Jak uspěje Babiš v boji s daňovými úniky a rozkrádáním ve státní správě?Anketa
V posledním čtvrtletí minulého roku se domácí ekonomika podle nejnovějších čísel Českého statistického úřadu chlubí růstem 0,8 procenta. Ten v mezikvartálním vyjádření činil dokonce 1,6 procenta, což byl hned po Rumunsku vůbec nejrychlejší růst v celé Evropské unii. Evidentně pevnějších základů nabírá konjunktura v celém regionu, když v Polsku dosahují meziroční tempa růstu 2,2 procenta a v Maďarsku dokonce 2,8 procenta. S optimismem bychom ale přesto měli raději počkat.
I proto, že se může později ukázat, že ekonomika ani tolik nerostla. „To není otázka toho, že by snad někdo chtěl falšovat údaje, ale vzhledem k podkladům, které má ČSÚ k dispozici, nelze zatím dělat nějaké hlubokomyslné závěry. Jiná situace by byla, kdyby šlo o vývoj v řádu dvou, tří, čtyř procent a potvrzoval se několik čtvrtletí po sobě. Pak by se dalo hovořit o tom, že jsme se od krize odpoutali a jdeme zpátky ke konjunktuře. Takhle to berme střízlivě,“ říká pro ParlamentníListy.cz makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc, sám původní profesí statistik.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
Za osmdesát let jsme v takové krizi nebyli
Ale ani kdyby se ekonomický růst 0,8 procenta potvrdil, důvod k jásotu to stejně nebude. „Je třeba si uvědomit, že se pohybujeme globálně na úrovni roku 2008, nabíráme pátým, možná šestým rokem ztrátu výkonnosti a vyspělá Evropa se nám opět vzdaluje. V některých odvětvích jsme klesli dokonce na úroveň let 2003, 2002, což je případ stavebnictví, ale také investičních kapacit, investiční výstavby a tak dále,“ upozorňuje Jaroslav Šulc s tím, že jde o krizi délkou nesouměřitelnou s čímkoli, co jsme kdy zažili.
Psali jsme:
„Ta krize je bezprecedentní a má paralelu někde ve dvacátých, třicátých letech. A je velká otázka, jestli je tu vůbec nějaký prostor na obnovení temp ekonomického růstu, na která jsme byli zvyklí někdy před deseti lety, kdy vývoj šel ze čtyř na pět i sedm procent v roce 2007. Jsme v nejdelší recesi v historii České nebo Československé republiky. Za osmdesát let jsme v takovém průšvihu nebyli,“ zdůrazňuje makroekonom, podle něhož to není tím, že teď Česká stejně jako ve 20. letech Československá republika byla zasažena světovou hospodářskou krizí.
Fotogalerie: - Zeman řečnil ve sněmovně
Kalouskovo ministrování vedlo k zaškrcení ekonomického růstu
Jak si bude Andrej Babiš stát u české veřejnosti na konci roku?Anketa
Tentokrát se totiž přidala fatálně chybná hospodářská politika. „Ale ta tady neexistuje už deset let, takže spíš fatálně chybná rozpočtová politika. My jsme naskočili na vlnu tzv. fiskální konsolidace v rozsahu, kterou ostatní země neudělaly. Proto ty dopady globální finanční krize vinou Kalouskova ministrování na Ministerstvu financí vedly k tomuto zaškrcení ekonomického růstu, které je v Evropě bezprecedentní, teď nehovořím o Řecku nebo o Španělsku. To je mix dvou vlivů – objektivního a subjektivního – a tak je to třeba vidět,“ konstatuje Jaroslav Šulc.
Je třeba si také uvědomit, že během šesti až sedmi let finanční a hospodářské krize přišly firmy o své rezervy. „Ale vybrakované jsou i rezervy ministerstev, neustálé škrty obnažují systém, jako je sociální pojištění. Tam chybí padesát miliard a nejen za loňský rok. Chybělo tam padesát miliard i předloni, čili ten systém pracuje s dlouhodobým deficitem. Podobně se hovoří o tom, že ve zdravotnictví je propad v řádu desítek miliard,“ poukazuje makroekonom Českomoravské komory odborových svazů i na stav státních financí.
Ve státním se lidé předhánějí v plnění teze, že stát je nejhorší hospodář
Podobně po změně zákona o rozpočtovém určení daní jsou kraje finančně velmi podvyživené. „To ale na druhé straně neznamená, že by se nějak dramaticky neplýtvalo. Vezměte si jedno z prvních opatření, které udělal nový ministr zdravotnictví Němeček, že rozehnal Státní úřad pro kontrolu léčiv, respektive jeho odpovědný management. Podívejte se, co se děje na Českých drahách, co na Ředitelství silnic a dálnic. Stát je v rozkladu i proto, jako by se všichni předháněli v plnění teze, že stát je nejhorší hospodář,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šulc.
Velkým problémem se v této situaci stává nezaměstnanost, bez práce je podle nejnovějších údajů rekordní počet 630 tisíc lidí. „Na jedné straně je to dáno tím, že firmy, které nemají odbyt, si nemohou dovolit platit zaměstnance, a tak je propustily. Druhá věc je, že firmy, které mají navíc kapacity, nemají potřebu investovat a nabírat nové zaměstnance. Takže nejde jen o nová pracovní místa, ale problém nezaměstnanosti je velmi komplexní a nedá se řešit nijak jednoduše,“ uvědomuje si makroekonom ČMKOS.
Volné pracovní síly nezačne ekonomika nasávat, ani kdyby začala růst
Pokud se ekonomika nezotaví, nelze s poklesem nezaměstnanosti počítat. „Musela by se dostat do růstových poloh, minimálně mezi dvěma a dvěma a půl procenty, ale spíš víc. Jinak není moc pravděpodobné, že by nasávala nějak výrazněji volné pracovní síly. Ale i kdyby začala takto růst, tak ke snížení nezaměstnanosti hned tak nedojde, protože mezi růstem ekonomiky a poklesem nezaměstnanosti dochází k časovému zpoždění,“ nevidí Jaroslav Šulc vývoj na trhu práce příliš optimisticky.
S nezaměstnaností se potýkají nejvíce v Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Nad Ostravskem navíc visí hrozba uzavření Dolu Paskov. „Iniciovali jsme řadu jednání až na úroveň mimořádné tripartity, žádali jsme zřízení pozice vládního zmocněnce, který by ten problém řešil. Ale odbory nejsou tou institucí, která by vytvářela plán na snížení rizik z titulu vysoké a možná narůstající nezaměstnanosti v tomto regionu. Od toho jsou státní orgány, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na státu je, aby se toho problému chopil,“ dodává pro ParlamentníListy.cz makroekonom ČMKOS Jaroslav Šulc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
