Jak dopadne Sobotkova vláda?Anketa
„Rozhodnutí centrální banky nám zkomplikovalo vyjednávání kolektivních smluv. Museli jsme přitvrdit, protože po dlouhodobé stagnaci máme už poklesu reálných mezd plné zuby a žádáme, abychom dosáhli kladného, byť minimálního růstu, který kompenzuje pokles mezd z loňska a předloňska,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz ekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc.
Centrální bankéři zkomplikovali život odborům
Devizová intervence měla povzbudit české exportéry, budou se tedy zvyšovat požadavky na mzdy jen u firem, které by podle centrálních bankéřů měly z jejich opatření profitovat? Podle Šulce je situace komplikovanější. „Zdaleka ne ve všech firmách pracují odborové organizace, ne ve všech případech jsou dopady měnového rozhodnutí stejné, takže v zásadě není možné dát žádné plošné stanovisko,“ připustil makroekonom. Ale obecná direktiva je jasná. „Život nám tento krok ČNB zkomplikoval, také jsme to kolegům z centrální banky řekli na pravidelném setkání, kde jsme si chtěli původně ujasnit možný výhled inflace jako základ pro kolektivní vyjednávání. Ale celé jednání se v podstatě inflace vůbec netýkalo, protože jsme se bavili jen o kontroverznosti tohoto rozhodnutí,“ prozradil analytik odborů.
Fotogalerie: - 24. kongres ODS
Ani pro všechny exportéry není krok ČNB přínosný
Podle Jaroslava Šulce nejsou devizovou intervencí nadšeni ani představitelé proexportních podniků, protože třeba i takové silné proexportní odvětví, jako je automobilový průmysl, potřebuje spousty komponent, které se nyní dovážejí dráž. „Nelze tedy jednoduše říci, že to rozhodnutí je vynikající a přínosné pro exportéry a nevýhodné pro importéry, protože zaměření na vývoz je z nějaké části – někde víc a někde méně – kompenzováno tím, že některé komponenty se musí dovážet. Takže se ty vlivy navzájem neutralizují,“ dodává poradce ČMKOS. A to nemluví o dalších vlivech, které se odrazí na ekonomice většiny podniků, jako je například zdražení benzinu a nafty. Právě takové produkty, jako je benzin nebo zájezdy cestovních kanceláří, se zdražily okamžitě. „Tam se devalvace koruny projevila hned,“ potvrdil ekonom.
Fotogalerie: - Páteční jmenování Sobotky
Vliv devizové intervence na domácí spotřebu nebude patrný
Krok centrální banky měl pozitivní vliv na maloobchodní obrat, ale podle Jaroslava Šulce to bylo jen časově omezené. „U obchodníků se slily dva vlivy, lidé urychlili spotřebu, nakoupili o něco dřív. Předvánoční nákupní horečka vypukla o nějaký týden dřív než obvykle, obchodníci na tom vydělali, protože lidé zboží koupili, někdy i za vyšší ceny. Ale pokud se principiálně nezvýší reálné příjmy domácností, a ty se nezvýšily ani v listopadu, v prosinci, ani v lednu, tak není důvod, aby se maloobchodní obrat nějak výrazně oživil, aby opatření ČNB zafungovalo,“ upozornil makroekonom, že stagnace ekonomiky z titulu velmi nízké domácí poptávky stále trvá. „V tom nebude vliv České národní banky nijak patrný,“ dodal.
Jak si bude Andrej Babiš stát u české veřejnosti na konci roku?Anketa
Mnoho povyku pro nic
Jaroslav Šulc prohlásil, že jeho názor jako ekonoma odborů je naprosto jasný a je převážně negativní. Ale jako neutrální ekonom, který vidí věci v dlouhodobém horizontu, je poněkud mírnější. „Považuji rozhodnutí ČNB za učiněné v nešťastnou a nevhodnou dobu, kdy česká společnost je v bezprecedentní situaci, v jaké možná nebyla od listopadu 1989,“ upozornil. Jsme podle něj v situaci, kdy "zkolabovala Nečasova vláda, máme vládu a nemáme vládu, protože Rusnokův kabinet média nepřijala, máme dva premiéry, kope se do legitimně zvoleného prezidenta, který se chová trochu jinak, než si některá média přejí, kdy šestým rokem stagnuje ekonomika, klesá spotřeba domácností, lidi jsou unaveni hospodářskou krizí, zuří tu aféry kolem korupce, rozkrádání, zabíjelo se v metanolové aféře“.
„Společnost je velmi vykolejená, takže i takové vcelku neškodné rozhodnutí České národní banky se ve svých důsledcích přirovnává k měnové reformě z roku 1953. A to už je úplný nesmysl. Nechci rozhodnutí ČNB obhajovat, ale z makroekonomického hlediska není nijak významné, dopady jsou extrémně zveličené,“ prohlásil překvapivě ekonomický analytik. Poukázal na fakt, že za Klausovy transformace v době mezi lety 1990-1992 se zvýšily ceny téměř o 60 procent. „A tady cenový index bude dvě procenta, to je třicetkrát méně než tehdy. A copak byl kolem toho takový křik? Reakce na devizovou intervenci je naprosto hysterická a neadekvátní tomu, co se skutečně stalo. Mnoho povyku pro nic,“ shrnul Jaroslav Šulc své výhrady k bouřlivé kritice centrálních bankéřů.
