Fotogalerie: - Babiš versus Kalousek
Zdeněk Zbořil nevylučuje, že by Babiš s Kalouskem v budoucnu mohli vytvořit vládní koalici. Co si o tom myslíte?Anketa
Stát by mohl podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) za tři roky hospodařit bez deficitu. „Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet, vzhledem k tomu, co máme připravené, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní," prohlásil v pořadu OVM Babiš.
Bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) ale považuje Babišem zmíněnou konsolidaci veřejných rozpočtů za příliš tvrdou – podle něj stačí, aby vláda nezvyšovala výdaje a využila ekonomického růstu. Koalici tak vybídl, aby postupně snížila poměr strukturálního deficitu k HDP na 0,5 procenta.
„My říkáme, aby vláda nezvyšovala výdaje o víc než tři až čtyři miliardy a to půl procento jí zařídí hospodářský růst," zdůraznil Kalousek, podle kterého by díky dvouprocentnímu zvýšení HDP přiteklo do státní kasy zhruba dvacet miliard ročně navíc, čímž by se snížil zároveň podíl schodku na hrubém domácím produktu.
„Pan Kalousek dobře ví, že ten jeho návrh je nereálný," odbyl ale v OVM Babiš nápad Kalouska.
Vše je jen hypotetické...
Ekonomka a ředitelka nezávislé poradenské společnosti Next Finance Markéta Šichtařová na prohlášení Babiše ale i Kalouska krčí rameny. Sice je podle ní reálné mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet vzhledem k tomu, že by se výhledově mělo ekonomice dařit, ovšem slova ministra financí obsahují prý mnoho rozporů.
„Já si přesto nemyslím, že by oba dva názory, tedy Andreje Babiše i Miroslava Kalouska, měly být proti sobě – ony mohou být hypoteticky kompatibilní. Je ovšem jen hypoteticky možné, že v roce 2017 bychom měli vyrovnaný rozpočet. A také je hypoteticky možné, až dojde k hospodářskému růstu jako takovému, že de facto zastropujeme výdaje, když je budeme zvyšovat jen o nějaké tři miliardy ročně," poznamenala pro ParlamentníListy.cz Šichtařová.
Podle ní je také reálné, že bychom v roce 2017 dosáhli dorovnaného rozpočtu tím, že bychom výdaje snižovali. „Ale tady je spíše otázkou, jestli je to vše vůbec reálné a žádoucí, jestli se to technicky může přihodit,“ namítla. Návrhům obou politiků tak dává jen malou šanci, a to prý jednoduše proto, že by také musely projít Poslaneckou sněmovnou při sestavování rozpočtu.
„A musela by být vůle sestavit rozpočet tak, aby tam byla i snaha o snižování výdajů, což se ale dělá daleko hůř nežli u snižování příjmů. Technicky to možné tedy je, ale v praxi se to podle mne moc nezdaří a já v to ani moc nevěřím,“ zmínila dále Šichtařová na téma vyrovnaný rozpočet.
Neušla jí ovšem jízlivá zmínka Babiše v OVM k výběru daní. Podle Babiše totiž prý Kalousek daně neuměl vybírat a kvůli němu jsme tak prý na karuselových obchodech přišli o 48 miliard korun. Proto Babiš hodlá ve výběru daní změnit řadu věcí. Systémovým krokem bude třeba zavedení centrálního registru účtů a elektronický výkaz DPH.
„Tady jsou organizované skupiny z celé Evropy, které nás obírají o peníze,“ rozčiloval se v pořadu Babiš. Kalousek ale opakovaně tuto kritiku odmítal a prohlásil, že je sice připraven odsouhlasit všechny rozumné návrhy v oblasti výběru daní, ale nebezpečný ďábel bývá ukryt v detailu. A podle něj je i otázkou, jaké výsledky bude mít s velkou slávou oznámený zrod týmu Kobra.
