Pokud by po předčasných volbách převzala vládní odpovědnost sociální demokracie, mohla by v Česku vzniknout státní banka. „Existence takové jedné silné státní banky, samozřejmě fungující za naprosto standardních podmínek na trhu, by znamenala i určitou konkurenci pro privátní bankovnictví. Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané,“ prohlásil pro deník Právo předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Podle šéfa sociální demokracie by vytvořením takové banky vznikl nástroj pro vládní hospodářskou politiku a nevyloučil ani prodej státních dluhopisů občanům, což podle něj ČSSD podporovala už dříve. „Posílili bychom stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky,“ popsal Sobotka formu spravování banky.
Stát se bude chovat komerčně? To je protimluv
„Není mi jasné, jak se stát hodlá chovat komerčně. To je protimluv. Ale každopádně ta banka není potřebná. Konkurence mezi bankami je u nás víc než velká. Dokonce vzhledem k počtu bank, které působí na českém trhu, je konkurence u nás vyšší než v zahraničí. Ačkoli se jim v zahraničí ekonomicky daří mnohem lépe než u nás, tak nikde nedošli k potřebě zakládat si nějakou speciální státní banku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance.
Psali jsme:
„Na mě to působí, jako kdyby to mělo být vytvořeno čistě za účelem nějakých dalších pěkných dozorčích rad, kam odklízet politiky. Alternativně je tady obrovské riziko, že by tím mohla být vytvořena jakási druhá IPB, že by stát mohl časem podlehnout pokušení, že bude té bance mluvit do toho, jakým způsobem má poskytovat úvěry, to znamená, že by se ta banka nechovala na čistě komerčním principu,“ upozorňuje analytička.
Jedna banka navíc je kapkou v moři
A to by ani nebylo nic divného, když by byla založena státem a stát by si do vedení dosazoval státní úředníky, kteří se neumějí chovat komerčně, protože komerční sféru nikdy ani nezažili. „A tak by to mohlo dopadnout tak, že by banka dostávala určité zadání, jak poskytovat úvěry, třeba že jich má poskytovat víc nebo méně. Prostě aby skrze tu banku stát prováděl hospodářskou politiku. No a to by opravdu mohlo ústit do nějaké druhé IPB,“ domnívá se Markéta Šichtařová.
Na to, že by z nápadu ČSSD profitovali občané, se šéfka Next Finance divá vysloveně skepticky. „Jedna banka navrch tu konkurenci už rozhodně nijak nerozpohybuje. Tady je obrovská konkurence daná hlavně internetovými bankami, takové ty Zuno bank, Air Bank a podobně. A jedna státní banka navíc do toho prostředí už prostě nemůže zvýšit na trhu konkurenci. To je kapka v moři, to vůbec nehraje roli,“ tvrdí analytička Markéta Šichtařová.
Stát by se měl raději starat o vytvoření lepších podmínek na trhu
Ze Sobotkových slov o vytvoření státní banky a zvýšení konkurence není nijak nadšený ani Patrik Nacher, majitel portálu bankovnipoplatky.com, který se zabývá tématem bank, poplatků a zvyšování finanční samostatnosti spotřebitelů. „To je taková typická politická fráze postavená na polopravdě, s níž se nedá moc polemizovat. Více bank skutečně znamená větší konkurenci a větší konkurence znamená výhodu pro klienty. To bezpochyby. Ale zakládat kvůli tomu státní banku mi přijde eufemisticky řečeno jako velmi nerozumné,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Proto považuje Sobotkovo vyjádření jen za jakýsi mediální výkřik, který se chytne, protože na to budou všichni reagovat. „Stát by ale spíš měl vytvořit podmínky na trhu pro stávající banky takové, aby se klienti v těch podmínkách orientovali. Pak by mohli častější změnou své banky rozhýbat ten trh a ještě víc zdynamizovat konkurenci, která víc funguje třeba u telekomunikačních operátorů než mezi bankami,“ upozorňuje odborník na bankovnictví.
Je třeba vyrovnat disproporci mezi klientem a velkými bankami
Od státu by proto uvítal méně okázalé a méně mediálně viditelné kroky, které by však byly pro klienty dlouhodobě prospěšnější. „Jde i o to, aby se vyrovnala disproporce mezi velkou bankou, na jejíž straně jsou právníci, ekonomové i analytici, a tím drobným malým mravencem občanem, který musí spoléhat na to, že mu někdo dobře poradil nebo že informace, které získal, jsou správné. Vyrovnat tu disproporci je role státu, aby klient byl sebevědomý a skutečně na straně poptávky mohl ovlivnit nabídkovou stranu,“ poukazuje Patrik Nacher na to, oč sám usiluje už osm let.
Nynější stav v bankovnictví, kdy jednou z regulací je pojištění vkladů do výše sto tisíc eur, vede vkladatele k tomu, že mohou jít automaticky za nejlepšími podmínkami bez rizika, že by o peníze přišli. Z tohoto pohledu by státní banka sotva mohla být nějakým lákadlem. „Proto role státu je někde jinde. Ale to stát v Česku nedělá, a proto je postavení spotřebitelů a klientů u nás mnohem horší než v západní Evropě. A to nejen na poli banky, ale i v jiných oborech,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz majitel portálu bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.
Jde o signál, že vláda bude daleko víc zatahovat stát do řešení ekonomických problémů
Prohlášení Bohuslava Sobotky o vytvoření státní banky může podle Josefa Mlejnka z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK některé voliče ovlivnit. „Nepřeceňoval bych to, ale je možné, že v očích potenciálních voličů ČSSD může být stát pořád vnímán jako garant nějaké jistoty. V situaci, kdy ve světě roste zadlužování, krachují banky, i když ta vlna trochu pominula, tak to máme v živé paměti a vliv na voliče to mít může. Je to takový signál, že vláda bude daleko víc zatahovat stát do řešení ekonomických problémů, což voliči ČSSD mohou vnímat pozitivně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek.
Politolog připouští, že by tato myšlenka mohla být přitažlivá i pro nerozhodnuté voliče, i když sám si v tuto chvíli nedokáže představit, jak by mohla fungovat v praxi. „Podle průzkumů se až třetina voličů bude rozhodovat na poslední chvíli těsně před volbami. Potom samozřejmě i tohle může být nějaký argument pro voliče, který váhá, a v té chvíli pro něj může hrát roli i argument, že vláda ČSSD zřídí státní banku,“ podotýká Josef Mlejnek s tím, že Bohuslav Sobotka tímto záměrem předestírá před voliče ČSSD jakousi jistotu.
Když stát řídil a organizoval plno věcí, byla nějaká jistota
To, že je stát obecně vnímán jako větší jistota než soukromá firma, by mohlo fungovat spíše na starší občany, kteří si pamatují doby socialismu, kdy skoro vše bylo státu. „Ta paměť je taková, že si lidé pamatují z minulosti spíš to dobré a zapomínají to špatné. A tady můžou mít v paměti zapsáno, že když stát řídil a organizoval plno věcí, tak byla nějaká jistota, byť je to sporné. Ale tahle vidina může být pro některé lidi zajímavá,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
