Jaký význam čistě z ekonomického hlediska přikládáte návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který si vzal s sebou do České republiky třicet nejúspěšnějších představitelů čínské podnikatelské sféry?
Myslím si, že je to významný krok k rozšíření obchodní spolupráce. Může nám to pomoci i v rozšíření hospodářských vztahů s jinými zeměmi Asie. Trh s miliardou a téměř čtyřmi sty miliony spotřebiteli je bezesporu zajímavý.
Lze hodnotit jako perspektivní orientaci a krok správným směrem to, že Česká exportní banka a Čínská rozvojová banka podepsaly dohodu, která má pomoci minimálně zdvojnásobit český vývoz do Číny v horizontu několika let?
Prohloubení spolupráce s Čínou je v každém případě pozitivním krokem.
Podle prezidenta Miloše Zemana dosáhnou čínské investice v Česku jen v letošním roce 95 miliard korun. Dosud se ale na všech zahraničních investicích v tuzemsku podílely jen 0,36 procenta. Můžeme od čínských investic čekat, že tu investoři vytvoří pracovní místa a budou tu platit daně?
Až čas ukáže, jestli čínští investoři zareagují opravdu tak rychle a bude dosaženo předpokládaných 95 miliard investic již v roce 2016. Jestli vytvoří nějaká pracovní místa, bude záležet také na tom, do jakých odvětví budou investovat. Vzhledem k tomu, že Česká republika má v současné době jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, byly by investice potřebné především v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou. O tom, zda v České republice budou platit daně, budou rozhodovat především formy investic a zda tyto firmy budou mít i sídlo v České republice.
Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků pětina malých a středních firem spatřuje v čínských investicích určitou hrozbu, stejný počet projevuje o čínský kapitál zájem a téměř 60 procent českých podnikatelů vnímá příliv čínského kapitálu neutrálně. Je namístě obezřetnost vůči čínským investicím a v čem vidíte jejich nebezpečí?
Čínské investice samozřejmě mohou přinést vyšší konkurenci. Na jedné straně tak mohou být ohroženi stávající producenti, na straně druhé by z této zvyšující se konkurence měli profitovat spotřebitelé.
Psali jsme:
Mezi těmi, kdo během česko-čínského fóra na pražském Žofíně podepsali mezinárodní dohody, byli například zástupci třetího a čtvrtého největšího zaměstnavatele v Česku Škody Auto a ČEZ. Dá se to brát jako pozitivní signál pro celou českou ekonomiku?
Určitě je dobré, že jedni z největších zaměstnavatelů v Česku podepsali mezinárodní dohody s čínskými partnery. Na Národohospodářské fakultě VŠE před pár týdny přednášel Martin Jahn, ředitel fleetového prodeje Volkswagen Group, se kterým se v diskuzi studenti shodli, že silná a rostoucí pozice Škoda Auto v Číně pomáhá i velkému množství malých a středních podniků – subdodavatelů v České republice.
Může Česká republika profitovat z toho, pokud se stane pro Čínskou lidovou republiku „vstupní branou do Evropské unie“, jak popřál oběma zemím premiér Bohuslav Sobotka?
Pokud tomu tak skutečně bude, vzroste i význam samotné České republiky, a to nejen v ekonomické sféře, ale i politicky a diplomaticky.
Jak k Číně sedí nálepka komunistická země, která velice často zazněla ve vysílání České televize mapujícím návštěvu prezidenta Si Ťin-pchinga, a co naopak říkáte odlišným tvrzením, že Čína je „více kapitalistická“ než Česko?
V současné době minulá ideologická klišé neplatí. Ano, v Číně se ne vždy dodržují lidská práva, ale bohužel musím konstatovat, že v dnešní zbyrokratizované a přeregulované Evropské unii jsou některé oblasti více socializované a kolektivistické, než je tomu v Číně.
Koncem roku 2014 prolétla světem zpráva Mezinárodního měnového fondu, že čínská ekonomika předběhla americkou, která světu dominovala od roku 1872. V poslední době však přicházejí informace o potížích čínské ekonomiky, profesor londýnské Kingston University Steve Keen, jenž předpověděl finanční krizi roku 2008, varuje před blížící se krizí, která tentokrát vzejde z Číny. Jak je třeba na čínskou ekonomiku ve světle protichůdných informací nahlížet?
Analytici často ztropí povyk kvůli například nepatrným změnám v tempu růstu HDP. Je zřejmé, že téměř po dvou desetiletích, kdy průměrné tempo růstu HDP v Číně se každoročně blížilo k dvoucifernému číslu, musí nastat určité ochlazení. Navíc se v brzké době projeví ne příliš vhodná populační politika jednoho dítěte. V Číně tak paradoxně může dojít k určitému napětí na trhu práce, které může vést k tlaku na rychlejší růst mezd a tím i nákladů, což by mohlo způsobovat snížení konkurenceschopnosti čínských producentů.
Ing. Miloš Zeman
Co může pro světovou ekonomiku do budoucna znamenat, že státní dluh USA vůči Číně už překročil bilion amerických dolarů?
S trochou nadsázky se dá říci, že se Američané budou muset zamyslet nad svou politikou takto razantního zadlužování. Za jistých okolností by si tak Číňané za pár dekád mohli celou americkou ekonomiku koupit. I když USA ztrácejí ekonomickou dominanci, přesto je lze, byť možná jen dočasně, považovat za supervelmoc. Čína však k tomuto postavení kráčí velmi dynamicky.
Psali jsme:
_635461204416417694.JPG&id=25386)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