K výběru daní nic konkrétního nepadlo
Co na to říká Šichtařová?
„Lepší výběr daní? Tady jsem zatím neslyšela žádné konkrétní opatření, jak by se to mělo provést. Slyšela jsem jen takové věci, jako že finanční policie a podobně, jako že se budou postihovat ty největší hospodářské kriminality, ale to jsou všechno represivní záležitosti, v nichž si akorát tak může spousta lidí lézt do zelí, protože tady kolem toho už existují složky od finančních úřadů až po regulérní policii - a to ještě nemluvím o analytickém útvaru, který je na Ministerstvu financí. Takže když bude příliš mnoho složek, které jsou schopné do procesu vybírání daní zasahovat, pak si nejsem vůbec jistá, jestli to bude mít efekt. Třeba ale zrovna u té Kobry to bude fungovat a podaří se tam dosadit tak geniální osobnostní obsazení, které to posune směrem k lepšímu,“ odvětila Šichtařová.
Prý ale dosud od nikoho neslyšela konkrétní technický návrh, jak by se vůbec mohlo zlepšit vybírání daní.
„Ten recept může být přitom jediný – zjednodušit daňový systém, kdy se zruší výjimky, udělá se třeba u DPH jednotná sazba, a tím se navíc daňové zatížení sníží. Tohle ale není slyšet odnikud, naopak vždy slyšíme, jak budeme zvyšovat o tři, čtyři miliardy nebo ještě i o víc příjmy státního rozpočtu ročně, čímž se má na mysli, že se budu zvyšovat daně, anebo se alespoň nebude s nimi hýbat. Ovšem rozhodně se tím nemá za to, že by se snižovaly,“ namítla ekonomka.
Když se podle ní poukazuje na to, že je nutné mít lepší evidenci tržeb a že po zavedení elektronické evidence tržeb by se zdařilo snížit daňovou zátěž, pokud bychom v roce 2017 zavedli chorvatský model (snížila by se tím prý nižší sazba DPH z 15 na 10 procent - pozn.red.), tak to je podle Šichtařové sice hezky znějící, hezky se to poslouchá, ale českému daňovému systému by podle ní po stránce výběru a i po stránce růstu ekonomiky spíše prospělo, kdyby se daně stabilizovaly.
Ať se změny zažijí
„Mám tím na mysli to, že by se daně po nějakou dobu ani nesnižovaly a ani nezvyšovaly a nechaly se zažít všechny stávající změny. Protože třeba i od nového roku došlo k drobným úpravám, které nejsou moc medializované, ale přitom zavařily finančním poradcům dost silně, neboť u některých daní není ani jasné, jaký výklad zákona se má k tomu použít. Dokud není jasný účel těch věcí a systém si nesedne, tak proto je hloupost systém zase měnit. Úkolem celého resortu Ministerstva financí pro dalších pět let by proto mělo být s daněmi nic nedělat. Ani je tedy nezjednodušovat, jen stabilizovat daňový systém. Radši větší kroky za delší dobu než velkou sérii malých kroků, které jsou časté,“ vysvětlila k tomu Šichtařová.
A protože se Babiš i Kalousek v OVM přeli také o to, zda jsou vhodné obměny dozorčích rad ve státních podnicích – minulý pátek totiž Babiš obměnil dozorčí rady energetického gigantu ČEZ, správce ropovodu MERO a distributora paliv Čepro – Šichtařová pro ParlamentníListy.cz reagovala i na tyto změny.
Připomeňme, že výše uvedené změny v dozorčích radách se nelíbí hlavně lidovcům. Podle nich si totiž Babiš do těchto podniků dosadil své lidi - například má jít o nového člena dozorčí rady ČEZ Jiřího Tyce, který se měl podílet na energetickém programu hnutí ANO a neúspěšně za toto hnutí kandidovat i do Poslanecké sněmovny.
