou uličkou. Kdo bude kontrolovat je? Úřad na kontrolu kontrolorů?

Navrhujete také, aby si zaměstnanci se zaměstnavateli mohli mezi sebou vytvořit smlouvu, jakou chtějí. Proč by to mělo být pro stát výhodnější?

Pro mne je nejdůležitější, aby to bylo výhodnější pro lidi a firmy. Aby si každý člověk a každá firma mohli sami určit způsob spolupráce. Úloha státu, ale spíše práva než státu, by měla spočívat v tom umožnit jim to a garantovat vymahatelnost tohoto práva a ne je kriminalizovat, jak se děje dnes například u takzvaného švarcsystému. K oživení ekonomiky zásadně přispěje zpružnění trhu práce a ne všemožné dotování neschopných. Tím mám na mysli kurzarbeit - už samo to slovo je příšerné - kdy stát, tedy současně vládnoucí i nevládnoucí politici, chtějí platit firmám za udržování zbytečných pracovních míst. Otřesné, je ve vládě vůbec nějaký ekonom? Pokud ano, podle mne by měl vrátit diplom.

Mezi radikální kroky k uskutečnění propagujete i zrušení úřadů práce s tím, že zbytečně čerpají peníze z rozpočtu a kazí činnost pracovních agentur. Jak by ten systém měl tedy fungovat?

Hledání práce je především zájmem samotných lidí, ne úřadů nebo politiků. Nezaměstnaní musí mít sami co největší motivaci nabízet své schopnosti na trhu práce. Současný sociální systém je k tomu rozhodně nemotivuje. Osobně jsem přesvědčen, že skutečně „nezaměstnatelných“ lidí je minimum. V době internetu a chytrých mobilních telefonů udržovat „kamenné“ úřady mi připadá jako dosti drahá zpozdilost. Stačí si chvíli projít internet a nezaměstnaní najdou dostatek soukromých agentur zprostředkujících práci. Rovněž přímé oslovování firem je dnes nesrovnatelně jednodušší než před pár lety.

Nevidím žádný důvod, aby se do toho pletl stát. Pokud jde o poskytování podpor a dávek, měla by stačit jen jedna registrace a veškerá další komunikace mezi nezaměstnaným by probíhala poštou, po internetu nebo telefonicky. Opravdu si někdo myslí, že dospělý a svéprávný člověk neumí poslat dopis nebo telefonovat?

Strana svobodných občanů kandiduje do podzimních voleb v bouřlivé době za velké nespokojenosti obyvatel, v čem vidíte její hlavní zbraň?

V tom, že Svobodní přicházejí s kvalitativně jinými způsoby řešení současných problémů, než ostatní politické strany. Neslibujeme, že tomu dáme nebo zajistíme to a to. Prosazujeme co nejmenší zasahování státu do života občanů, jinými slovy, jako politik chci mít co nejmenší pravomoci plést se lidem do života. To mi připadá jako velmi radikální obrat v myšlení a šíření této myšlenky je podstatou všech našich volebních kampaní.

To se mimo jiné odráží ve způsobu vedení letošních volebních kampaní. Ačkoliv máme nějaké billboardy, inzerujeme v tisku a vydáme vlastní volební noviny, základem je práce na ulicích a náměstích přímo mezi lidmi. Mohu stoprocentně voličům zaručit, že každý, s kým se v rámci naší kampaně setkají, je buď kandidátem nebo členem Svobodných či jejich příznivcem. Žádné hostesky, žádní brigádníci, ale lidé, kteří si stojí za svým programem a jsou schopni ho obhájit.

Ovlivní maléry a skandály současných politiků nějak rozhodnutí lidí u volebních uren?

Jsem přesvědčen, že ano. Za prvé jich zřejmě přijde více k volbám a za druhé si myslím, že budou důkladněji zvažovat, které straně dají svůj hlas. Jsem lídrem kandidátky Svobodných do krajského zastupitelstva ve Středočeském kraji a právě v tomto kraji se jasně ukázalo, kam vede a jaké důsledky má nehorázný populismus, nereálné sliby voličům a téměř neomezená vláda charismatického vůdce kraje. Obří zadlužení kraje, klientelismus, doslova rozhazování peněz z daní občanů na nesmyslné dotační programy, a to vše zcela logicky provázené korupcí na každém kroku.

Petr Zavadil (52 let) je živnostník a zastupitel obce Měšice. Vystudoval Fakultu strojního inženýrství na ČVUT v Praze. Po práci ve výzkumu strojírenství začal v devadesátých letech podnikat v oboru 3D reklamy. Do podzimních voleb kandiduje jako jednička Středočeského kraje za Stranu svobodných občanů. Zároveň je předsedou středočeské SSO.