Psali jsme:
Devizovou intervenci neodmítá hystericky a plošně
Ekonomický analytik ujistil, že netrpí rozpolcením osobnosti. „Převážně toto opatření odmítám, ale neodmítám ho hystericky a plošně,“ prohlásil. Podle něj má rozhodnutí ČNB v jistém smyslu reálný základ. „Docent Tomáš Holub, šéf analytického odboru ČNB, na číslech demonstroval, že si od toho slibují v průběhu příštích dvou let pozitivní přírůstek reálného HDP skoro 60 miliard korun, 30 miliard by měli vyplatit na nominálních mzdách. Podle jejich kalkulace vychází, že opatření by mělo být prospěšné,“ uvedl Šulc, i když připustil, že on s tímto názorem tak úplně nesouhlasí. „Já jsem říkal, že situace je specifická v tom, že se ekonomika pořád motá kolem dna, HDP v roce 2013 byl pořád pod úrovní roku 2008 a že všechny modely, které pracují v podmínkách stagnace ekonomiky, si mohou strčit hluboko do šuplíku, protože mají velmi nízkou vypovídací schopnost. Takové makroekonomické modely mohou klamat,“ oponuje odborníkům z ČNB.
Zeman chce pustit vlka do kurníku
Na druhé straně prý poradce Českomoravské konfederace odborových svazů chápe, že „hoši z ČNB si všimli, že mají nového prezidenta, který není ze stejné názorové ekonomické školy, jako byl jeho předchůdce Václav Klaus“. Exprezident Klaus je monetarista, ultraliberál, na rozdíl od současné hlavy státu Miloše Zemana, který je keynesiánec. A teď prý chce Miloš Zeman do hnízda samých monetaristů pustit vlka - premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, který je keynesiánec, aby to v kurníku „rozprášil“, aby tam minimálně vnesl nový pohled. Ekonom Šulc uvedl, že šéf ČNB Singer řekl: Proboha, co nám Zeman vyčítá, vždyť jsme se zachovali jako klasičtí keynesiánci. „Vidím i ten skrytý význam tohoto rozhodnutí, že část bankovní rady tentokrát rozhodovala v rozporu s dosavadní tradicí, tedy víc keynesiánsky než neoliberálně, jak rozhodovala do současné doby,“ zmínil makroekonom.
Zdroj pozitivního obratu nevidí
Ekonomický poradce odborů k výhledu na letošní rok uvedl, že je na rozdíl od svých odborářských kolegů skeptiků optimista. „Když se podaří v roce 2014 takový ekonomický výkon v růstu HDP, aby se smazal propad, který nastal v roce 2013, pokud se vrátíme na úroveň roku 2012, budu to považovat za úspěch. To mi bude stačit,“ prohlásil. Ale na rozdíl od kolegů z České bankovní asociace, kteří jsou přesvědčeni, že by letošní rok měl být bodem obratu a že bychom se konečně mohli vyhrabat z nejhoršího, makroekonom odborů zdroj pozitivního obratu nikde nevidí. „Nevidím ho v investicích, ani v osobní spotřebě. Jedinou šanci vidím v tom, kdyby přišlo 120 miliard korun z Evropské unie a část peněz se dala do nějakého akcelerátoru ekonomického růstu,“ podotkl Šulc.
Evropská unie ryje držkou v zemi stejně jako Česko
I Evropa je podle Jaroslava Šulce „ve stejném průseru“ jako Česko. „Je to velmi diferencované, jsou země, které jsou na dně jako Řecko, blíží se tomu Španělsko, Irsko, o Islandu nemluvě, ale velké země se jakž takž zmátoří. Ale úroveň HDP Evropské unie v roce 2013 je 0,7 procenta pod úrovní roku 2008. Evropská unie ryje držkou v zemi kvůli recesi stejně jako Česko,“ upozornil analytik. Už ho prý nebaví číst optimistické hlášky jednou na Velikonoce, podruhé na Vánoce, že už jsme z recese venku, že už začínáme růst. „Ale skutek utek`. Obávám se, že optimismus není na místě,“ je přesvědčen.
Hodně rozhodne, jak dopadnou testy stability bankovního sektoru zejména velkých bank v souvislosti s přípravou bankovní unie, kdy se v bilancích ukáže, kolik mají banky toxických cenných papírů, jak velké se budou muset dělat opravné položky, kolik zisku budou muset banky vyčlenit na krytí starých ztrát a kolik peněz bude moci Evropská unie pustit do reální ekonomiky. Jaroslav Šulc však potvrdil, že problém evropského bankovního sektoru je jinde. „Pokud jde o český bankovní sektor, jsem poměrně optimistický, i když platí základní premisa, že nemůže být zdravý bankovní sektor, pokud má většinu svých klientů, firem i domácností v dlouhodobé recesi,“ připomněl makroekonom zásadu, že banky jsou tak zdravé, jak zdravé mají klienty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