„To nejsou žádní trafikanti,“ namítl ale v OVM na jméno Tyce Babiš s tím, že Tyc je expert, a ne politický nominant. Naopak Babiš upozornil, že v ČEZu působil předtím za TOP 09 Milan Bajgar který je ale prý „léčitelem tmou". Kalousek k tomu ovšem ostře řekl, že Bajgar a další lidé byli odborníky.
Kdo je odborník?
„Co se týče těchto změn v dozorčích radách, tak musím říci, že já se v těch jménech vůbec neorientuji, to je totiž vnitropodniková záležitost. Tak jenom obecně: v ČR se podle mne dost často používá výraz odborník, expert, vědec, lékař a podobně s tím, že přiřadí-li se jednou k nějakému jménu tyto oblíbené výrazy, tak je to proto, aby se nad danou věcí moc nepřemýšlelo. Když se jednou o někom řekne, že to je expert, tak v tu chvíli je veřejnosti totiž dáván signál - o tom nepřemýšlejte, takto to bude, neboť ten člověk je expert. Já mám ale dojem, že velká část těch expertů je samozvaná. Já se s tím setkávám třeba v mém oboru u různých daňových poradců, kteří mají pocit, že když absolvují kurs nějakého investování, takže budou schopni radit klientům do čeho investovat a když potom přijde na lámání chleba a dostanou se s někým do diskuse, kdo má doktorát z ekonomie, tak se nakonec ukáže, že ten ´odborník´ je s prominutím mamlas. A tohle bude po stejném mustru fungovat ve všech oblastech,“ přihodila k tomu poznámku Šichtařová.
Podle ní nejde stoprocentně předejít tomu, aby nedocházelo k podezření, že si nějaký politik nominuje svoje lidi třeba i do svého úřadu.
„To se děje i v jiných a starších demokraciích, než jsme my, třeba ve Velké Británii. Dokud ale bude politický systém založen na tom, že se střídají různé politické strany u moci, tak asi také zároveň s tím budou probíhat i takovéto časté změny dozorčích rad. Kdyby tam byla obsažena doložka neodvolatelnosti, že se systém rad nemůže měnit několik let, podobně jako třeba u ČNB bankovní rada, tak tam by zase člověk mohl působit úplně beztrestně. Recept na to může znít hloupě; předejít by ale tomu šlo jen v případě, kdyby byl co nejmenší počet státních podniků,“ pronesla Šichtařová s tím, že neexistuje žádný zaručený klíč jak vytipovat odborníka na danou oblast řízení.
„Ale určitě by třeba u člena dozorčí rady mělo být jednou z podmínek, aby měl titul, vystudovanou vysokou školu v dané oblasti, čímž by se teoreticky zaručilo, že je i daným odborníkem pro tuto oblast. Třeba já jsem kdysi zažila takový paradox, že tzv. odborník v jedné bance byl předtím údržbářem v oné dané společnosti, a přitom byl velice váženým členem dozorčí rady, neboť se tam dostal tím, že byl velmi loajální k jednomu členovi představenstva. Nakonec se o něm říkalo, že je to expert na danou oblast řízení, ujalo se to,“ zakončila ekonomka Šichtařová úvahy.
V plánu je ale schodek 95 mld.
Dodejme, že letošní rozpočet má plánovaný schodek ve výši 112 miliard, v příštím roce by měl být rozdíl mezi příjmy a výdaji rovných 100 miliard. Podle některých jiných ekonomů ovšem není zcela nereálné mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet, a to vzhledem k tomu, že v letošním i příštím roce by se mělo ekonomice dařit.
Nutno dodat, že dosavadní vládní plány Andreje Babiše vyrovnaném rozpočtu moc nenasvědčují. Koalice má totiž v plánu investovat a zvyšovat důchody nebo platy státních zaměstnanců a v rozpočtovém výhledu na rok 2017 se již tak kvůli tomu počítá se schodkem 95 miliard korun.
Psali jsme:
autor: Olga Böhmová
